Wuwejův zápisník

Ještě přidám Chrétiena de Troyes, hodně legendy ovlivnil a rozšířil.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chr%C3%A9tien_de_Troyes

Monty Python, no jo, ty jsem taky neviděl :)

No, zejména ten Žofrej vypadá zajímavě.

On tady už nastává problém, že oproti tomu starověku už toho začíná bejt moc. A nejde jen o Artuše, El Cid má taky x zpracování, nemluvě o Rolandovskejch odbočkách. A samozřejmě těch pozdějších reflexích ... (vlastně všechno tohle přes ten kýč rytířských románů dospělo až k donu Quijotovi).

Pokud jde o Artuše, tak teď si jen z hlavy vybavuju z dětství knihu Příběhy kulatého stolu od Vladimíra Hulpacha (nebo tak nějak). A pak samozřejmě Monty Python and the Holy Grail :-)
Dnes nejpopulárnější reflexe asi bude Brownova Šifra mistra Leonarda. Ale vlastně jsem jednou v letadle viděl nějakej díl Noci v muzeu, kde byl sir Lancelot, kterej se choval jako pěknej vůl. A ještě k tomu potkal Wolverina z X-menů :-)

Dobrá, nechám si poradit.

Tisíc a jednu noc přidám, Kalevalu dám do závorky, no a Artuše určitě! Dočíst něco potřebuju, existuje na něj tolik odkazů - a já se s těmi příběhy nikdy pořádně nesetkal.

Když se probírám odkazy na Wikipedii, viděl bych to na:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Geoffrey_z_Monmouthu
prolistování https://blog.wuwej.net/2005/03/30/holger-kalweit-keltska-kniha-mrtvych.html
pak https://cs.wikipedia.org/wiki/Parzival a nakonec https://www.databazeknih.cz/knihy/velka-kniha-o-parzivalovi-295094

co si o tom myslíte?

Já bych navázal na konverzaci bb s ww:

1. S tou Kalevalou je to opravdu legrační - na tom je vidět, že Finové fakt nejsou Skandinávci. Je to něco úplně jiného než Edda. A nejpraštěnější na tom je, že středobod celé té Kalevaly je nějaká věc, o které se vlastně neví, co je, ale většinou se vysvětluje jako mlýnek. Ale vzhledem k tomu, co se kvůli tomu dělo za věci, tak je to záhadnější ještě víc než to, proč Artuš a spol. tak blbli kvůli zlatému grálu (což taky podle některých bylo bůhvíco). Čímž se dostáváme k:
2. Možná by tam patřila nějaká ta artušovská tématika, protože ta na rozdíl od Kalevaly opravdu další literaturu ovlivnila, poté, co původní zprávy/pověsti spolu s Brittony pronikly do Bretaně, kde se pak pod francouzským vlivem staly jedním z hlavních modelů středověké rytířské literatury. Problém je, že nevím, co z toho uvést jako první nebo základní dílo, protože už v tom středověku to mělo dost variant.
3. Těch Tisíc a jedna noc by si to asi zasloužilo. Už proto, že prý "od té doby už nic nového napsáno nebylo".

Mosty k duším hledám celý život, ale tohle je především dostudování významných děl. Významných pro literaturu - abych jí rozuměl a odkazy dokázal poznávat.

Odysseu jsem použil jako aktuální příklad, kterým se v rámci zmíněného dostudovávání zaobírám teď.

Kalevalu, hm, měl jsem nejdřív trochu dohledat, předpokládal jsem totiž, že jako finský epos bude patřit ke zdrojům Tolkiena. Ale jak jsem teď našel, pokud to byl zdroj, tak nanejvýš okrajový...

Díky za doplnění reflexí, musím se tím probrat - jde mi o odkazy literární, ne dokumentární (i když se jim nebráním).

Aha, to jsme se nepochopili, já myslela že hledáte mosty k duším) mně takovéhle spojování přicházelo až následně, a většinou nahodile, až jak z četby vyplynula potřeba nebo chuť.) Zaujalo mě, že jste proti lidovým vypravěčům východu nasadil Odysseu, to je proklatě vysoká laťka. A bez mrknutí oka vzal Kalevalu, na kterou se teda podle mě nikdo neodkazuje, a nikoho neinspiruje. Taková bichle je to, do které se začíst…no třeba se vám to povede)
Východní příběhy jsem četla dřív než jsem k rozumu přišla, a daly mi obrovsky moc. Řeknu vám, že si myslím, že mi pomohly chápat Starý zákon ? skrze Gilgameše, Nasreddina, Šeherezády jsem poznávala úplně jinou mentalitu. Prostě podle mého názoru je v prostoru mezi Evropou a Čínou co objevovat). Jen nahodím ve zkratce: Máte v seznamu Alexandreidy. K tomu můžu dodat Firdúsí-Král králů (tam je Alexandr přejmenován na Eskandara). Na pohřbu Firdúsího byl náš orientalista Rypka, specialista na Nízámího. Řecko-perské války, perská věda, Avicenna, hedvábná stezka se Zikmundem a Hanzelkou, film Božské děti, Nasreddin jako lidový vypravěč ? inspirace Švejka nebo Anthony de Mello. Ruské byliny, Sibiř, Altaj ? předislámské období ? dobytí Sibiře Jermakem a Stroganovci ? Verneovka Carův kurýr, tam vojevůdce Boris Godunov). Země Arijců: Nový Iran - Nový Afganistán / Alois Musil. Holland/ Perský oheň : první světová velmoc a boj o Západ. Tak pravil Zarathustra)
Už jenom takový Tádž Mahál - až po přečtení Tisíce a jedné noci přijde člověk nato, čím asi mohla žena muže upoutat tak hluboce, že i po smrti jí postavil takovou krásu...)
No jo, nemám doma v knížkách žádný systém)

barča: zase za pár týdnů bude nový článek :)

vera: díky!

Kalevalu a Vančuru beru bez diskuze, u těch ostatních nevím.

Hodlám to dočítat/sledovat vždycky napříč dějinami, takže teď například Homér Odysseia; analýza Sylvy Fischerové; diplomka na téma života v homérské době; Joyceho Odysseus; Margaret Altwoodová: Penelopiáda a taky se podívám na nějaké zfilmování Odyssea (tohle https://www.csfd.cz/film/10274-odysseus/prehled/).

Poskytne mi něco z toho podobný výběr reflexí a pozdějších zpracování?

Je těžké říct, co by kdo měl znát, je dobré vědět že to existuje, ale číst? každého se dotkne něco jiného...
A protože východní národy tak nějak nehrály s námi tu časovou hru, tak bych přihodila Kalevalu, Ruské byliny, altajské eposy (Jezdec na šedobílém koni), z východní literatury určitě L.V.Solovjov ? Nasreddinova dobrodružství.
Taky Omar Chajjám nebo Džaláluddín Rúmí: Mystické ódy.
A taky Svícen dvanácti dervišů (Perské pohádky a báje). A Tisíc a jedna noc.
Ke kronikám bych jako zprostředkovatele dala Vančurovy Obrazy z dějin národa českého)

Fajn. V tom případě beru zpět :-) V podstatě středověk je velmi dlouhé období (nebo ho tak spíše vnímám, at už přes osobnosti, architekturu, literaturu, umění, ale i co se týká politiky, potažmo ekonomie ) - ranný, vrcholný a pozdní. Ovšem ten pozdní středověk je již počátkem novověku (s jeho různými směry) Takže souhlasím, s tím, že humanismus a renesance patří do počátku novověku.

Tribun: teď jsi mě dostal. Nevybavuju si ani náznak vzpomínky a jdu googlit, o čem to mluvíš.

Barča: určitě! Obojí mám; akorát že autor knihy, že které jsem čerpal, má renesanci a humanismus zvlášť, takže ve středověku nejsou uvedení a budou v příštím pokračování seriálu.

Tribun: tak jo, jdu si ji tam připsat. Díky!

Mě ke středověké literatuře napadl Niccolò Machiavelli a jeho Vladař a trochu z jiného soudku ještě Giovanni Boccaccio a jeho Dekameron. :-)

A co Zlatá legenda? Ta by myslím chybět neměla. Mimo jiné tedy, ale ono je toho tolik, že člověk prostě musí vybírat a něco vědomě odmítnout.