Libor Pecha: Woodcraft

Ani Orlí pera, ani Svitek březové kůry neznám, tak nemůžu posoudit, jestli je to nejucelenější program - ale budu Vám věřit.
Jenže aby měl šanci, musí brát v úvahu současný svět, skloubení informačního věku s přírodou, zodpovědnost a tak dál.
~

Ano, Dva divoši, vynikající kniha, leccos z jejích návodů jsem vyzkoušel. Ale dnešní děti indiáni moc neoslovují (když se učitelka na ZŠ zeptala dětí na Vinnetoua, chytly se z celé třidy dvě a jen mlhavě).
Pechova kniha je nejspíš určená jen a pouze těm, kteří už mají k tématu vztah.
~

Olowanteča: tak nějak. Dle nicku soudím, že bys mohl(a?) být woodcrafter(ka?), pokud ano, jak je kniha přijímána uvnitř hnutí?
~

Wu: Chce se mi rict: kez by... Ne, nemam, ale bude to tim, ze kdyz ma clovek na starosti moooc deti, tak proste na nejaka zraneni/bolesti neni cas. Clovek ma dulezitejsi starosti =)
~

Eithne: asi máš tak trochu posunuté hranice bolesti [úsměv].
~

Wu: Nj, to si taky rikam... To je snad nejaky sok, nebo co. =D A na siti se mi potom taky moc nechtelo. No, ale je fakt, ze behem hodinky jsem byla zpet a zase fungovala jako vedouci. Na plny plyn =) "Slecno, mate ty stehy nejake potrhane..." "Fakt, to neni mozne!" (Aha, to bude tim, jak jsme rozebirali prehradu a tahali ty silene tezke klady...) =D
~

Eithne: občas se mi stane, že přehlédnu říznutí, ale napůl useknutý prst, to už je umění [smích].
~

Wu: No for byl spis v tom, ze "clovek" to umel, ale venoval vetsi pozornost milionu jinych veci. A vubec jsem si "toho" nevsimla, az kdyz me decka prisly upozornit, ze jim davam krvave kusy... =)
~

Eithne: on je tak pěkně na ráně, když se seká pravou rukou a člověk to ještě moc neumí ... [úsměv].
~

Wu: Fakt levy ukazovacek??? Wow to je osud, mam jizvu take na levem ukazovacku... (Doktor poznamenal, ze to bylo idealni misto, mit vetsi silu/nebo sekeru, mohla jsem si prst pekne ciste oddelit...)
~

Eithne: ano, přibližně z toho věku mám na levém ukazováku taky pěknou jizvu (bez stehů, ale na šití to nejspíš bylo). Holt jsem se netrefil tak úplně [úsměv].
Starý pes se toho moc nenaučí, někteří ale naštěstí nestárnou [úsměv].
~

Sargo: Coze, nemas sekeru? Tak to byl tvuj zivot do ted jen polovicni. =) Ja samozrejme sekeru mam a zachazim s ni uz dobrych dvanact let velice profesionalne (asi tak od jedenactni let). Sice me to kdysi malem stalo prst (jen ctyri stehy), ale kazda zkusenost se pocita, ze? No, ale jeste mas cas to napravit. =D

Wu: No nevim, jestli jsem primo zpetna vazba, ale vzhledem k me desetilete zkusenosti s vedenim deti a mladeze muzu rict, ze "tohle" (Woodcraft timhle stylem) by je neoslovilo. A o deti a mladez jde asi predevsim, protoze staryho psa novym kouskum nenaucis. Nebo se pletu? =)
~

Sargo: TY NEMÁŠ SEKYRU? Jak můžeš žít? [smích]
~

Sargo: nééé, architekturu raději neprobírat. Vzpomněl bych si na některé stavební excesy ve svém okolí a zase by se mi přitížilo. Jo přežití a nástroje, zrovna včera jsem objevil online army shop. Tam je úžasných věcí! [úsměv]

jm: máš pravdu, ta zpráva je opravdu perfektně napsaná.
~

Wu: Pokud pises beletrii, tak jiste bude hrat roli i ta malebnost... On psal primarne o journalistice.

Vubec tu anglickou tradici psani obdivuju. Staci se podivat na to, jak promakanou maji prostou zpravu. Tuhle jsem nahodou cetl tuto zpravu:

http://news.bbc.co.uk/2/hi/asia-pacific/7013587.stm

Musim se poklonit, jak si nekdo dal praci se sepsanim rutinni zpravy tak, ze ctenar ma pocit ucty ke svemu casu. Hlavni informace je titulek, kazda dalsi veda pridava o krucek mene podstatnou informaci, ale vzdy jasne vyjadrenou. Hierarchie tech informaci dava smysl.

A celkove je to jeste navic zajimave.
~

jm: pěkné, pěkné, leč mnohdy je cílem malebnost namísto srozumitelnosti [úsměv]. Každopádně díky za odkaz, já tyhle Orwellovy rady neznal.
~

Sajuri: já myslím, že to je argument, proti němuž nelze nic namítat a že komisi pošleš do kolen [úsměv].
~

Eithne: díky za zpětnou vazbu od někoho, kdo se v oblasti pohybuje. Já sice mám silný vztah k přírodě, ale nejsem tak úplně praktik [úsměv].
~

Sargo: já obdivuji celou jejich řadu klasiků. Tamhle na polici jich mám asi dvacet. Z toho devatenáct nepřečtených [smích].
~

Ohledně dobrého jazyka mám stále nejradši starého pana O.

- Never use a metaphor, simile, or other figure of speech which you are used to seeing in print.
- Never use a long word where a short one will do.
- If it is possible to cut a word out, always cut it out.
- Never use the passive where you can use the active.
- Never use a foreign phrase, a scientific word, or a jargon word if you can think of an everyday English equivalent.
- Break any of these rules sooner than say anything outright barbarous.

http://en.wikipedia.org/wiki/Politics_and_the_English_Language
~

Pro Wu: Tak skvělé, až mi někdo v posudku nebo ze státnicové komise bude vyčítat mé šíleně dlouhatánské věty, ohradím se tím, kam to dotáhl Hrabal s Vančurou. To je dobrá taktika... Dííík!
~

Wu: Jo, myslenky Setona byly a jsou opravdu slechetne (coz sama jako dlouholeta skautka opravdu takto chapu). Ale v tomto formatu to opravdu postrada smysl. Protoze predpokladam, ze kniha by mela byt urcena otevrenym a neposkvrnenym dusim, ktere ale nema nejmensi sanci zaujmout. Nemohu si pomoci, ale tohle by ani u me nzabodovalo...
~

Lojzo: určitě život v přírodě k výchově mládeže patří nebo by patřit měl, ale nostalgie, indiánství a zvířecí bratři dnešní děti přilákají dost obtížně.
~

Klid, Sajuri, problém s dlouhými a složitými větami není ani tak v jejich složitosti, jako v jakési těžkopádnosti a volbě slov. Nepochybuji o tom, že Tvůj výtvor bude čitelný, nehledě na to, že v odborném textu se snese leccos [úsměv]. Koneckonců já mám složitý jazyk rád (vezmi si třeba dlouhé věty Hrabalovy nebo Vančurovy broušené drahokamy). Jenže se musí k textu hodit... V Levných knihách se dost často objevují ležáky ze skladů knižních nakladatelství, aby se alespoň něco z vynaložených nákladů přeměnilo na peníze.
~

"Poněkud nemoderní jazyk, dlouhé a složité, vyšperkované věty." Bože můj!!! Vždyť já takhle píši celou svoji bakalářku. Začíná mě jímat hrůza. Jestli někdo v červnu napíše něco podobného o mém výtvoru... Že bych změnila styl a dopsala to v super hyper postmoderním jazyce? Takže bych třeba psala jenom v heslech....
Levné knihy a především jejich ceny jsou mi dost dlouho neřešitelnou záhadou... Takže odpověď na moji věčnou otázku: "proč je to tam tak levné?" je taková, že tam prodávají to, co by si nikdo za běžnou cenu nekoupil?
A teď si lámu hlavu nad tím, jestli jsem náhodou o Woodcraftu nečetla o prázdninách jakousi sociologickou studii... Ale moje lenost mi asi nedovolí to zkusit najít...
~

S tým štýlom máš pravdu, mimo woodcraftovej komunity pôsobí nepatrične. Čo sa týka výchovy mládeže, poznám enklávy, kde woodcraft funguje. A možno že sú to ostrovy pozitívnej deviácie, ktoré oceníme až v budúcnosti. A možno nie... (žmurk nerozhodný)
~