Wuwejův zápisník

Pravda, tam jsem se taky musel smát, to bylo tak zoufale komické... Dobře, uznávám :).

No tak třeba ty Ijáčkovy narozeniny. To je humor tak brutální, že ho dítě nemůže chápat. I když konec je dobrý. Teda, svým způsobem, ve skutečnosti je dost hrozné i to, že Ijáčkovi nezbývá, než být šťastný aspoň za to. A takových momentů je tam víc.

Já nevím, jestli humor je ta linka pro dospělé... možná ano. Pak je tam taky vidět celé konstruování příběhu rodiče pro dítě. Ale přišlo mi to málo.
Ovšem přečetl jsem ho ještě jednou v angličtině a to bylo super! V originále je jazyk ohromně hravý, spousta frází a obratů, které působily legračně.

No mně teda taky připadá, že tam jsou dvě roviny - pro děti a pro dospělé. Ta pro dospělé mi připadá lepší, asi proto jsem byl také schopen to přečíst (a bavit se u toho) až v dospělosti. Jako malému mi to přišlo blbé a ten humor, který mě na tom baví teď, jsem tam tehdy nevnímal.