Vítězslav Nezval: Sexuální nocturno

Henry Psanec: prohlédl jsem si Tvé tipy a ukázky a zjistil, že se mi jeho poezie moc nezamlouvá. Možná to Doupě latinářů, ale má smysl to posílat? Necháme to na později, kdyby se Ti třeba povedlo v nějakém antikvariátu narazit na toho Vejdělka.

Hudbu poslouchám všelijakou, ale nic ze zmíněných nemám a neznám (McKennitt tedy ano, ale zrovna Elemental ne). Pohledal jsem nějaké ukázky na youtube, zhudebněné básně paráda (podání Loreeny se mi líbí mnohem víc).
Patrick Kavanagh - myslíš Raglan Road? To mě neoslovilo.
~

Henry Psanec: uf, Holan mě nepřesvědčil :)
Co se týče Wernische, v žádném ze třech knihkupectví nic neměli, takže které dílo (díla) bys doporučil jako první?

bb: podívám se po něm
~

Dobrý výběr - já si ho zkusím; když se to povede, a pokud mě zaujme, využiju Tvoji nabídku.

Dylan Thomas je něco mezi recitací a zpěvem, docela se mi to zamlouvá. Akorát by se mu nemusel tak chvět hlas.
Rafael Alberti se mi nelíbí.

U svého prohlášení, že mi recitovaná poezie připadá směšná, jsem zapomněl zmínit, že jsem měl na mysli poezii v češtině ;).
~

P. S.: ještě k recitaci. Zkus Rafaela Albertiho přednášejícího svého přítele Lorcu: http://www.palabravirtual.com/index.php?ir=ver_poema1.php&pid=394 . Ty stránky jsou vůbec úžasné.
~

Henry Psanec: Deml moc ne, ale Wernisch mě zaujal. Zítra se podívám po knihkupectvích a případně se ozvu.

bb: co nadělám, prostě to tak cítím, no :). A nebo jsem jenom nikdy neslyšel dobrou báseň od dobrého recitátora.

Henry Psanec podruhé: pozor, zhudebněné básně, to je jiná! :) Dylana Thomase jdu zkusit...
~

To jsem zapomněl podotknout - souhlasím s bb, já taky nesouhlasím ohledně přednášené poezie. Je to určitě i tím, že většina moderní poezie, hodně abstraktní, podivné atd. je lepší na čtení než na poslech, ale pokud si přehraju některé zhudebněné básně (Yeats od Waterboys nebo Loreeny McKennit...) nebo si poslechnu Dylana Thomase (ke stažení na http://archive.salon.com/audio/2000/10/05/thomasd/index.html ), souhlasit nemůžu. Záleží prostě na básni...
~

Sargo: a kdo to bude recitovat? Jestli já, tak to nebude směšné, ale tragické :)

Henry Psanec: skvělé, ani jedno jméno mi nic neříká. Resp. o Demlovi jsem něco zaslechl, ale nic nečetl.
~

Sargo: Já si nemůžu pomoct, ale sebelepši poezie, když recitována, připadá mi směšná :)-
~

helazd: Manon neznám vůbec - vlastně jen pár citací z Krylovy písničky Balada Manoně.
Myšlenka o dávání těla a ne srdce, no, pěkná výmluva :). Možná jen v případě, kdy člověk není se svým tělem zajedno...
~

Od Nezvala znám trochu víc jen Manon. Tu jsem jednu dobu uměla skoro nazpamět, ale nekonec jsem jí nekdě ztratila (knížku).
Dodnes mi připadá zajímavé, že Manon už tehdy propagovala myšlenku, kterou v současné době propaguje celkem hodně lidí a občas doporučují i někteří sexuologové.
Když byla Manon nevěrná svému rytíři de Griuex (už si napamatuji, jak se přesně se to píše), uklidňovala ho slovy, že svým milencům dává jen své tělo, ale ne své srdce. Takže by si to ten rytíř neměl tak moc brát...
Skoro jako by dnešní nevěrníci či nevěrnice měli klasiku v malíku.



~

Liška: u takového postupu se bojím, že se dozvím víc než potřebuju, tedy víc než potřebuju na začátku čtení. Že budu ovlivněný jedním výkladem a třeba přehlédnu jiný. Ale má to taky nevýhody. Sonety od Nezvala jsem právě dnes koupil (Balady a jiné básně věčného studenta Roberta Davida), tak uvidím :)

bb: přesně, geniální. Dnes jsem objevil skvěle vybavený antikvariát (viz. odpověď pro Lišku), budu se tam muset znovu podívat. Třeba po tom Deštníku, co když se mi taky bude líbit? :)
~

Dělám to tak - napřed přečtu doslov o autorovi, pokud v knize je. A pak líp pochopím dílo. A podobně to dělám i s malíři - zjistila jsem, že je začnu mít ráda, až když chápu jejich vývoj, životní události, kontext.

Pamatuju si, že od Nezvala mě vůbec nenadchly a nelíbily se mi sonety - 100 sonetů Roberta Davida své zachránkyni. Ale verše o Praze jo. A Manon. Tu mi zabavila fyzikářka, protože jsem četla pod lavicí. Když viděla, že čtu hodnotně , knihu naštěstí hned po hodině vrátila. Asi před patnácti lety.
~

Souhlasím, jeho básně mě opravdu oslovují.
Seifert? Přečetl jsem Jablko z klína, Ruce Venušiny a Jaro, sbohem ... a vůbec nic. Civilní, tak nějak suché, drolivé. Sice se přesně rýmují, ale obsah těžkopádný. Tak nevím :)
~

Nezval byl geniální a je mu nutno odpustit i jeho podkuřování K.G. (nezaměňovat s Karlem Gottem). Sexuální nocturno je ale již za mým horizontem. Můj český favorit je ale J.Seifert. Doporučuji všem Deštník z Piccadelly.
~