Wuwejův zápisník

Dost! Musím to stopnout, nebo mě ty knihy zavalí.
Márquez je také taková dosud neotevřená kapitola, ale Sto roků samoty už osaměle čeká v zásobníku.

To se nemá říkat, ale loni ho tu měli ve slevě za 59 (Cortázara a jeho opus magnum). On stojí zato celý, mám od něj teď na stole 5 knížek (a jednu pod stolem). Třeba "Příběhy o kronopech a fámech", to je úžasná kniha. Člověk si třeba může říkat, "Jé, to je jako Woody Allen", a najednou prásk! Ačkoliv třeba kubánští emigranti (nebo disidenti) mají tendenci koukat na tyhle autory skrz prsty. A to ani nezmiňovat Garcíu Márqueze...

Tak já si ho taky připíšu na svůj seznam "koukat po antikvariátech".

Cortázara (Nebe, peklo, ráj) už jsem Ti tu tuším doporučoval... kdysi jsem přečetl Obecné dějiny hanebnosti, ale nijaký zvláštní dojem to na mne neudělalo, takže jsem v Borgesovi nepokračoval... třeba někdy časem. A Zazi v metru, hm, taky nějak nic.

Přečetl jsem si to - a asi tak, jak říkáš. Jsou to náročné hříčky, ale postrádají důvod. Proč by proboha měl příběh potřebovat takové složitosti? Ale na Zazi v metru mě tahle recenze (http://oli.bloguje.cz/224328-kecas-kecas-to-je-jediny-co-umis.php) dost navnadila. Píšu si.

Aha, tak to je dobře. Díky. K tomu OULIPU je toho dost i česky, ale koukni třeba sem: http://en.wikipedia.org/wiki/Oulipo . Já je moc neprožívám, poněvadž omezovat se při psaní se mi bytostně příčí, ačkoliv je jistě úctyhodný výkon napsat román bez jediného "e" (který dává smysl) nebo palindromickou povídku o 1247 slovech. Možná je to tím, že nejsem matematik. Ale jak už jsem tady psal, Queneauova "Stylistická cvičení" jsou opravdu zábava. Teď k nim přidám ještě "Zazi v metru", ta se čte báječně.

Nebudu tady dělat skrytou reklamu, takže udělám otevřenou: to nakladtelství vydává samé výborné věci (možná na pár výjimek), ale bacha, všechna poezie je nerýmovaná! Zato, pokud máš rád třeba "Přelet nad kukaččím hnízdem", kup si "Boarding Home", Guillermo Rosales. A taky "Nahý chleba", Muhammad Šukrí. Třeba pro případ, že bychom si někdy mysleli, jak špatně se máme...

Kdepak, neblábolíš, tomu riziku nedůvěry v přílišnou hravost jsem rozuměl, zato z celého OULIPO neznám nikoho [úsměv].
Do antologie nahlédnu, pokud ji někde uvidím, anotace zní ale opravdu drsně. Prevel mě zaujal, Rodanski ne a Neveu zase ano. Takže je to asi dobrý tip, díky.

Už blábolím z cesty? To mě teda mrzí. Gró asi bylo, že Borges je v podstatě hračička, ne filosof. Z knih co máš v seznamu jsme četli oba jistě přes půl stovky.

Ta antologie je drsná v tom, jak šíleně ti lidé trpěli a žili (a občas psali). Na http://www.totem.cz (Literatura - Překlady), jsou z nich tři, Prevel, Rodanski a Neveau. A tady je o knize: http://www.fra.cz/cz/fra/edicni-prehled/chronologicky/detail-knihy/?idproduct=176&edtype=1 (jestli jsem Ti zase zkopíroval adresu blbě, omlouvám se, zase si to sprav, prosím). Pokud máš rád Rimbauda nebo Artauda, počteš si, jinak do toho asi ani nechoď...

Ech, kéž bych věděl, o čem to píšeš. Existuje vůbec něco, co bychom četli oba? [úsměv]

V jakém smyslu je "Bytosti schopné zemřít" drsné čtení? Abych z toho neměl noční můry, kdybych si snad antologii pořídil.

Ti, co Borgese vyhledají jenom kvůli tomu že je v módě, se do něho asi stejně moc nezačtou. A ti ostatní, ti ho znají buď už od šedesátých let (teda pokud už v tu dobu četli), nebo si takové autory jaksi automaticky dřív či později najdou. Ačkoliv Ernesto Sabato Borgese kritizoval, pro hravou mysl která vede k eklekticismu, takže se "zdráháme uvěřit jeho víře" protože jeho dílo se jen hemží možnostmi. Jako protipól uvádí Kafku s jeho "jedinou, neodbytnou metafyzikou". Sabato (stejně jako tu už dříve zmíněný Cortázar; nebo Georges Pérec, Raymond Queneau, Italo Calvino a vůbec celé OULIPO) by se Ti myslím taky mohl líbit. To je tak, když má člověk čas číst.

Mimochodem, pro vás oba (Wua a Tribuna; sth se omlouvám, protože ji neznám), teď vyšla antologie francouzských prokletých básníků nové doby, "Bytosti schopné zemřít". Hodně drsné čtení... A na rozdíl od Borgesem vymyšlených spisovatelů, tito skutečně žili.

Neboj, za rok to bude pryč, jako každá móda.

sth: zdá se mi, že cokoliv Cílek zpracuje, to zpracuje do hloubky a zároveň procítěně. Vzácná schopnost...

Tribun: najednou je Borges všude a všichni ho znají. Akorát já ne. (A Ty [mrk].)

Jak to tak vidím, si budu na toho Borgese muset také došlápnout. A seznam restů roste a roste a roste...

ajeje, tak to mam radost, že se vam Borgesuv svět libil ! Cílek chodí knihami jako krajinami, nejvnitrnejsimi. Jenze lide prirodomilovni tolik tech tezkych knih nectou, a tak maji potize s pochopenim textu, jak jste ostatne pocitil i vy, vysostny ctenar.