Sajuri: myslím, že můžeš být ráda, že ostatní nejsou tak moc přesvědčení o tom, že jediní mají pravdu a neinvestují svůj čas a energii do toho, aby tě o hodnotě svatby přemlouvali - asi by to bylo únavné ;-)
Když si to tak srovnám, ze svého okolí znám příklady spíše úspěšných vztahů, v případě dospělých lidí (a teď vůbec nemluvím o věku ;-)) takřka 100%. Pokud není dostatečný společenský tlak na udržení svazku, asi už to chce poměrně vyzrálou osobnost, aby si k sobě našla adekvátního partnera a neřešili ptákoviny. :-)) Svatba je pro mě prostě souhlas obou k tomu, že na všechno jsou teď bezvýhradně dva; rozhodování, odpovědnost, pochopení. A rozmnožování, ovšem. :-) Proti rozvodu nejsem, ale když vidím, kvůli jakým nebetyčným ptákovinám se lidi rozvádějí, mám pocit, že by se měla krapet posunout věková hranice nahoru. Třeba by alespoň někdo stihl dospět ;-)
Tribun: naopak myslím, že v případě svatby jsou potřebné rituály tak minimalizovány, až je to na škodu. Když je člověku vdechnut pocit slavnostnosti, pamatuje si, jak se mu z toho točila hlava a musel obětovat čas i energii na to, aby se na takovou příležitost připravil a měl taky patřičnou trému - víc si uvědomí, do čeho vlastně jde. Jestli máte dítě, je mi jasné, že máte dost akční program, aby se nějaké přípravy na svatbu odehrávaly už dosti mimochodem. Ale to je i o tom, že primárně není svatba k tomu, aby se uskutečňovala až po dětech. :-))
b.: jestli je třeba prostě ušetřit, prý se dá levně nakupovat na blešáku ;-)
~