Wuwejův zápisník

"Kultura nezahyne, přežije v kanálech."

Třikrát sláva kultuře!!!

Hm. Petr Placák to řekl opravdu výstižně.

Tak toho rozhlasu jsem byl naštěstí ušetřen. Aspoň vím, kam nejít. Ale i proto jsem litoval prodavače. Teď je lituju ještě víc... Petr Placák o tom krásně mluví v rozhovoru pro Host: http://www.casopis.hostbrno.cz/cs/archiv/2007/7-2007/vyber-z-cisla/kultura-prezije-v-kanalech (třetí otázka od konce).

K tomu Holanovi, kup si Sebrané spisy. Jednak za to stojí, a pak, pokud si je vezmeš do batohu na výlet, určitě zapůsobíš. A kdyby ses někde zdržel, máš co číst. Možná kvůli ilustracím první vydání, ale budeš si muset opravit cenzurní škrty.

Hm, s tou poezií máš pravdu. Tuhle jsem se chtěl podívat na Holana, hledal jsem nějaký výběr, průřez, ale kdepak. Jen nějaké mozartovské variace, nic reprezentativního. Zlaté antikvariáty [úsměv].
Jinak mi tam ale vadí - hodně vadí - jediná věc. Rozhlas, ve kterém neustále opakují kde co je a co je aktuální žhavá nabídka. Zvuku neutečeš, uši nezavřeš...

No jo, když v těch tisících bestsellerů a počítačové (či marketingové a jiné) literatury není skoro nic, co by si člověk rád přečetl. Já si teď můžu dovolit kupovat z nových knih maximálně poezii, protože ta je levná, a třeba tu tam, až snad na něco co se tutově prodá, člověk hledá darmo. A genius loci takových míst mě přímo děsí (nehledě na to, jak lituju tamní prodavače).

Mě tyhle monstrózní knižní hypermarkety neděsí - čím víc knih, tím líp [úsměv].

Neoluxor neznám, ale navštívil jsem jedno třípatrové nablýskaně nové knihkupectví tady, a musel jsem prchnout. Ať žije Skleněná louka a podobná místa (a Academia)!

O to víc mě udivuje, že třeba v takovém paláci knih Neoluxor v Praze nebyl od Borgese jediný kousek [úsměv].

Vyšla pokud vím nejmíň třikrát (je to povídka): v Labyrintu (antologie SF); v novém překladu pak v odeonském souboru Borgese "Zrcadlo a maska", a znovu v tom rozšířeném souboru který vydal Hynek.

Vyšlo toho tady od Borgese hodně, včetně jedné lahůdky napsané spolu s Bioy Casaresem, "Šest problémů pro dona Isidra Parodiho", publikované fikaně pod jménem H. Bustos Domecq. A taky maličká knížečka ve Votobii, "Zrcadla jsou zvláštní věc", velice zajímavá "Fantastická zoologie", a teď nedávno "Ars poetica".

sth: tak už se můžete podívat (uvolnil jsem recenzi mimo pořadí [mrk]).

Henry Psanec: vážně je Babylónská knihovna tak skvělá? To abych se rozhlédl po antikvariátech, v knihkupectvích Borges nepobývá. A díky za další tipy.

Bude to už pomalu 16 let, kdy jsem při čtení "Babylónské knihovny" nadšením málem spadl ze stromu.

Báječná kniha o čtení je: Alberto Manguel, "Dějiny čtení". Autor jako mladík chodil předčítat tehdy už slepému Borgesovi. Například taková kapitola "Krádeže knih"...

Doporučím Ti ještě jednu knížku: Enrique Vila-Matas, "Bartleby a spol." ("knížka o tom, jak je důležité psát, a když už to nejde, psát aspoň o těch, kteří psát přestali", Anežka Charvátová) ve které si můžeš kromě potěšení ze záplavy jmen i vychytávat mystifikace...

tak to jsem zvedava...jste lepsi nez ja. Borgesuv svet jsem nedokazala docist, na rozdil od Obecnych dejin hanebnosti.prilis komplikovane, vrstevnate, provazane. Borges sam je uchopitelnejsi.

Těší mě váš zájem [mrk]. Krajina a revoluce ve srovnání s Borgesovým světem má jeden velký hendikep - Borgesův svět jsem už přečetl [úsměv]. Komentář-recenze bude zhruba za týden.

Wu: no to toho jeste budete muset precist...Cilek v Borgesove svete vychazi z asi padesati tezko stravitelnych spisovatelu.
Jeste nejsem presunuta z australskeho casu, a hned jsemse mrkla, co noveho pisete o milych autorech.
Rekla bych Krajina a revoluce je lepsi nez Borgesuv svet

Tak pak nech zmínku, zajímá mě, jak se na to budeš koukat.

Tak tahle kniha je na mém seznamu žhavých titulů, které se hodlám přečíst v nejbližších týdnech.
Mám ráda P. Coelha a on ve svých rozhovorech stále mluví o Jorge Luis Borgesovi jako o svém vzoru.

ant: to je jistě pravda, ale inspirací Borgesem se Coelho netají: http://www.paulocoelho.cz/jorge-luis-borges

Dovolím si nesouhlasit s názorem, že Coelho se nechal inspirovat "Příběhem dvou mužů, kteří měli sen" od p.Borgese. Tento námět je mnohem staší než p.Coelho i p.Borges dohromady.