Wuwejův zápisník

Vladislav Vančura: Rozmarné léto

RSS komentářů

Napsat komentář

Formátování Markdownem: **tučně**, *kurzíva*, [odkaz](https://example.cz), citace > a bloky kódu. HTML ani obrázky nejsou podporované.

Komentáře (16)

A. P.
Sláva, žije!
#
Wu
J8 bych přidal i Postřižiny, u nich se mi líbil film také více než kniha.
#
Tomáš Pecina
To je pravda, Hrabalovi Menzel spíš uškodil (snad s výjimkou Smrti pana Baltazara a Vlaků), Vančurovi pomohl. Markantní je to i u Vláčila a Markéty Lazarové.
#
bb
Přiznám se, že mně k prokousání se panem Vančurou notnou měrou pomohl pan Menzel .... za každou řádkou doslova nahmatávám pocity, vůně, zvuky a barvy toho úžasného filmu!!
#
Wu
Ano, na tom něco bude.
#
Tomáš Pecina
>U té přístupnosti lepšího vzdělání těžko soudit, i dnes jsou nepochybně vysoce kvalitní (a náročná) gymnázia, byť celková kvalita vzdělání upadá.

Spíš tehdy nebylo tolik příležitostí k rozptýlení, a člověk tak dělat nic moc jiného než číst nemohl.
#
Wu
Tomáš Pecina: obsahově určitě srovnávat nelze, ale po formální stránce - oba mají sloh obtížný.
Z toho, že jste si oblíbil oba autory kolem 17 let jejich přístupnost průměrnému gymnazistovi nevyplývá. Může to také znamenat, jste byl gymnazista vysoce nadprůměrný ;).
U té přístupnosti lepšího vzdělání těžko soudit, i dnes jsou nepochybně vysoce kvalitní (a náročná) gymnázia, byť celková kvalita vzdělání upadá.

Kojot: nebo to opravdu po pár letech revidují.

#
Kojot
Díky :-) Prsty v tom nemám. Kdysi jsem Tě navrhl, ale neodsouhlasili to. Teď to musel být někdo jiný.
#
Tomáš Pecina
S Hrabalem nelze Vančuru srovnávat: Hrabal vyžaduje od čtenáře určitou sociální zkušenost, kdežto Vančura je ve svých nejlepších textech bezhodnotový, je neutrálním vypravěčem.

Oba jsem si oblíbil kolem 17 let, takže nerozumím, proč by měli být nepřístupní průměrnému gymnasistovi. Ale taky je fakt, že mi proti vám i Stanovi svědčí privilegium vyššího věku a tudíž lepšího vzdělání, resp. příležitosti k němu.
#
Wu
Tomáš Pecina: až do nějakých pětadvaceti let jsem se jeho textem nedokázal prokousat, nerozuměl jsem té barvitosti, byla mi na obtíž. Stejně jako třeba Hrabal. Nebo Komenský.

Ano, je to hudba. Něco jako vážná hudba - k té člověk také dospívá postupně...

Tribun: úderná formulace! :)
Ale rozumím, co chceš říct, také bych byl podezřívavý, kdyby mi nějaký gymnazián tvrdil, jak moc se mu Vančura líbí.

Kojot: Děkuji; nemáš v tom prsty?
Mimochodem taktéž gratuluji, Ty si to zasloužíš ještě víc :).

#
Kojot
Off Topic: Gratuluji moc k zařazení do Webarchivu! Zasloužíš si to! :-)
#
Tomáš Pecina
>Tím neříkám, že by nebyl podmanivý, chci tím říct, že jsem si při čtení Vančury nikdy nebyl jistý, jestli se mi líbí doopravdy, nebo jenom jako intelektuálská póza, že když jsem ten gymnazián, tak se mi něco takového líbit musí.

Skutečně nerozumím. Vančurovy prosy, to není proud jazyka, to je hudba!
#
Tribun
Třeba já proti němu pořád něco mám: jeho sloh, který je barokně rozkošatělý až za mez únosnosti. Je to taková slovní onanie pro zasloužilé intelektuály. Tím neříkám, že by nebyl podmanivý, chci tím říct, že jsem si při čtení Vančury nikdy nebyl jistý, jestli se mi líbí doopravdy, nebo jenom jako intelektuálská póza, že když jsem ten gymnazián, tak se mi něco takového líbit musí.

Ale pořád lepší Vančura, než ta ubohá plytkost standardní produkce.
#
Tomáš Pecina
Zvláštní. Co jste měl proti Vančurovi?
#