Wuwejův zápisník

Gratuluji ke skvělému nálezu! :)
Já musel udělat velkou reorganizaci knihovny, protože zásobník nepřečtených knih přetekl ze svých osmi polic. Takovým tempem bude brzy zabírat většinu knihovny a já to do smrti nepřečtu.

Právě jsem v jedné bedýnce na půdě objevila tuhle knihu. A šlajsem se mrknout na net, cože jsem to našla. A ejhle! Kyž jsem na ni četla tady tu recenzi, sice mě zaujala, ale jako nesehnatelnou jsem si ji zrovna zařadila mezi průtokové informace.

Tak díky za doporučení :o)

To jo, taky už jsme tu párkrát diskutovali nesehnatelnost. Ale to se nedá nic dělat, nemůžu číst jenom novinky.

Recenze neumím a knihy čtu, až se k nim dostanu já a to už pak bývají jen v antikvariátech, tak to by mi čtenáři poděkovali.

O čase mi ani nemluv :).
Ale od původního účelu psaní o knihách (záznamy pro sebe) jsem se poněkud posunul blíže k recenzím, a hlavně mě to psaní baví, takže prakticky žádnou nevynechávám. Akorát teď tak trochu nestíhám psát, už asi měsíc mám trvale nejméně tři nezapsané knihy a ne a ne to stáhnout na nulu, pořád dočítám další.

Zajímavé. Já si píšu čtenářský deník kvůli knihám, které nemám. Ty, co mám, odbývám poznačením autora a názvu. Ono jde taky o čas, co to zabere, teď už nestíhám přečíst těch 10-12 knih za měsíc jako dřív.
No ale chválím Tvůj přístup, protože můj systém se mi nakonec vymstil. Z rodinné knihovny zmizely knihy, na kterých mi záleželo. Jenže zase, když se člověk párkrát stěhuje, tak redukuje a redukuje... až dojde na to biblické oko za oko, zub za zub, kniha za knihu.

První polovina knihy je taková, jak popisuješ, útěk a překvapení nad tím, že je na smetišti sice tvrdá práce, ale jaksi volnější a svobodnější život... Teprve později přitvrzuje.
Použitelnosti popisovaného vývoje na dnešní svět je dost děsivá.

Ano, recenze píšu z 99% na knihy, které mám doma. Kupuju je, abych, když se mi budou líbit, je měl k dispozici kdykoliv mě napadne.
Akorát když mi někdo poradí něco nesehnatelného, jako třeba Faldbakkena :), musím si to půjčit.

Teď mě napadlo - Wu, ty píšeš tyhle recenze na knihy, co máš doma?

Na mě to tehdy tak ponuře a bezútěšně nepůsobilo, to bych to nečetla.
Já jsem tehdy vnímala hlavně to, že existují lidé, kteří se vzdají civilizačních výhod víceméně dobrovolně a sami si zvolí svůj životní styl, odlišný od většiny. To já chtěla taky, jenže jsem byla v té době úchyl, který by odešel z města na venkov a živil děti i sebe vlastnoručně pěstovanou zeleninou, králíky, vajíčky a domácím chlebem. Taky mi bylo jasné, že to nejde, když mi práce a cesty do škol, školek a do práce zaberou 12 hod. denně, takže jsem Allanově rodině spíš záviděla. Raději žít na smetišti než ten kolotoč práce, děti atd.

No a ten popisovaný hlad - když on Faldbakken zřejmě nemusel po porodu zhubnout do původní velikosti, protože neměl na nové džíny a v ničem jiném chodit nechtěl :-). Ne, dneska už se na to dívám samozřejmě jinak, je hlad a hlad. Zajímavé je, že některé věci v té knize jsou jako kdyby to psal o dnešní době.