Wuwejův zápisník

sax:

K písmenkovým generacím jsem si teď koupil knihu Jak se vzájemně chápat / Generace X, Y, Z. Třeba to tam bude rozepsané lépe, než v odkazovaném článku, který sice popisuje nějaký dotazníkový výzkum, ale už jen při prolétnutí mě napadá spousta jiných interpretací onoho "upřednostňování sociálních médií před sexem".

"neschopnost Západu vyprodukovat za posledních 70 let autentické myšlení", taková heretická myšlenka! Takže teď už pět minut přemítám a hledám, čím Vám to vyvrátit. A když už konečně na něco přijdu (noosféru, třeba), uvědomím si, že to je starší než 70 let. To jste mi zase nasadil brouka do hlavy.


Tantrická díla, hm, přemýšlím, jestli jsem - když přijmu to, jak tantru definujete (nic jiného mi ostatně nezbývá, nemám dost času znovu si prostudovat Lysebetha https://blog.wuwej.net/2014/05/24/andre-van-lysebeth-tantra.html ) - neviděl či nečetl něco srovnatelného. Co magický realismus? Sto roků samoty, třeba.

Velkou žranici vidět nemusím, Naruby ale ano, už kvůli Dorianu Grayovi :)

Závěr Vašeho (druhého) komentáře mě neteší, ano, rozvolnění, poddání se, a tantrické tkanivo včetně tance smrti a zániku.

Jeste neco k tantre a Zapadu:
Tantra nezna svody, kazdou touhu bere jako vyzvu k jejich naplneni a odhaleni jejiho boziho zdroje (to jest je nedvojna, advaita, zadny bozi protiklad, dabel, neexistuje).
Zapad tohle neumi uchopit v duchovni poloze a okamzite sklouzava k dekadenci, duchovnimu bezvladi.
Jak jsem dole psal, pak pro Zapad je tantra prilis velka hereze, nebot, nezvladnuta, vede k rozkladu.
Vyrazny tantricky film na tema byl natocen jen jeden:
https://www.csfd.cz/film/25586-velka-zranice/prehled/
Z knih je to Huysmansovo Naruby:
https://www.databazeknih.cz/knihy/naruby-20767
Obe dila vyvolala sveho casu pozdvizeni a, logicky, byla kulturnim diskurzem casem odsunuta do zapomeni.
O revival se zaslouzil Quentin Tarantino, ovsem u nej jiz "ducha" nenajdete zadneho, jde o ryzi sebedestrukci. Nicmene tantroidni tah na branu zaprit nedokazal, coz dokazuje velka oblibenost jeho del. Rozjet tantru a neudelat z ni "po nas potopa", ale hledat ducha, je v zapadnim kulturnim okruhu nemozne.
Tohle je de fakto politicka uvaha, nebot nas vede smerem, kterym se nase spolecnost bude ubirat. Je jasne, ze rozvolneni (pseudotantra) prevazi...tedy se mame na co tesit :o)

https://www.prozeny.cz/clanek/generace-z-uprednostnuje-socialni-media-pred-sexem-66689#dop_ab_variant=0&dop_req_id=XHT6LLj5fid-202009132137&dop_source_zone
"Generace Z upřednostňuje sociální média před sexem."
Dale text Hirschove:
"To už není jen otázka orgasmu, ale každého aspektu sexuality: naší schopnosti budovat vztahy, naší touhy po lásce, naší mužské a ženské identity."
-
Zenska duchovnost je vzdy bipolarni, hledajici povzneseni ve spojenim s necim/nekym druhym. Temnym stinem takoveho pristupu je potreba druhou polaritu ovladat. Pro vyssi lasku jsou zeny schopny partnera uplne znicit :o)
To zna myslim kazdy muz, kdyz narazi na okamzik, kdy vztah, partnerkou povyseny na nejvyssi hodnotu zacne gumovat jeho identitu.
-
Tantra je duchovni hereze, kterou by Zapad nikdy nepripustil. Ale ani v ni nejde o sex, ten je nastrojem. A o vztah nejde v tantre uz vubec.
Tantra= podvolenim k vysvobozeni (vyslechnuti bozi vyzvy)
Joga= sebeovladani (odmitnuti dabelskeho svodu)
-
Hirschova jiste podvedomou tantrickou je: "Nestvořil nás nakonec Bůh přesně takhle ? s obrovskou spirituální a sexuální touhou?"
Ale zaroven joginsky nabada: "Naším úkolem je milovat, modlit se a sloužit." (Stanovuje hranice sebeovladani)
-
Zamysleni nad Hirschove knizkou (necetl jsem, tedy spise nad recenzi) mne nevede ani tak k uvaham o sexualite, jako o neschopnosti Zapadu vyprodukovat za poslednich 70 let autenticke mysleni.
Vemte si jen, v jakych casech zijeme- a nic...maximalne se toci dokola stare marxisticke, freudovske ci liberalni poucky.

Ne, myslím že nezmiňuje, alespoň jsem si toho nevšiml.
Tantra je výrazně jiný okruh myšlení než křesťanství, stojí na jiných základech.

K té kontrole a roli církve - ano, toho si je vědomá. Ale církev nelze od křesťanství oddělovat, a obojí tvoří lidé se svými představami a předsudky, to je takový třetí pilíř - a mezi nimi se to vše zkresluje. Autorka to narovnává.

Provázanost sexuality a spirituality mi evokuje tantru. Zmiňuje se o tom autorka? Ale hlavně: řeší mocenské aspekty sexuální kontroly. To je sice, pravda spíše záležitost církví než křesťanství jako takového, resp. pozdějších vrstev nad primárním Ježíšovým učením, ale v našem kulturním kontextu nemůžeme církve ignorovat.