Wuwejův zápisník

No.
A?
Asi taky potřebuju vysvětlení - souvislosti s článkem nebo příspěvky.

smutné čtení příspěvků zkusím zvrátit stařičkým vtipem"
kolikrát se směje plukovník od pěchoty, pokud se mu řekne vtip?
třikrát. poprvé, když ho slyší, podruhé, když se mu vysvětlí, potřetí, když ho pochopí.
kolikrát se směje plukovník od letectva, pokud se mu řekne vtip?
dvakrát. jednou když ho slyší, podruhé když se mu vysvětlí.
kolikrát se směje plukovník generálního štábu, pokud se mu řekne vtip?
jednou, když se mu řekne, protože se mu nesmí nic vysvětlovat...

No jo, no, jenže obávám se, že tahle u mě svůj čas promarnila :-D.
(Ale vážně - je-li to satira, byla by pro mě ještě hůře stravitelná, číst o takových povahách a poměrech by mě iritovalo.)

Zdravím, tato kniha není ani humoristická ani nijak zábavná, i dyž se to na první pohled může zdát. Jedná se o skvělou satiru maloměšťácké společnosti v níž se částečně odráží nelehký osud autora knihy. Je to škoda, že jsi k románu přistoupil jako k humoristickému. Zkus se ještě jednou do knihy začíst, každá kniha má svůj čas ;)
hezký den Lenka

bb: bojíš se správně. Čistý smutek, beznaděj, obžaloba společnosti. Klaunův pláč.

Henry: obávám se, že na encyklopedii HM nedojde. Ze seriálů už jsem Big bang Theory zkusil a dobrý. Zatím nic třeskutého, ale pobavil mě.

nečetla....... a když mi to tu nabízíš, v takovém podivném kontextu, skoro se bojím :-) .......

Zapomněl jsem na The Young Ones - ale zrovna jsem se dodíval na opakování osmého dílu v tv.

Možná jsem to byl já, ale to opravdu nevím jistě; doporučuju ji rozhodně všude možně. Hele, tu encyklopedii si půjč - budeš se smát od začátku do konce. Aspoň myslím. (Podotýkám, že HM vůbec neposlouchám.)

bb: a četla jsi Klaunovy názory (Heinrich Böll)?

Henry Psanec: tak to jsi byl určitě ty, v těch komentářích ;)
Heavy Metal Direkt nejvtipnější, Scholastika nejnapínavější. Člověče, něco se mi tady nezdá :)

Četl jsem poprvé 1992, naposledy loni, miluju ji.

Co mám rád z tv humoru: Monty Python, Black Books, Fawlty Towers, Black Adder, Yes, Minister (Prime Minister). Při prvním vysílání se mi líbil i Červený trpaslík, ale toho už teď s přibývajícími lety začínám spíš nesnášet.

Jedna z nejlegračnějších knih, které jsem kdy četl, je Heavy Metal Direkt!!, encyklopedie HM a hard rocku vydaná r. 1993.

vrrrrrrrrrrrrrrr!!!!!!!!
No, to nebylo vrčení na Tvou mimochodní repliku -mrk-, to bylo vrčení na strašidelnost klaunů.
Mohla bych se do jisté míry přiklonik ke krysce. V těch typech klaunů, které mám namysli já, je smutku a tesknoty hodně ..... ale ... je v nich i světlo ......... Nu, fakt se někdy zkusím rozpovídat. Ale teď doopravdy není pokdy...

bb: z "mimochodem" se určitě vyklube něco zajímavého.
V Kingově To na sebe Zlo bere podobu klauna. Zjevně lidí, pro něž klaun je zjev spíše strašidelný, není málo.

Tribun: zase na druhou stranu, kdyby ji měl, když se to nesmělo, tak by ji vůbec neměl :)

Václav: Big bang theory? Slyšel jsem samou chválu, také to někdy zkusím. Jo, Ajťáci tragicky trapní, přesně.

kryska: hehe, jo, nečekané překvápko :). Robina si moc nepamatuju, Saturnin super. Poupata odkvétají v máji? O tom jsem ani neslyšel.

ad seznam od sedmi - přesně. Ještě bych přidala Červenýho trpaslíka (stejně jako Wu... kupodivu ;o)) a za sebe knihy Robin a Saturnin. A poupata odkvétají v máji. A celého Pratchetta.

Klauni na mě působí nesmírně smutně a depresivně a čím jsem starší, tím víc.

knihu jsem četl už dlouho tomu nazpět a ohromně jsem se u ní bavil.Ignácius mi jako človíček s velkou inteligencí leč s mnohými mindráky,jeho vztah s matkou a scéna kdesi u velkobchodu při setkání se strážníkem, hovory s matkou..
a z jiného soudku,Ajťáci mi připadali až tragicky nevtipní až trapní.Náhle je čt začala uvádět znova,ale už né dabované ale s titulky a je to úplně o něčem jiném a těšim se na nové díly. Červený trpajzlik mi až tak nesedl ale to co je dnes tím nej je Big bang theory ...každé pondělí/teď začala půlroční pauza/v USA,v úterý partička lidí na českém webu dodají titulky a tahle partička 4 praštěných vědců a 1 slečny ze sousedního bytu tak to je momentálně nej...

Blaník je dobrý, ale dost mu ubírá, že premiéru měl, až když se to smělo. Dobré je poslední České nebe.

Kdož ví, Wu, třeba to bylo jen tím, že mi Ajťáci tehdy zpříjemnili k nepřežití otravnou neschopenku a chrchlavo-horečnaté stavy...... ale prostě tehdy, když jsem je sjížděla po nocích, mě fakt bavili... Od té doby jsem je nezkoušela.
TO jsem nečetla ... a co se klaunů tejčí.... no.... to by bylo na nějaké delší "mimochodem" -řehot-mrk,mrk- takže až někdy časem..

bb: klauni? Bizarní podivné figury. Spíš strašidelné, než směšné. Četla jsi To? ;)

jm: jsem rád, že jsem Tě ušetřil utrpení.

sedmi: v Tvém seznamu seriálů bych vyměnil Pythony (připadají mi víc trapní, než vtipní. Jo ale Život Briana se mi líbil) za Červeného trpaslíka. Jinak jsme kompatibilní ;).

Tribun: do toho jsem taky nepronikl, i když mi to kamarád soustavně vychvaloval.

bb: však taky Cimrmani nejsou všichni skvělí. Já mám nejradši Blaník.
Ovečka Shaun je bomba :).
Hm, se vším se shodujeme, akorát Ajťáci mě neoslovili vůbec. Budu je muset znovu zkusit, jestli to nebyla jen dočasná záležitost.

ad Tribun: o Pana ministra jsem se nikdy ani nepokoušela, a když kolegyně citují, nechytám se a zooooufale se nudím!
Vůbec mám občas problém, že u věcí nad nimiž ostatní pukají smíchy, zůstávám netknuta... a někdy si u toho připadám jako blboun nejapný, protože si uvědomuji, že mě míjí něco, co je bezpochyby vtipné a inteligentní, jen já jsem poněkud mimo.... Tenhle problém, přiznám se, ó já hanebná a rouhačská -smích- mám i třeba s poloviinou Cimrmanovských kultovních děl, s Monty Pythony, se Simpsony, a podobně ...
Někdo tu zmiňoval Pana Kaplana - toho miluju - zejméně tu přidalovskou verzi - a zejména epizodu ŠIŠBARDÓN :-)))))
Jinak, abych se alespoň částečně zařadila do davu, když tak vezmu v potaz čím se nadchává a tetelí smíchy mé okolí - miluju OVEČKU SHAUN, miluju IT CROWD .... u těchhle dvou věcí jsem se v poslední době smála docela hodně!

Já to mám podobné s Jistě, pane ministře. Také nevím, co na tom všichni vidí, byť pointu samozřejmě chápu, jenom se jí nesměji. Asi proto, že je to svým způsobem humor stylu někomu prasknou kalhoty a on o tom neví.

jsem ráda, že v tom nejsem sama. tahle kniha je totiž jedna z kultovních v rodině mého manžela, všichni jí tam považují za super zábavnou a úžasnou a citují z ní a mají z toho záchvaty smíchu... já to nechápu, knížku jsem se sebezapřením přečetla, ale přišla mi trapná až na půdu a nelíbila se mi vůbec. já třeba považuju za vtipné MP Flying Circus, Black Books, Black Adder, z knížek pak Pan Kaplan, Tři muži ve člunu a další, ale tohle fakt není můj šálek...

Užitečná recenze, z níž jsem si odnesl, že to není pro mě užitečná kniha, i když ten název mi připadá strašně, byť mlhavě, slavný.

Ti nevím..... přinde na to, co si pod pojmem groteska představíš ... vtipné šlehačkové dorty do obličeje jsem nikdy nemusela..... teskně melancholické grotesky Bustera Keatona a Chaplina, mám ráda moc!!! Ale slovo VTIPNÉ bych na ně asi nikdy nepoužila...
----
hmm.... Radomil Uhlíř je podivnej tvor :-D
----
PS: mimo-chodem a mimo-téma, když už jsi zabruslil k těm groteskám máš rád klauny???? JAký k nim máš vztah, jak je vnímáš? Nedávno jsem o tom vedla dlouhou diskusi s několika svými kamarádkami... a zjistila jsem, že všichni okolo mě fungují nějak jinak, než já :-)) ...

kryska: ale po těch padesáti jsem měl nutkání! Zvítězia poctivost, chtěl jsem ještě zkusit, jestli se z toho něco nevyklube.
Pana Pollyho neznám, ale kdyby měla být knižní katarze vykoupena tolika stránkami utrpení, nejspíš by za to nestála.

bb: asi to bude psychickým naladěním a povahou. Máš ráda grotesky? Já ne. Odmalička, prostě mi to nepřipadalo vtipné. Tohle může být dost podobný případ.
U takovýchto knih si vždycky říkám - zaplaťpánbůh, že nestuduju literaturu a nepotřebuju znát všechno! Protože dozajista Spolčení hlupců významný literární počin je.
Ha, Radomil Uhlíř - tak takhle přesně jsem si Ignácia představoval :-D

Tribun: parazit ano, zbytek ne. Zodpovědný rozhodně není, slušný také ne. A počítám, že by rozčiloval i "naši mladou generaci". Knihu jsem rovnou poslal do svého antikvariátu.

Ignácius je zdá se úspěšný parazit, který se nikdy nesnížil k tomu, aby se živil něčím tak potupným, jako je práce. Zkrátka a stručně, slušný a zodpovědný, učiněný idol naší mladé generace.

PS: právě jsem dohledala info k tomu divadlu.
Informace praví: ""Divadelní projekt Spolčení hlupců probíhal na začátku 90. let. Režíroval ho divadelní režisér J. A. Pitínský,
který měl zálibu v 5 až 6-ti hodinových inscenacích. Takže Radomil uměl celou knihu od Johna Kennedyho Toola nazpaměť.
V české televizi dokonce vysílali (po zkrácení hry) přímý přenos"."

A jen tak pro ilustraci toho "ignácia": http://www.fakluska.ic.cz/radomiluhlir.html

čéče..... já Ti nevím co k tomu říct.
Moje pocity jsou po těch létech poněkud vejpůl. Četla jsem tu kížku někdy cca před 20 roky, a četla jsem jí tehdy paralelně s kamarádkou, která u ní škytala smíchy, a vykládala nám o ní v práci a citovala s takovým nadšením, že nás do toho všechny vtáhla. Když jsem jí začínala číst, měla jsem pocity velmi podobné těm Tvým. Ale jak jsme to tak sdílely s tou holčinou, tak jsem se do toho nakonec nějak zabrala a četla už jsem /pokud mě paměť neklame/ celkem ráda, ikdyž místy jsem se potýkala s pocitem - ufff, kdy už to skončí! Pro mě nejsympatičtější postavou.. ikdyž - jasně, s véélkým nadhledem - byl ten věčně brblající vulgární černoch. Co se týče Ignácia, tak tam ten pocit hnusu a odporu prosakuje celou knížkou! Ale asi to tak má být, no...
Pár let po té, co jsem dočetla, jsem viděla v TV záznam divadelní inscenace /nevím odkud a vygooglit se mi jí nedaří/. Nicméně, inscenace mě nadchla!!! A Ignácia jsem najednou začala vnímat v trochu jiém světle.... Hlavní roli hrál člověk, jehož jméno si nikdy nepamatuji, ale je to tvář a zjev, jaký si člověk prostě zapamatuje po prvním zahlédnutí, a už ho neopustí :-))) A říkám to ve významu pozitivním i negativním zároveň! Ten člověk, jak strýček google napověděl, se jmenuje Radomil Uhlíř /možná si někdo vzpomene na jeho cca půl minutovou, nicméně nepřehlédnutelnou, epizodní roli ve filmu "Díky za každé nové ráno", kde se mihnul v roli takového toho šíleného pošuka s kazeťákem přes rameno, kterého přivede domů coby potenciálního nápadníka taková ta příbuzná s čumajdánem :-))) /.... No, jak říkám, podivnej tvor :-) .... Ale v té inscenaci Hlupců mě tehdy naprosto nadchnul. Jakož i celé to představení.
Tož tak... tolik pár mých postřehů k tématu ;)
HOWGH

A to jsi to dočetl o dobrých třicet stránek než já. Toho idiota jsem nenáviděla už po pěti, ale pořád jsem čekala nějaký zlom nebo něco. Koukám, že marně :o)

Podobný pocit jsem měla z Příběhu pana Pollyho od H.G. Wellse. Mělo to být vtipné, ale mě to akorát deptalo. Hlavního hrdiny mi bylo šíleně líto a připomínalo mi to marnost světa. Tak jsem to nakonec zaklapla, ale udělala jsem chybu - na rozdíl od Spolčení hlupců tam skutečně došlo ke katarzi, kteou jsem tímto promeškala.