... hmmmmm ... speciálně v tomto ohledu bych nerad vymýšlel nějaké "recepty" právě proto, že výchovu a učení dětí považuji vskutku za "totálně" individuální záležitost ... a to jak v ohledu dítěte samotného, tak v ohledu rodiny, kterou považuji rovněž za "individuum" ...
... ale:
***
... k možnosti rodiny a širšího "sousedství" ...
... tyto dvě "věci" (opravdu uvozovky!) byly uměle zničeny, a to hlavně v druhé polovině dvacátého století (v Americe od 20-30tých let) ... a domnívám se, že mnohdy zcela záměrně, strategicky a "systémově" na obou stranách "železné opony" ... to je dno toho, čemu se občas říká "atomizace společnosti" ... je to snaha jednotlivá individua zcela vykořenit z jakéhokoli přirozeného "zázemí", "zakořenění", a tedy i ochrany ... takové individuum, zcela zbaven posledních zbytků svého přirozeného společenství, je zcela bezbranné, ovladatelné a manipulovatelné - hlavně ekonomickými a psychotechnickými metodami samozřejmě ...
.. to je jedna z podmínek existence (a tedy funkce) konzumní společnosti spolu s eliminací všech forem "tradiční" kulturnosti, jež zbytky přirozených forem existence legitimizovala ...
... takže: to není nějaké "fátum" ... naše současná situace je umělá, a tudíž ji lze stejně tak i "napravit" ... já osobně, a teďka se mi nesměj, prosím ... právě k něčemu "podobnému" mířím ... a principiálně již asi vím, alespoň se domnívám, "jak na to" ... :-) ... a nemusíš se obávat, že by šlo o nějaké "komunálně-náboženské blouznění", to určitě ne ... mám na mysli "řešení" velmi "výkonné" a "racionální" ...
***
... do "reformované" školy? ...
.. víš, už když jsem se staral o své dvě, sic nevlastní, děti, které jsme "vyženil" v osmnácti letech, tak "po revoluci" proběhly asi dvě dílčí "reformy" ... a vždycky to bylo to samé .... prostě jenom odlišné nastavení parametrů téhož mechanismu ... a to je stále jedno a totéž ... stále jeto "kolektivní výcvik" dětí, který vždy nutně musí podléhat nějakým "obecným pravidlům" ... s tím se nedá nic udělat ... nelze "reformovat" něco, co je v samotném svém principu a založeni "špatné" - alespoň v mém mínění ...
... na "na obecná pravidla" má dítě čas do jinošského a dívčího věku (12 let ... v extrémních případech, jako byla třeba stará Sparta to bylo 6 let) ... to jest tehdy, když už je pevně zakotvené ve svých přirozených základech - ve své rodině a její kulturnosti ...
... víš, pořád se ptáme, co nám "ničí" děti ... a já to mám "za sebou" /hle, hle - záludné "zkušenosti"/ ... a mám jedinou odpověď: ... škola ... ta nám ničí děti .. fakt jo ... nebudu rozmazávat své "životní zážitky" - na to bys stejně nemohl nic říci, takže to jsou nefér "argumenty" ...
***
... děti lze vzdělávat doma, a zaplať bůh za to! ... :-) ... dítě je pokračování mě samotného, pokračování mé identity s někým jiným, je "prodloužení" mého vlastního bytí ... a do té doby, než se samo začne proměňovat "v sebe" - v konkrétního člověka, který stojí sám v sobě, tak má být určováno jen a jenom tímto svým "zdrojem", ze kterého vyrůstá ...
... a to ještě vůbec nemluvíme o principu "školy" (myslím té pro děti, kterou vymysleli a nadiktovali osvícenci) jakožto takové ... :-( ... to by bylo smutné povídání ...
~