Hledím s otevřenými ústy, jak se někteří lidé mohou snížit, pakliže si stěžují na jednostranný pohled a sami tak pi tom činí pohleden neméně neobjektivním.
Kupříkladu takový Wu: Skutečnost, že se podle zvyku ukrýváš za jakousi nesmyslnou přezdívkou, tě jediná chrání od výsměchu, kterého by se ti ode mě dostalo už proto, že jsi se uchýlil k znovuužívání výrazu demagogie v souvislosti s nepolitickou knihou. Zcela jednoznačně jsi nepochopil etimologii slova pramenícího v řečtině a užívaného výhradně na agoře. Není-li tvoje obeznámení s takovými věcmi dostačující, neměl by jsi se vrhat do slepého opakování chyb druhých, zvláště ne tehdy, pakliže tě nepoučily. Vyčítám ti to ale jen proto, že jsi muž a jako takový jsi za své chyby plně odpovědný.
Zuzana je žena, tudíž takové odpovědnosti u ní nehledám a ničeho jí vyčítat nebudu.
To samé platí u účastnice "holka". Zajímalo by mne, po enciklopedii kterých rudých soudruhů sáhla, když sepisovala text 2007-01-23 22:51:14. Každopádně budu natolik velkorysý, a doporučím ji knihu Jana Patočky - Sokrates (Státní pedagogické nakladatelství; Praha 1991). A předpokládám, že i dívka se za takový výkon zastydí...
Pro všechno na světě, děkuji, že existuje někdo jako Vesy, jediný, jež měl dostatek soudnosti, aby držel v úctě práci vyšší té vlastní doposud vykonané (působí-li dotyčný nebývale úspěšně v oblasti antropologicko-filosofické, patří mu za toto přirovnání má omluva).
U vás ostatních musím bez jekéhokoli pejorativního přídechu konstatovat že jste nepřekonali scholastickou koncepci pravdy ve smyslu krytí cogitatio et intelectus a vynáším nad vámi dvojího možného rozsudku: Buď jste knihu nečetli, nebo jste ji četli ale neumíte číst (čtením zde míním více, než prázdnou artikulaci znaků, míním epistémé čtení).
Kniha pochopitelně není prázdnou intencí, jež by pretendovala na hanobení ženství jako takového (naopak je kniha jednoznačná ve vyčlenění struktury ženství, ve které jediné může být feminní bytost krásnou a vlastní ženou bez podmiňující vztaženosti k mužskému principu), nýbrž postupuje fenomenologicky co do vztahu muže a ženy. Jako taková spočívá v hluboké reflexi, a to nikoli partikulární ale složité, jíž je možno napadnout pouze tehdy, pakliže ji pochopím. To se zde téměř nikomu, kdo by ji kritizoval nepoštěstilo, siceže si to myslíte. Světlou výjimkou je "Jara", ale jak vidno, pochopit knihu zároveň znamená, v okruhu pátrání po pravdě, nikoli ustanovování pokryteckých pretencí rovnoprávnosti (což také zdařile předvedl Jara), s knihou souhlasit.
~