Vida, tak Pohanská kytice, do které jsem přispíval ilustracemi, nakonec vyšla! Vydala ji Pohanská federace Česká republika jako dárek ve formátu PDF. Ať už je sbírka jakákoliv, potěšilo mě, že i s dvouletým odkladem spatřila světlo světa, že jsem kresby nedělal nadarmo.
Zmínka se objevila na Codyho blogu, který jsem nesledoval, takže jsem se o sbírce dozvěděl až z ohlasů. Pohrdlivý nadřazený výsměch, vynikající parodie a velmi kritická, ale objektivní recenze. Který odkaz je který určitě poznáte sami:
Vážení recenzenti, básně jste oprávněně sepsuli, ale co obrázky? Moc jsem se toho nedozvěděl, jen že jsou „nikterak výjimečné, ale neurážející“. Člověk aby si i tu kritiku udělal sám ...
Kresby trpí především tím, jak moc jsem se snažil dostat do nich témata z básní. Jsou příliš adresné a těžké, měly by být mnohem vzletnější, náladovější. Je v nich sice v malém množství, ale stejná otročina, jako v některých rýmovačkách.
Jedna po druhé:
- Pohanská kytice - celkem nápaditá, jeden z lepších obrázků; květů je asi moc, ale i takhle silné kytice se dělají. Asi by prospěla nějaká živější barva, jako celek je obrázek studený.
- Hadí - také z lepších. Hadí hlavička, ač původně byla záměrem, se proměnila na černý květ, ale motiv svlékání zůstal. Kontrast modré postavy uprostřed černi je zajímavý, škoda že je výsledek příliš masivní.
- Krutost - snaha vynechat jasné motivy byla krok správným směrem, ostrá červeň s černou a tvrdé, krutost evokující tahy by fungovaly - kdyby nevznikl monolit, vyplňující celou plochu. Krutost nesouvisí s ohromnou váhou... A černé obočí z červeného oválu ještě oko neudělá. Úplně jinak!
- Podzimní vzpomínka - námět je podařený, podzimní list javoru, plovoucí vodou, na něm znázornění postav. Bohužel na postavách je příliš mnoho čar, a co hůř, barvy vypadají ušpiněné. Zkusit totéž znovu a pořádně!
- Tmavěmodrá - tak to je úplně divné. Pro samé motivy - rohy rohatého boha, až příliš kyprá bohyně vzhůru nohama, měsíc v úplňku - se vytratila soudržnost, kterou tam ani stromovité propojení nevrátí. Také jinak!
- Ulita - nejlepší kresba; postava se ze spirálovité ulity organicky odvíjí, barvy k sobě ladí, a ačkoliv je to také monolitický objekt, jeho křivky a stébla trávy ho odlehčují. Takhle měly vypadat všechny.
