Wuwejův zápisník

tp:
ale clovek muze psat i o tom, co nezna...Je to pak trochu pohadkove. Capek psal o sve predstave Indonesie. A o mlocich, inspirovanych japonskym velemlokem. Myslim, ze vedel, jak velemlok vypada.
Josepha Conrada neznam, rada si prectu...casu je tak zoufale malo.
Dik za diskusi

Nemáte pravdu, sth, vůbec nejde o hranostají kožešinu (i když v porovnání s Jiráskem Čapek _je_ literatura, bezesporu).

Jde o to, že Čapek píše o něčem, o čem nemůže mít nejmenší ponětí. Jestli chcete dobrý román z prostředí Indonésie, přečtěte si Lorda Jima od Josepha Conrada.

Čapek byl dobrý tam, kde psal o věcech, kterým rozuměl, třeba o tom, jak policie dopadla vraha na základě lístku na tramvaj a paragonu z prodejny porcelánu, což byly jediné věci, které se našly u neidentifikované mrtvoly.

Tomáš Pecina: ještě jsem toho od něj nepřečetl dost, abych mohl posoudit jestli na větší díla umělecky neměl, takže to komentovat nemůžu, ale s divadelními hrami naprosto souhlasím.

sth: Ano, válku s mloky jsem četl jako dítě a líbila se mi, teď ji ale nedokážu posoudit, budu si ji muset přečíst znovu.

jm: tak přesně tohle jsem chtěl! Nalákat [úsměv]. Opravdu se mi tahle kniha líbí.

TP:
Dekuji, oboji jsem jiz cetla drive, oboji mam rada. Hrabal je ctivejsi,strucnejsi, obraznejsi, vsak je take o vice nez generaci mladsi. Literatura se zrychluje, vzdalenosti zkracuji...capek zamlada jiste cetl Jiraska, suknice krumplovane, hranostaji kozesinou zdobene.. Nebyla televize, lide vydrzeli hodiny poslouchat. A ostrovy v Tichomori nebyly dostupne kazdemu jako dnes, i to byla trochu pohadka. Clovek se musel zacist, soustredit se, vytvorit si v hlave obraz opusteneho ostrova i kolebaveho kapitana. Nejakou dobu to trva...U Hrabala skocite rovnyma nohama do deje.
Oboji je , pane, literatura. A jaka literatura !
Mela jsem delat ted neco uplne jineho, stravila jsem hodinku s Capkem i Hrabalem.Dobra literatura- opium lidstva...
Diky

sth: Mně ho škola znechutit nemohla, protože jsem literaturu nijak zvlášť nestudoval:-)

Jenom ty vážné romány mě zatím nějak netáhly, i když povídky a cestopisy zbožňuju (když jsem byl ve škole v Holandsku, tak jsem si četl Holandské listy a jenom jsem žasl na místě samém, jak to pěkně napsal a jak je to stejné) a docela mám rád i ty scifárny, hlavně Továrnu na abolutno, ale i Krakatit.

Jen tak na zkoušku, zkuste si přečíst http://www.odaha.com/bohumil-hrabal/proza/automat-svet a pak začátek textu tady: http://www.mlp.cz/koweb/00/02/76/07/50/valka_s_mloky.html.

Jedno je literatura, druhé bláboly dvorního kašpara.

V Krakatitu je umělá kostra patrná snad nejvíc ze všech her.

Velké umění se zpravidla pozná tím, že vyvolá pocit authentičnosti. U Hrabala to funguje po pár řádcích, Čapka můžete přečíst celou knihovnu a k authentičnosti se vyjma snad povídkových knih nedopracujete.

To Pecina>
V Krakatitu napr. umela kostra vubec neni...Jiste, je mimo realnou zemi a cas.
Ale odpovednost za svuj vynalez, zneuziti vedy - to jsou temata aktualnejsi dnes nez tenkrat.
je to doba Huxleyho Brave New World. To je prece take schematicke, rekla bych mnohem vic nez Capkovy romany. Ten inzenyr v Krakatitu je VELMI realna postava.
Kdyz prenasite geny mezi clovekem a kytkou, ci mezi psenici a tabakem, musite si prece polozit otazku, zda neuskodite. je to denni chleba, drive science fiction.

To jm:
S chuti do toho
Ano, skola dokaze Capka znechutit. Nic nepusobi zhoubneji nez setrvaly potlesk a ulozeni do ucebnic...ach jo.

Tak tohle budu muset zkusit. Úplněs mě nalákal vyzkoušet, jestli ten Karel přeci jen nestojí zato i někde mimo povídky. (Což je z mého osobního hlediska ale královský žánr, protože je pár povídkových knížek, co rád čtu opakovaně celá léta, což platí jen o málo románech).

Všechny Čapkovy hry jsou založeny na ušlechtilé dějové kostře, obvykle velmi umělé, kterou se autor pokusil obalit dějem. Vesměs nevěrohodně a nezajímavě. Čapkovy hry pokládám za naprosto zastaralé, ještě víc než jeho trilogii.

Valka s mloky, Krakatit...
povrchni, plytke?
Proc? pribehy lidi/mloku verohodne, postavy dobre vykreslene, eticky naboj +.
capek mel rad techniku, vedu,
ted je v kurzu spise Carodejuv ucen Harry a tolkien.
mozna to zasazeni do neexistujici zeme a casu prispelo k jiste schematicnosti jeho her a romanu, ubralo na zivosti.
Plytkost a modnost v nich rozhodne neni

Ad Válka s mloky, Krakatit: modní, povrchní a plytké.

Ad bb: Viz http://slepeckahul.pecina.cz/2010/01/nad-vyrocim-karla-capka.html

TP: smím se zeptat, co máš namysli tím, že "na větší díla umělecky neměl"?

A co valka s mloky? Krakatit?

Od Čapka považuji za nejpovedenější krátké, neambiciosní věci: povídky, cestopisy, Marsyas. Na větší díla umělecky prostě neměl.

sth: vím že je to trilogie, ale zaujala mě recenze Obyčejného života. OVšem teď si ještě dočtu i Hordubala a Povětroně. Zkoumání lidského života ze všech stran, temná zákoutí i hrdinství...

bb: já sice zírám až teď, ale také se mi líbí. Ve škole jsem četl tak maximálně Povídky z jedné a druhé kapsy.

Tomáš Pecina: já jsem žádný velký příběh nečekal, takže jsem nemohl být zklamán.
K Čapkovi jsem měl rezervovaný přístup, ty slavné divadelní hry mi přišly mělké a poučující. Tohle mi ale přijde vynikající.

Četl jsem u Vás zamyšlení na výročím; působí na mě příliš příkře, ale "idealizovaná malost" je pojmenování opravdu skvělé!

Četl jsem kdysi celou trilogii, ale i když to bylo v době brutálně omezené "nabídky", přišla mi umělá, esejistická, bez zajímavého příběhu.

Miluji Čapka... a když jsem kdysi na gymplu objevila tuhle trilogii plus jedna, koukala jsem na ní s papulou dokořán.. Nikdy před tím mě vlastně nenapadla tahle myšlenka, že se na život nějakého konkrétního člověka dá koukat z různých úhlů... a že různí lidé ho mohou vnímat různě... Tehdy mi bylo nějakých baj oko 16 roků a naše úžasná češtinářka nám přinesla Život a dílo skladatele Foltýna ... Fakt to pro mne byl neskutečný mentální objev a do téhle série jsem se v tu ránu začetla. Tolik lidskosti, tolik pochopení pro lidskou slabost a průsery, tolik soucitu....
Inu, pan Čapek, byl humanista převeliký, a měl to v hlavě náramně srovnané.... Pár dalších by tahle doba potřebovala! Leč, neurodilo se, jak poznamenává sth ....Chmm, kdož ví, třeba by v našem zrychleně cynickém světě ani nepřežili :-( ....
------
PS: a dík za ten odkaz na Čapka online... přihřál jsi za mě moji polívčičku :-P

hordubal, povetron, obycejny zivot. Dva zivotni pribehy heroicke a tragicke, jeden obycejny. A presto utkane ze stejnych latek uvnitr cloveka.Tak Capek hledal netusene souvislosti a krasu uprostred vsednosti - modrou chryzantemu. Proto mel rad ruzne sberatele, filatelisty, kaktusare...Stejne jako Exupery zil dle zasad ktere hlasal. Jen svou predcasnou smrti unikl koncentraku. Myslim, tuhle linii neobycejne vsednosti sleduje ceska literatura nadale - Hrabal (hlucna samota, obsluhoval jsem anglickeho krale], az do soucasnosti...Nekdy se objevi vyhonky plne 'laskavosti a pohody", Cimrman, Hrebejk, ale bez naznaku odboje. Capek zcela prirozene nachazel ve svych obycejnych lidech mozne hrdiny.
Myslim, literarni dilo nejde odlisit od zivotnich postoju.Nakonec se to stejne provali...ach jo.

jakoby tech Capku ted bylo nejak mene