Vladimír Páral: Romeo a Julie 2300

Neboj, oni nejsou tak úplně pitomí, jak někdy působí. :-) Třeba to moc nezkazí. :-) A kdyby přece, my tady dole to taky nějak zvládnem. :-) Dej si čaj a nohy na stůl, země se točí, katastrofy přicházejí a odcházejí, my zůstáváme. :-))))
~

A to je právě to, dokud ten nůž držím v ruce já, je to na mně, ale když ho vidím v ruce někoho jiného, třeba našich zastupitelů... Zjevně jsem pesimista :)
~

I já souhlasím i nesouhlasím. :-) Klasický "rozpor" mezi pesimistou a optimistou: jeden vidí poloprázdnou, druhý poloplnou sklenici. Jeden z nich se bojí nože, kterým se dá zabít, druhý jej používá na krájení chleba.
~

No jo, všechno má dvě stránky. Já s Tebou souhlasím i nesouhlasím. Lokalizovatelnost je užitečná a je zneužitelná. Různé odstrašující příklady ukazují, že u nás - čest výjimkám - je pravděpodobnější, že se využít nepovede, zato zneužít ano.
~

Jo a ještě jsem chtěla dodat, že právě to, že jsme lokalizovatelní, mohou např. kriminalisté, kdyby mě někdo obtěžoval víc, než by unesla má tolerance, toho obtěžovatele najít, a to je právě fajn. Stejně tak, kdyby byla na dům mé firmy nařízena lépe kamera, měli by škodiči smůlu, ale je tam podloubí, takže jsem ani nepodávala oznámení a ono to pak přestalo. Naopak bylo hezké, jak mě podporují a cítí se mnou lidé, od kterých bych to nečekala. Třeba firma, která mi ceduli vyrobila, mi to pak zduplikovala zadarmo, i když na tom tratili.
~

No, celkem se už stalo. Protože můj mobil je celkem veřejný, občas mi v noční době volá někdo, kdo se nepředstaví, občas dostanu vulgární SMS, třikrát během tří týdnů mi strhli a ukradli firemní ceduli (docela drahá záležitost), na kliku mi pověsili zastřelenýho bažanta (už se asi nikdy nedozvím, zda to byla výhrůžka či dárek)... zatím bez ztráty na zdraví a životech. Dobrý. - Když mi někdo bude chtít ublížit, může to udělat celkem snadno. Na to nepotřebuje hledat ani na internetu ani lokalizovat můj mobil.
Snažím se nedávat důvod k tomu, aby mi někdo ublížit chtěl, to je tak jediný, co mohu.
~

To Ti může začít vadit velice snadno, stačí aby si Tě vyhlídl nějaký pošuk a začal Tě pronásledovat. Pak by ses nestačila divit, co všechno se může dozvědět...
~

Víte, já zase nevím, proč by mě to, že by se někteří lidi mohli dozvědět, kde se pohybuji, mělo znervózňovat. Mě to spíš uklidňuje. Ve chvíli, kdy budu páchat nepřístojnosti, mi to vadit bude, to je jasný. Ale protože to nemám nějak v plánu, nijak mě to ve svobodě neomezuje. Spíš budu ráda, když mě zachrání ve chvíli, kdy budu volat z mobilu SOS a ztratím třeba vědomí.
~

Jo, Velký bratr je všude. Mobil se dá zlokalizovat velmi přesně (http://mobil.idnes.cz/mob_tech.asp?r=mob_tech&c=A010719_0036942_mob_tech), internetová anonymita je čirá iluze (stačí IP adresu přeložit na lokaci, oslovit poskytovatele připojení, ten musí všechno logovat... http://www.ip-adress.com/), google o nás brzy bude vědět taky všechno (http://www.blisty.cz/art/30036.html), na ulicích jsou kamery skoro na každém kroku, příští pasy už budou obsahovat otisk prstů, každá další čipová karta (vstupy do zaměstnání, městská hromadná doprava, vlak) přidává další a další možnosti jak kdykoliv zjistit kde se kdo pohybuje.
A to vše pro naši bezpečnost... :-/
~

Jo to ja se desim take... Napriklad to, ze me kdekoliv kdokoliv muze lokalizovat podle mobilu je podle mne dost desne... Kdyz jsem koupila televizi, tak behem tydne byla ve schrance oznamenka, ze mam zaplatit televizni poplatky... a ja to nikde nehlasila! Jsme sledovani pomerne solidne. Ja vim, dokud nic nekaleho nedelam, nemam se ceho bat...ale proc? Kde je pak svoboda? Vsichni zamestnavatele tady se snazi udelat prijemne pracovni podminky, abychom byli odpocati , v klidu, vysportovani a ja neviom co jeste...no k te felicitologii to nema moc daleko. A pritom, kde jsou hranice?
Prolezu v Cechach antikvariaty az tam budu.... ;-)
~

Za málo. Jenom nevím, jestli to Ježíšek ještě někde najde, naposledy vyšla tuším spolu se Zemí žen někdy v roce 1999. Já jsem četl vydání z roku 1982.
Mě pomalu začíná děsit i přítomnost :-/.
~

Jelikoz se ve Svedsku jaksi Paral v cestine neprodava, musim pockat, az Jezisek doleti :-) Nicmene o tuhle knizku bych mu urcite napsala. Povazuji tohle tema za velmi aktualni a nutne diskutovat, a v Paralove podani to musi byt skvost. I kdyz me takovahle budoucnost desi... obavam se ze v nekterych krocich se do ni dobrovolne posouvame a ani si neuvedomujeme ze automaticky predurcujeme kroky pristi. Diky moc za tip!
~

zcr: on si Páral v těchhle rošádách docela libuje, a když se k tomu přidá kouzlo nechtěného v popisu děje, výsledek je opravdu perlička :)

Lenka: cynický asi ano, skoro jako by ty svoje postavy vůbec neměl rád. Co se týče socialistického realismu, mně chvílemi připadá, že to až paroduje :)
~

Musím uznat, že to může být zajímavá knížka. Mám bohužel Párala zařazeného v autorech, ze kterým mám kopřivku. Když jsem ho četla - kdysi dávno jenom Muka obraznosti - přišel mi hrozně cynický nebo nevím, jak to vyjádřit. Taky moc socialistickorealistický. Ale až zakopnu o tuhle knížku, už jenom ze zvědavosti, jak by "léčil" některé vady na procesu zamilování se, si ji ráda prozkoumám.
~

Hm, v Páralovi mám mezery... kdysi jsem četl Soukromou vichřici a líbila se mi... jenom perlička - přidávám jako citát konec charakteristiky Soukromé vichřice z webu www.ctenarsky-denik.cz, kamž jsem se náhodou zavál, snaže se zjistit, zda mne pamět v názvu neklame:

"Áda opouští Jóžu a má krátký poměr s Idou. Bohunka opouští Mirka a má poměr s Ádou, který je o 20 let starší. Jóža má poměr s Joskou. Nakonec Bohunka opouští Ádu a bere si Standu. Inka si bere Mirka. Áda se vrací k Jóže a Joska k Idě."

Téměř cimrmanovský rozměr...
~

Za málo. Milenci a vrazi jsou podle mě také lepší, Zemi žen jsem asi kdysi četl, matně si to vybavuji, ale trochu mi splývá s Merleho Muži pod ochranou; určitě si ji přečtu znovu. Někdy. Až budu mít dost času :).
~

Tak jsem rád, že se ta kniha ještě někomu líbila, i když se soukromně domnívám, že taková Země žen či Milenci a vrazi jsou ještě lepší. Nedávno jsem sehnal v bazaru za neuvěřitelných 20 Kč "Radost až do rána". Na Páralovi je skvělé to, že jeho knihy vycházely ve velikém nákladu a dají se poměrně dobře v různých antikvariátech a bazarech dostat.
Jinak děkuji za odkaz na můj web.
~

Souhlasím, sestupná tendence je patrná. Zatím jsem četl jen některé starší (na Válku s Mnohozvířetem je tu taky recenze, i na Milence a vrahy), ale některé klasiky ještě pořád čekají v zásobníku. Třeba Mladý muž a bílá velryba.
~

Na téhle knížce se musela autorova fantazie vyřádit opravdu ve velkém. Krásně se to čte. Já kdysi od Párala četla postupně skoro vše, jak se člověku podařilo se k jeho knihám dostat. Můj názor dnes? Sestupná tendence. Myslím, že poslední knihy už jen těžily z autorovy popularity a např. Playgirls I. i II. už zůstaly pouze prolistovány a nepřečteny. Jednou z mých oblíbených je Válka s Mnohozvířetem, nejen pro návaznost na Karla Čapka, ale má hodně nadčasovou platnost. U starších knížek jsou skvěle vykresleny povahy a lidské pohnutky a z dnešního pohledu je úsměvné líčení např. socialistického luxusu.
~