Erlend Loe: Ryba

bb: nesahám, jen si ho nech - celýho!
(asi by neuškodilo přečíst si jeho pohádky znovu, teď, pro srovnání dojmu)

Tribun: hele, fakt jsi už jako dítě měl pojem o hodnotě svého estetického cítění?
~

Pacovská? Tu jsem nesnášel. Dělalo se mi z ní fyzicky špatně. Neuměla malovat, a aby se to nepoznalo, tak všichni dělali z nouze ctnost a plkali o tom, že má blízko k dětské duši, což mne jako dítě uráželo, protože jsem se nepovažoval za trotla bez estetického cítění. Teď už bych ji asi dokázal blahosklonně ignorovat.
~

Neměl, resp. něco jo, Macha a Šebestovou, ale nesnášel jsem ty tečkované kresby a špičaté končetiny. Jako tady http://www.mzv.cz/public/45/cb/58/147415_14896_born0001.jpg
Květa Pacovská by se mi taky nelíbila. Kudláčka poznávám, obrázky se mi líbily ("Jak vodníci udobřili sumce"), i když byly takové nezvyklé.
Jo, vzpomněl jsem si, koho jsem neměl rád - Andersena.
~

hihi.... Tři mušketýry já jsem nečetla dodnes.
Ale, upřímně, necítím se nijak ošizena.
Tys neměl rád Borna??
- mankotee, toho já milovala už jako maličká. Ale když už jsme u těch ilustrací, vybavuju si, jak když jsem byla malá, čítaly jsme s babičkou Cibulovy Pražské pověsti - a já mívala totální děs z těch obrázků Cyrila Boudy. Dnes už je zvládám bez problému, ba mají pro mě i své kouzlo. Ale jako malá jsem je nemohla.
A teď se pokouším vzpomenout, jak se jmenuje jedna dětská ilustrátorka /ilustrátor?/ kterou jsem neměla ráda jako malá a dodnes se mi ukrutně nelíbí. Jo, právě jsem jí vygooglila. Květa Pacovská. Vždycky mi z těch jejích ilustrací bylo tak nějak podivně.
Z těch, které naopak odjakživa mám ráda /když pominu pár klasiků typu milá paní Zmatlíková :-) / je to například Jan Kudláček http://www.citarny.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=624&Itemid=3206 - dojímá mě ta jeho teskně melancholická, smutná a bolavá něha. A moje nejsrdečnější záležitost je Zdeňka Kdejčová http://www.citarny.cz/index.php?option=com_content&view=article&id=620 když jsem si poprvé všimla jejích postaviček, okamžitě jsem si zamilovala všechny její dívenky, holčičky, ženy - s neskutečně hlubokýma smutnýma očima, a nádherně ledabyle rozcuchanými vlasy http://www.citarny.cz/images/stories/ilustrace/krejcova/krejcova_cina_450_3.jpg
~

bb: tak já třeba nikdy nepřečetl Tři mušketýry, prostě mě to odpuzovalo. A taky jsem nedal Tekumseha. To už jsou pro starší, z těch vysloveně dětských ... hm, teď si vybavuju že spíš než knihy jsem neměl rád některé ilustrace. Třeba Adolfa Borna.
~

bb: ale zase na druhou stranu, když máš možnost, podívej se, nerad bych někoho zbytečně odrazoval [úsměv]. Odskok mimo si budu muset prolistovat, protože ta recenze... Ty z toho vyčteš, o čem a jaká ta kniha je? "Její hrdina je totiž plonkový v občanském i v lexikálním smyslu. Pan Kdybych je ztělesněný kondicionál, přesněji řečeno jeden z pozůstatků vyhynulého minulého času jménem aorist: milý přežitek, s jehož pomocí vyslovujeme reálné podmínky i nereálná přání."

Děd nevěd: já ho občas nemám!

Tribun: myslím že ne, ten se u mě obvykle neobrací proti knize.

kryska: jasně že nebude, naopak, těším se, na kolika se shodneme [mrk].
~

Tak na knize ti něco vadí... a není to prostě ten pocit, že tě někdo doběhl a prodal ti něco jiného, než sis myslel, že kupuješ?
~

"Absurdní výlet". Ten pocit mám tu a tam i bez knihy!
~

jeee, dík za ušetření 15 minut času! - smích - Zrovna dneska jsem jí držela v ruce, chaoticky a nevnímajícně prolistovala a zas vrátila na poličku s pocitem, že se jednou asi pokusím zjistit o čem to vlastně je ...
No, a abych zůstala věrna svým odskokům do mimo - mrk,mrk,žmurk - tak až si budeš chtít nechat duši podrbat vlídně za ušima nějakou dětskou knížkou na pár minut, zkus tohle
http://www.kosmas.cz/knihy/150510/pan-kdybych-hleda-kamarada/
Tady se dočteš víc: http://kultura.ihned.cz/c1-39627350-pan-kdybych-hleda-kamarada-jsou-mezi-nimi-nebych-abych-jabych-a-pani-ledabych
~