Tribun: Třetí osoba by občas zněla nesmyslně (např. když mluvíš o svých osobních zkušenostech, dojmech, etc), takže s tou strikcí bych to tak žhavě neviděl. Ale jinak to asi je považováno za "akademicky nejkorektnější", to jo...
K otázce svobody u Seneky. Kdyby to šlo shrnout jednou větou, nebyla by ta práce potřeba. :) I tak ti ale zkusím vyhovět. Hrubě lze říct, že je to stav mysli - opravdu svobodný jsi podle Seneky tehdy, jsi-li neotřesitelný vnějšími faktory. To je smyslem celé askeze - tréninku těla a duše. Ve chvíli, kdy dosáhneš pověstného "stoického klidu", můžeš teprve jednat ctnostně, aniž by ses musel obávat, že tě něco zlomí (peníze, citové vydírání, mučení, touha po moci, etc). Hlavní potíž je v tom, že tohle je spíše stoický ideál obecně. Seneca - byť se na něj také odvolává - je mnohem "lidštější". Na několika místech doslova říká, že než by se odcizil lidem, raději se svého ideálu vzdá (chce být o kus lepší, aby mohl být vzorem, ale né o moc, aby nepůsobil nedosažitelně). Je to prostě větší filantrop než jeho předchůdci z téže školy. Paradoxem je, že ačkoli mu tahle umírněnost na doktrinální rovině občas podráží nohy (protiřečí si), mělo jeho učení nesrovnatelně větší dopad na historii než kteréhokoli jiného stoika... Ale možná to paradox není, jenom pro nás nejsou nauky v ryzí podobě stravitelné. :)
~