Tom Butler-Bowdon: Nic není nemožné

No pane jo, koukám že je to přímo sběratel - self help, success, spiritual, psychology, prosperity, všechn 50 nejlepších děl... v originále to nemusí být taková hrůza, ale čtení původních knih to nenahradí.
Seznam motivační literatury, ano, to je přesné.
Alchymista se mi líbil - bude pak recenze na MIRIDIA blogu?
~

Tak knihu "Nic Není Nemožné, jsem právě po 4 hodinách dočetl. Tedy asi bych to nenazval knihou, ale seznamem motivační literatury, pokud vůbec. On ten Butler-Bowdon toho podobného bohužel spáchal více - http://www.butler-bowdon.com/home. Nicnéně díky těmto "komentářům" ke knihám vím, že si rozhodně přečtu Alchymistu.
~

jm: a v antikvariátu by ses taky styděl? Možná jsme to už tady někde probírali, ale na výprodeji těžko prodejných knih (a to tahle tutově je) neshledávám nic závadného. Ale pocity se rozumem mění jen těžko [úsměv].
Tak aspoň že jsi tam nešel zbytečně.

~

Tak jsem se pro to včera o polední pauze vypravil, ale nenašel jsem to tam. Možná by tu orientaci ztížilo, že jednak se v levných knihách lehce stydím nakupovat (byť zcela proti všemu přesvědčení, ale je to tak) a jednak jsem měl pocit viny, neb při stěhování jsem vyhlásil embargo na další krámy. Nic není nemožné jsem tedy na první pokus bohužel nenašel, zato jsem neodolal tomu dokončení Švejka od Vaňka (to je pro mě povinnost jako pro Haškova obdivovatele) a navíc ještě nějaký (ale malý!) výbor z Lad. Klímy...
~

Na Vlastu Marka si člověk musí zvyknout. Někdo si nezvykne nikdy, někdo si zvykne a pak ho to najednou přestane bavit číst... jako mě. Ale některé jeho knihy byly přínosné, dost se mi líbil např. Český zen.

Takže nemáš rád jeden druh motivační literatury, spadající do proudu new age. Ještě nějaké jiné nevhodné zevšeobecnění? [úsměv] Co jsi z motivační literatury kromě Alchymisty přečetl? Měl bys příklad nějaké knihy kde jsou "podobné věci podobným stylem"? (samozřejmě takové jsou, já například nesnáším vodnářské řeči Michala Burdy)
Jen se snažím zjistit, jestli vycházíš ze znalosti věci, nebo ses rozhodl mít emotivní averzi. Na ni máš samozřejmě výsostné právo, ale těžko pak můžeš argumentovat.

"Vše je možné" může také znamenat, že "stát se může cokoliv", zatímco "nic není nemožné" mluví opravdu o tom, že vše je dosažitelné. Myslím, že slovo "nemožné" se mnohem častěji vztahuje k realizovatelnosti než k možnosti existence. Ale je možné, že se mi to jen zdá.
~

Chceš slyšet pravdu, Wu? Nedokázal jsem ani dočíst do konce, a to se mi už dlouho, opravdu dlouho nestalo. Naposledy s telefoním seznamem, pokud si dobře vzpomínám. Motivační literaturu nemám rád mimo jiné (nebo především?) proto, že se v ní píší podoné věci podobným stylem, jako v tom článku.

Měl-li bych nějaký rozdíl mezi těmi dvěma větami najít já, pak by byl asi následující:
Vše je možné - arogantní, namachrované, "americké"
Nic není nemožné - zdrženlivé, s nadhledem, pokorné i sebevědomé zároveň
~

Tribun: http://marek.blog.respekt.cz/c/596/Troji-zapor.html
~

Jaký rozdíl, jak programuje? Zdá se, že mi tu něco uniká.
~

Tribun: no jo. Ale to je opravdu jenom pocit, některé to dělají, spousta jich to nedělá a pár jich je úplně o něčem jiném, než si myslíš. Třeba Celestinské proroctví, to je typická duchovně iniciační kniha, o nějakém "sociálním kapitálu, nejlépe cizím" v ní opravdu prakticky nic nenajdeš.

Cayman: já to taky chápu, ale nemůžu to uznat jako argument - je to pouhá domněnka postavená na odporu, který v něm vzbuzují profláknuté názvy.
"Všecno je možné" versus "Nic není nemožné", o tom psal i před lety Vlasta Marek v některé ze svých knih a možná i ve svých esejích. O tom jak to podvědomě programuje a jak jsme na ty zápory tak zvyklí, že to neregistrujeme.
Ale čeština je prostě taková. A když se na ty výroky podívám, vnímám i významový rozdíl.
~

Myslím, že "motivační literatura" může mnoha lidem pomoci "otevřít oči", trochu se zamyslet, něco pochopit. Chápu, jak to asi Tribun myslí, ale je nutno si uvědomit, že plno lidí nemá moc jasno, nemá žádné osobní vzory, nevidí příklady kolem sebe (většina lidí se chová jako stádo). Proto si myslím, že takové "motivační" knihy můžou mnoha lidem pomoci najít svou cestu (zjednodušeně).

O tom, že Alchymista je motivační kniha "par excellence" snad nemůže být pochyb. Znám několik lidí, kterým zrovna tahle kniha otevřela oči mnohem více, jak nějaké Myšlením k bohatství, či Seven Habits of...

Mimochodem, používám slogan: "Všechno je možné!", což se mi zdá více motivující :-)
~

Mám prostě k podobným knihám averzi. Přijde mi proti přirozenosti chtít se změnit podle příručky tak, abych byl efektivnější, úspěšnější a dovedl lépe využívat sociální kapitál, nejlépe cizí. Řečeno Geonovou terminologií mám pocit, že všechny tyto knihy učí, jak lépe zvěcňovat druhé lidi. To je mi protivné.
~

Tribun: nač ta přísnost a příkré odsouzení, mám z toho odvodit, že jsi žádnou takovou knihu nečetl? Jak se Ti tedy takový názor udělal? [mrk]
Ano, jsou to mimo jiné i takové příručky, Jak získávat přátele a působit na lidi, Sedm návyků skutečně efektivních lidí nebo Moc podvědomí. Autor v úvodu mluví o motivační literatuře a sebezdokonalování. Motivační, iniciační, zkrátka takové, která Tě motivuje změnit svou psychiku, svůj život.. Proto tam patří Alchymista, ale nemůže tam patřit cokoliv.

jm: no přesně, a když přetrpíš překlad, dá se to zužitkovat. Pár knih mě tam zaujalo.
K Tvojí odpovědi pro Tribuna - nehledě na to, že některé z těch napohled jednoduchých příruček jsou založené na stovkách vědeckých výzkumů (jako třeba 100 tajemství lidského štěstí od Davida Nivena)
~

Řikal jsme si dobrý, dobrý, no, OK. Ale poslední číslovka mě asi přiměje si to pořídit. Za cenu novin to prostě nebudu schovávat, a je, ne?

tribun: Pokud připustíš, že někteří lidé přistupují ke stejným problémům praktičtěji než jiní, tak je dle mého legitimní prostor i pro jednoduché příručky s radami do života. Já ty příručky jsem si postupně docela oblíbil. A většinou v nich nechybí hlavní rada, aby se člověk naučil všímat, kdo tu věc, která zajímá, dělá dobře v jeho vlastním okolí a zamyslel se nad tím. Tím je samozřejmě dáno, že spousta lidí takové příručky nepotřebuje a nejsou pro ně přínosné.
~

Motivační literatura - proboha! co je to za žánr? To také existuje? Že ony to jsou takové ty knihy jako: Jak být úspěšný, Jak být ještě více úspěšný, Úspěšným manažerem za tři týdny, Milionářem do dvou let a pod.? Vždycky jsem si myslel, že takového knihy vydávají proto, aby bylo čím podkládat vaklaté stoly, ale je fakt, že nějakou podobnou jsem nedávno viděl u kolegy na stole a nedal na ni dopustit.

Ale jestli do této kategorie může patřit i Alchymista od Coelha, tak tam asi může patřit cokoliv. Znova jsem si po sobě přečetl svůj čtenářský deník (http://tribun.bloguje.cz/364839--kniha-paulo-coelho-alchymista.php) a ať dumám jak dumám, nějak na to tu motivačnost nedokáži napasovat. Ještě tak zasvěcení, to by s přihmouřenýma očima šlo, ale úspěšňákovství?
~