Vím, že tahle diskuse je už stará, ale nedá mi to. Chceme jen tvoji duši jsem kdysi také četl a říkal jsem si u toho, že pak není divu, že pro spoustu lidí jsou křesťani sebranka bez vlastní inteligence tupě se řídící nějakými dogmaty.
Bylo mi u toho líto autora, který zjevně má nejlepší vůli varovat čtenáře před zlem, jenomže je tam tolik nesmyslů a mýtů, že případné kousky pravdy v tom sousedství ztrácejí důvěryhodnost. Přitom fenomén satanismu v hudbě a jeho vliv na člověka určitě stojí za hlubší prozkoumání - ale k tomu by byla třeba opravdová práce s prameny informací.
Namátkově si vzpomínám na Gigerův Necronomicon zmiňovaný jako "vizualizaci jedné tajemné kouzelnické knihy". Akorát že ta tajemná kouzelnická kniha existovala pouze ve fantazii H. P. Lovecrafta, jednoho z otců žánru fantasy - a od něj ji pak jako takové literární spiklenecké mrknutí spolu s mýtem Cthulhu přebírali ostatní autoři.
Další příklad je Mick Jagger zpívající "v ďábelské póze" píseň "Under My Thumb", přeloženo (a nejspíš i v originále míněno jako "Pod mou vládou"). Pokud vím, tak ta písnička je něco ve smyslu "Jó, holka, už pod palcem tě mám, seš moje." Přitom kdyby se autor omezil na to, že se "Sympathy for the Devil" si Stouni fakt zahrávali, tak se proti tomu nedá ani pípnout.
Tuhle knihu bych všem křesťanům doporučil jako odstrašující příklad a bezvěrcům a jinověrcům jen jako silvestrovské čtení.
~