Wuwejův zápisník

A tak by se dalo zpětně pokračovat donekonečna :). Krásně to rozpracoval Lem v jedné recenzi (César Kouska) v Dokonalé prázdnotě http://blog.wuwej.net/2011/09/01/stanislaw-lem-dokonala-prazdnota.html

nu..... Náhoda neexistuje ;)...
A dík! :-)
---- mimochodem ----- ano, nějaké to "mimochodem" už tu dlouho nebylo....
Vem si jakou náááááhodou jsem objevila Tebe s tímhle blogem ... Nebýt té náhody, tak bych teď náhodou nečetla Útěky :-P

Tak to jsem opravdu moc rád, že jsem Ti ji přihrál - a víš co? Určitě taky nebude náhoda, že jsem si ji po těch letech přečetl. Možná jsem to taky potřeboval, připomenout vnitřní dítě.

Mě když knížka osloví, tak se recenze napíše sama, věty skáčou jedna za druhou. A bývá to většinou popis pocitů, nadšení, ukázka, možná začátek děje. Rozbor přijde na řadu tehdy, když na to mám prostor, tedy když mysl stíhá vedle obsahu knihy zkoumat i formu. Čili když mě kniha tolik nebaví. Takže jsi to vystihla :).

Heh.... tak se zvolna pročítám Útěky .... a už teď si dovlím nesouhlasit s Tvou určitou "skepsí", či "nadhledem" /?/ vůči tomuhle textu ....
Jsem nadšená čímdál víc ...
Ale ono je vcelku jasné pravidlo, že člověka se dotknou nejvíce knížky, které nějakým způsobem korespondují s jeho aktuálním stavem mysli ... A pro mě jsou Útěky fakt trefou do černého! :-)) ..... Nu jasně, synchronicitu jsi tady taky zavrhl, tak Ti jí nebudu otloukat o čenich... ale já si o ní /nadšeně/ myslím své ......
Jen bych ještě měla malou poznámku, k dialogu, který tady níže proběhl mezi Tebou a Hele ...
Do očí mě dloubla jedna myšlenka: "tu knížku jsi popsal takovým vyčerpávajícím způsobem,a poselství jsi víceméně asi zjevil a určitě bude zajímavá,ten námět zajímavý je,jenže zajímavých knih je hodně..a z tvého hodnocení ani z diskuze jsem nepocítila žádnou stopu nadšení..."
Uvědomila jsem si, jak pokud mě nějaká knížka hodně osloví, a toužím jí poslat dál, intuitivně se snažím vyvarovat se "vyčerpávajícího popisu" .... Jednak proto, že by se čtenář pak mohl drobátko nudit :-)) ..... A druhak proto, že pokud mu svůj pohled na knihu předám dostatečně rezolutně.... trošinku ho připravuji o možnost hledání a objevování oné knihy ...
Mankote, teď mě napadá, že to skoro působí trochu jako filipika proti Tvým recenzím .... Ale snad víš, že tomu tak není!! Že opak je pravdou!! A že naopak já díky Tvým rozpravám narazila už na hrstičku úžasných knih, které by mě byly bývaly nejspíše minuly...
Jen jsem tím, suma sumárum, ve všech těch protiřečenstvích, která tu teď píšu, chtěla říct, že navzdory Tvému "nedostatku stop nadšení" :-) - mě zaujalo téma a po knize jsem sáhla ..... A pročítám se jí sama, po svém.... a sama ji objevuji.... a dotýkám se některých , pro mě osobně, velmi důležitých pocitů ... A hrozně moc si ji užívám! Divuplně a radostně! ...... Inu tak... Náhoda /=synchronicita?! :-))/ neexistuje.... jak říkávají dobré duše "čarodějné" :-) .... A tedy já jsem velmi ráda, že jsem tu knihu v pravý čas - a díly Tobě!! :-) - potkala!

uggghmmmm........ tak hlásím, že jsem dočetla Hrad v Pyrenejích.... a sedím tu s papulou dokořán...... Ten konec jsem fakt nečekala. Dumala, čekala, předvídala jsem ledascos.... ale tohle fakt ne ......... Heh,... musím říct, že mě Gaarder dostal! Na takovýhle smyky u něj zvyklá nejsem ;)

To není pocit ;). Taky jsem tím ze začátku trpěl. Pak to trochu přešlo, ale na dlouhé čtení tahle kniha není.

Tak už jí držím v ruce :-) A budu jí asi držet dlouho.. Zatím jsem na pár stránkách, a stále mám pocit, že mi dělá problém se dostatečně soustředit.....
Ale těším se na ni hodně!
Zatím mám první citát, který mě velmi potěšil:

"Někteří lidé jsou andělé, aniž by se museli zdvořile představovat. Druhé jsem znal mnoho let, než jsem objevil, že mají křídla, o jiných jsem si vždycky myslel, že jsou živoucí evangelium, do toho okamžiku, než jsem zjistil, že jsou spíš zosobněním špatných zpráv."

Nepřečetl, mám ho rozečtený a nějak mě neláká pokračovat. Mně ty mailové knihy nějak nesedí. /toho času jsem na straně 16, abys byla v obraze ;)/

PS: Vidíš, Iluze je právě jedna z knížek, na kterou jsem si zatím netroufla... Ale vím, že k ní jednou dojdu... a ráda!! ...... Těším se na Tvojí recenzi!..

Jak říkám, cvrnkla mi tam jakási intuitivní podobnost s tím Gaarderem.
Mimochodem, Tys už přečetl Hrad v Pyrenejích? Vím, žes ho tu někde zmiňoval, ale nevzpomenu si, jestli to bylo plánované, nebo už přečtené....
Já ho asi tak v jedné třetině odložila - částečně z nedostatku času a částečně proto, že jsem nebyla schopná se prokousat zkrz nějakou velmi fundovanou pasáž o teorii vesmíru.. Teď mi přede dvěma dny znovu přišla doma pod ruku... udělal jsem kompromis a nesnažím se spoustě těch fyzikálních věcí porozumět..... jinak jsem ale knihou hluboce nadšena a hltám a hltám..... /toho času jsem na straně 105 - abys byl v obraze :-))/

Vida :). Tak to Tě jistě potěší, že v edičním plánu mám článek o jeho knize Iluze.
Taky moc podařená, jedna z jeho nejlepších.

Od Gaardera toho mám dost, ale Dívku s pomeranči ne. Přečetl jsem teď recenzi a asi to bude hodně působivé.

pááááni....... tohle by mi tu bylo bývalo uniklo..... nebýt blahořečených posledních komentů!!!!!!!
Některé Bachovy věci jsou příliš náročné pro mojí malou hlavinku :-)
Ze všeho nejvíc miluju NIKDO NENÍ DALEKO !!!!!
Pak RACKA!!
MOST PŘES NAVŽDY jsem nečetla, ale měla jsem tu čest několikrát vidět a slyšet neskutečně nádherné představení kdysi dávno v Lyře Pragensis s Borisem Rösnerem a Táňou Fischerovou! .... Neskutečné!!! Hluboce dojímavé!!! Křehké a silné!!!
Ano, Fretky jsou taky jeho. Ale též jsem je nikdy nečetla.
Na tuhle Tvoji anotovanou věc jsi mě vyloženě nalákal! Píšu si jí do svého mentálního notýsku a pak povím...
PS: říká Ti něco od Josteina Gaardera - Dívka s pomeranči ???? Možná se mi to jen zdá.. Ale jakási souvztažnost mě tam břinkla do tykadel...

To je fakt, lidi svoji hravost, otevřenost a další atributy dětství vytěsní - ale ono to chybí.

Tato kniha je součástí mého duchovního vývoje (ne nadarmo ji doporučují i psychologové). Popisuje dnes objevovaný ohromný význam dětství resp. vnitřního dítěte pro celý život. A každý má co v této oblasti srovnat....

Jasně. Ale kdybych musel, a ještě navíc denně, už by mě to bavit přestalo.

:))) A tebe to tak baví, viď? Je to vidět! ;)

Hele: kdyby fungoval mimosmyslový přesun, trpěl bych - nestíhal bych o knihách psát! [úsměv]. Rychločtení neovládám, ale čtu docela rychle i normálně. Léta praxe [mrk].

jm: pozdě, ale přece! [úsměv]
Autora zkus, tenhle "traktát" mi přišel jako jeho nejsložitější kniha, tedy ne že by byl nějak nečitelný nebo náročný, ale ve srovnání s ostatními. Takže vzhledem k literatuře, kterou čítáváš ve vaně, nic jiného ani nezkoušej [mrk].

Teprve až teď jsem si všiml krásného tlačitka "poslední komentáře". Koukám, že tento článek jsem tehdy nějak nezaregistroval.

Autora neznám, ale ty ukázky jsou skvělé, nejvíc ta poslední, i když je trochu řečnická.

Ono to asi špatně vyznělo , ne že by mně něco odradilo - tu knížku jsi popsal takovým vyčerpávajícím způsobem,a poselství jsi víceméně asi zjevil a určitě bude zajímavá,ten námět zajímavý je,jenže zajímavých knih je hodně..a z tvého hodnocení ani z diskuze jsem nepocítila žádnou stopu nadšení..kdežto z Mostů spíš..když se shodujeme na Rackovi a Iluzích, je to jasné,proto budu volit Mosty.. nemůžu stihnout všechno:)) Někdy si říkám, že by nebylo špatné, kdyby fungoval takový mimosmyslový přesun - jedna knížka pod polštářem za noc..:))) Ale TY toho stíháš přečíst opravdu nadprůměrně..ovládáš rychločtení?

A co přesně Tě odradilo? (jen abych věděl)
Četl jsem od Bacha sedm knih, tři z nich považuji za výborné (Racek, Most a Iluze), tři za dobré a jednu za průměrnou.

Tuhle knížku neznám, a po tvém popisu Wu,si jí ani nekoupím, takže díky za ušetřený čas :) Spíš by mně zajímal ten Most přes navždy.
Z Racka jem byla taky nadšená..ještě teď vnímám tu svobodu, která z toho jen prýštila!:) A Iluze byly zajímavé

sedmi: některým autorům by se mělo po prvních dvou knihách další psaní zakázat [mrk]

jsem na tom podobně, racek mě uchvátil, most přes navždy je taky moje oblíbená knížka a ty ostatní už jsou slabší až jsem přestala kupovat jeho výtvory...

Ten Racek Jonathan Livingston se dá najít online a co si pamatuji, zdál se mi skvělý. Jinak jsem četl asi pět nebo šest knih, ale žádnou z těch, které zmiňuješ [úsměv]. Přestal jsem ho kupovat zhruba v době, kdy vyšla kniha "Mimo sebe", která mi připadala vysloveně komerční. Nenapsal on také Příběhy fretek? Ty jsem taky nečetl [úsměv].
Filozofovaní bývá slabší, to je fakt, ale nádherně mluví o lásce, takový Most přes navždy byl působivý.

Ja mám Bacha rád, ale s výhradami. Nečítal som od neho všetko, dokonca ani Čajku Jonathana Livingstona nie, ale pár jeho knižiek ma oslovilo a potešilo - najviac asi Nic se nestane náhodou. Ak si to nečítal, doporučujem. Je to taký svojský cestopis po Amerike, pripomína mi Steinbeckove Toulky s Charleym, akurát v leteckej verzii.
A dobre sa mi čítali aj jeho poviedky v zbierke Dar křídel. Všeobecne môžem povedať, že sa mi zdá lepší keď rozpráva príbeh (v drvivej väčšine z leteckého prostredia), než keď sa pustí do filozofovania.