Wuwejův zápisník

kryska: no je to těžké, o tom žádná. Já jsem vlastně nad kvalitou básní vůbec neuvažoval - měl jsem roli ilustrátora, tak mě ani nenapadlo se k básním vyjadřovat.

lojzo: jsem dvakrát poctěn, jednak že ses vyjádřil, jednak jak ses vyjádřil. Děkuji!
Tmavěmodrá se Ti líbí nejvíc - že by nebyla tak nepodařená, jak jsem ji zhodnotil?
Mimochodem je škoda, že se k umění nerad vyjadřuješ, protože Ti to jde velmi dobře (a tím nemyslím, že chválíš [mrk], ale že několika slovy vystihneš charakteristiku).

Jestli jsem to měl zapotřebí? Takhle zpětně ... nevím. Ale chtěl jsem přispět, líbila se mi ta aktivita.

Neveľmi rád sa vyjadrujem k výtvarnému umeniu, akosi neviem dať do súladu pocity so slovami. Ale keď na tom trváš (žmurk), skúsim popísať, ako tie kresby vnímam.

Pohanská kytice: Kompozične aj farebne vyvážená kresba, vcelku verne vystihuje názov (checht). Takmer realistický štýl, ktorý obvykle nikoho neurazí, takže ma neprekvapuje, že sa verejnosti páči. Vpodstate nemá chybu.

Hadí: Snová atmosféra, atraktívny námet. Z tvojich kresieb sú mi takéto figurálne motívy najbližšie. Páči sa mi.

Krutost: Keď som ju videl prvýkrát, zaujala ma - hlavne pre teba netypickou farebnosťou.
Aj dnes ju pokladám za veľmi pôsobivú. Akurát si myslím, že by jej prospelo, keby nebola celostránková, skôr ju vidím ako miniatúru.

Podzimní vzpomínka: Súhlasím s Kryskou, tá ušpinenosť je dobrá. Evokuje mi jesenú hmlu.
Páči sa mi.

Tmavěmodrá: Zase atraktívny figuratívny námet, skvele doplnený až takmer secesnou abstrakciu. Príjemný erotický nádych. Sympatická farebnosť - modrá ti svedčí. Jediná pripomienka, podobne ako u Krutosti - veľkosť. Podľa mňa by bola skvelá ako iniciála v nejakom iluminovanom rukopise. Páči sa mi - asi najviac zo všetkých.

Ulita: Príjemná kresba. Hodí sa mi k názvu básne, ale nie k básni samotnej.

Nakoniec to poviem natvrdo (možno až príliš, ale tak to proste vnímam): Tie tvoje kresby sú z celej tej "zbierky" najlepšie.
No bolo ti to treba?!

hele Wu, musím se k něčemu přiznat - nějak se nemůžu rozhodnout, jak se na ty básně mám dívat.
Poprvé jsem se to pokoušela číst těsně po četbě Byrona a to jsem pak bušila hlavou do zdi. Podruhé jsem před tím předčítala Fince Ladu a po "Kadla Kadla z půdy spadla" už jsem byla daleko smířlivější, ale nebýt tam kresby, který jsem si chtěla přečíst v kontextu (i v kontextu ostatních, neilustrovaných básní), tak to nedám. A přitom respektuju, že to všichni zúčastnění brali zodpovědně a dali to nejlepší. Tak já nevím. Tomu se asi říká smíšené pocity. Některé básně se mi líbí, něco jde mimo mě a u něčeho dostávám srdeční aritmii. Ale v každém případě díky těm, kteří do toho dali hromadu práce.

Fakt? Mě tam ta ušpiněnost vadí a nevěřil bych, že může být i jako výmluvná součást obrázku. To jsou věci [úsměv].

Jo, jen jsem zapoměla dodat, že na druhém místě mám "podzimní vzpomínku" a právě díky té "ušpiněnosti barev". Připomíná mi to totiž už takové trochu jeté podzimní listí - jako když je najdeš po oblevě pod sněhem a z podzimu už zude jen ta vzpomínka.

Ale jak říkám, na každé kresbě mě něco oslovilo.

Já je vlastně ani všechny nečetl, vybral jsem si k ilustrování ty, které něčím zaujaly.
Díky za komentář ke kresbám, nečekal bych, že zrovna Kytice bude mít takový úspěch, už jste tři, kdo ji ocenili nejvíc.

přiznávám, že básně jsem občas četla s mírně skřípajícími zuby a neustále se vtírající myšlénkou na vykolejené vláčky :o) Ale nic proti autorům - když už nic jiného, byly to básně neučesané, leč upřímné a i to se cení.

Ale kresby se mi líbily všechny. Ne, že by nebylo co zlepšovat - jenže to je vždycky. V každé jsem našla něco, co mě zaujalo, o čem bych chtěla trochu snít. Pohanská kytice se mi líbí nejvíc.

Ale příště určitě!
[úsměv].

No, bohužel ty básně byly natolik "výrazné" že jsem neměl moc sílu na hodnocení kreseb...

Svatá pravda.

Není na světě člověk ten, aby se zachoval lidem všem. M. Novotná.

Tribun: pouze převedeného na "Pohani sobě", jinak je to přesné [úsměv].
Pojítko mezi světy... Já tyhle dva světy ale směšuji dost nerad. Ne že bych se tomu bránil, samozřejmě, pár lidí kolem zná mou internetovou identitu a naopak, ale že bych v tom viděl překryvu viděl něco zajímavého...

zcr: autentickou komiku, to je pěkný výraz [úsměv]. Ano; a myslím si, že takové věci si zaslouží spíš tenhle úsměv, než výsměch.
Dík za komentář ke kresbám. Toho rozvržení stránek jsem si nevšml, moc jsem se fixoval na obrázky.

Má to takovou autentickou 'komiku', napadl mě verš z České mše vánoční - "budem Boha prostě chválit, ale upřímně" - spolu s jedním z oněch mých nedávných výpisků z Turbiny "... neboť prostota je snesitelna, jenom nebere-li péra do ruky.", tam ovšem aplikované na pohříchu tragičtější literární útvar a mnohem více ad hominem, než to myslím.

Co se kreseb týče - 'stylově nejčistší' mi přijde Pohanská kytice a Podzimní vzpomínka, ostatní se mi tolik nelíbí. ALE - všechny (některé víc, některé míň) podle mne trpí rozvržením stránek, hned titulní je nějak divně posunutá doleva a nahoru, spousta prázdného místa, jiná velikost písma; vypadají jako prostě jen tak vložené do toho prázdného místa mezi záhlavím a zápatím, aby se neřeklo (proč šmankote "Strana #"?). Třeba ta Podzimní vzpomínka to docela odnesla.

Tak to blahopřeji. Z pohledu blogera je to vlastně taková transcendentní záležitost - přesah do jiného světa. Sice ještě na hmotného, ale přesto "reálného". I když teď, jak tak koukám na autory, uvedené jenom přezdívkami, říkám si, jestli to nakonec není spíš návrat k tradicím v duchu hesla: "Blogeři sobě" :-))