Wu: Tvůj příklad buď není korektně formulovaný, nebo je vytržený z kontextu. Proč se ptáš, zda je správné, aby novináři NEMOHLI uveřejňovat bulvární lži? Takto položená otázka totiž připouští jediné (tebou uvedené a ad absurdum dovedené) řešení: ZAKÁZAT! A proč? Správná otázka by byla, zda by novináři NEMĚLI, protože slušní lidé to nedělají. Ale k tomu, aby si pisálci dali sami pozor, není třeba něco a priori zakazovat. Publikuj si, co chceš, ale když budeš lhát, zaplatíš za to. Pokutou nebo šestinedělím v opuce. Problém je v tom, že dosáhnout onoho zaplacení není snadné.
K té tolerantnosti naší společnosti: Proč jsme tolerantnější, než jiné národy? Jaký je pro to důvod a je to vůbec pravda? Už to tady bylo řečeno ? jsme (můžeme být) tolerantní (nebo spíše lhostejní), pokud se daná věc netýká nás. Pak je většinou po toleranci. Ano, bulvár lidé kupují, protože události, které popisuje, se jich osobně netýkají a jak řekl jeden dnes už klasik, člověka to potěší, když slyší o neštěstí. A kdo si hraje, nezlobí.,,
K té sekularizaci - lidé hřeší, protože nevěří a Boha se nebojí. Dříve tolik nehřešili, protože se Boha báli. Možná, někteří. Oni se spíš báli inkvizice, fanatických církevních reformátorů, gestapa a v dobách minulých ústředního výboru. A přitom např. věřící i nevěřící kapitalisté vesele vykořisťovali své dělníky (včetně těch zaměstnaných v Engelsových podnicích).
Jak jsem četl, za Rakouska se cenzura zaměřovala na tupení církve a vládnoucího arcidomu. Na co se zaměřovala za první republiky, nevím, ale je fakt, že i v téhle demokratické společnosti byla. Proč? Relikt?
Nějaké to dubisko k přimknutí (stát, osobnost, ideologii) hledá každý jedinec i národ, pokud je ve srabu. Malé národy jsou sice v tom srabu častěji, ale známe i jiné příklady (Německo po I. světové válce). Na druhé straně nelze říct, že by např. Švýcarsko, Lichtenštejnsko nebo Lucembursko obýval nějaký velký národ.
~