Wuwejův zápisník

Juliette: a je to první kniha, kterou jsi od něj přečetla? Většinou to bývá tak, že nejvíc ispiruje to, co jsme si od autora přečetli jako první. Ale jsem dalek toho ho bezhlavě odsuzovat, jak je teď moderní. Jednak má silné pasáže v každé knize, jednak pro duchovní pomoc může být důležitá i nejbanálnější kniha, pokud se objeví v pravý čas.

Paulo Coelho je autor,ktorý vo väčšine svojich diel píše o životných skúsenostiach doplnenými vlastnými predstavami,metaforami,ilúziami a predovšetkým túžbou po hľadaní vlastného ?ja?.To čo ma inšpirovalo na diele Záhir je spôsob kontaktu s ľudskou bytosťou,pohľad na lásku z iného uhla,Coelhova filozofia o ženách,vzťahoch,sexe,láske a nakoniec o manželstve. Záhir je autobiografický roman o láske dvoch ľudí,strate a posadnutosti vášňou,písaný formou príbehu,ktorý dodal knihe náročnosť čítania,pritom celá ľudská pozornosť musí byť zameraná na pochopenie myšlienok autora.Je to kniha,ktorá sa nedá čítať neustále a vcelku a v prestávkach,pri zamyslení sa nad obsahom,hladkáme jej väzbu.Coelhove myšlienky ma nútili rozmýšľať,vytvárala som si v hlave film,ktorý sa pri každej nasledujúcej strane rozvíjal a menil,vd´aka tomu som knihu vnímala intenzívnejšie,emocionálnejšie a silnejšie.Páči sa mi ako hovorí o slobode,páči sa mi námet aj spôsob spracovania príbehu,a najviac hlavná myšlienka knihy- nezabudnúť kto si,aký život žiješ,milovať,ale nespadnúť do zvyku.Je to zmes banalít a relatívnych vecí,na druhej strane dôležitých myšlienok,vynikajúcích znamení a duchovného romantizmu predsa len Záhir je niečo: "čeho se jednou dotkneme nebo to spatříme, a už nikdy na to nezapomeneme - a co tak naplňuje naši mysl, až nás to nakonec přivádí k šílenství?

Liška Ryška: [úsměv] důležité je postihnout dojem přesně, i když třeba kostrbatě.
No a co dodat? Postihla jsi to přesně [mrknutí].

Četla jsem od P. Coelha dvě knížky. A taky mám dojem, jak píšeš - že se ti líbí námět, ale ne zpracování. Mně se líbí některé myšlenky, nápady, ale to podání je tak neumělecké a nepoetické a polopatické, že to pro mne sráží jejich hodnotu. Kdyby v té formě byla jednoduchost... ale není. Je tam místo ní přímočarost, ale navzdory metaforám bezobrazovost. (a v mém komentáři zase kostrbatost :-)

jayee: buďme velkorysí [mrknutí]


Lesem Kráčející: dobrá analýza. Takže "Veronika se rozhodla zemřít" za přečtení stojí?

Coelho... Přečetl jsem skoro všechno (díky sestře, podotýkám). Cenu mají jenom dvě knihy:
Alchymista
Veronika se rozhodla zemřít

Tu první komentovat nebudu, a druhá měla poutavej děj, zajímavou zápletku a skvělý rozuzlení.

Když jsem si přečetl 11 minut, tak jsem si myslel, že nic horšího napsat nemůže a ono jo. Napsal Záhira, kde podle mě vykrádá sám sebe (aspoň takovej jsem z toho měl pocit) a tím pádem je jako autor mrtvej.
Všecko ostatní je naprosto na jedno brdo, se dvěma výjimkama, který ale jsou stejně nic moc.

Ale tím poměrem si nejsem zcela jistý :)

jayee: no, asi tak napůl, jak jsem to psal v článku, půl banální, půl důležité... Problém pro hledače [úsměv].

Něco jsem od něj četl a přišlo mi to taky všechno stejný a docela banální...

jm: můžu já vědět, že to máš v rodině? [smích]
Ale zase tak tragicky kritický jsem přece nebyl, můžeš to pojmout jako cvičebnici pro pokročilé hledače [úsměv].

Wu: Ty seš strašnej egoista s těma připomínkama. Účel Ceolho je jediný: i rodinní příslušníci četbou postižených jedinců mají právo na to, aby měli šanci koupit mu jako dárek knihu a současně nevypadali jako úplní blpci.

Nad Coelhem tedy máš jásat, aby nemuseli příště zase dlouho hledat a koupili zase další kus od něj. Máš to pořád lepší než pokračování Haliny Pavlovské něbo tak něco.

Tribun: tak nějak. Docela se mi líbilo U řeky Piedra jsem usedla a plakala, ale čert ví, jak bych na to koukal dnes. Tendence je sestupná, čím novější kniha, tím slabší.

drbna z pelechu: to byl jeden z architektů, co doplatili na své provinění vůži čistotě stylu? [úsměv] No, ironie na Coelhovu knihu to asi nebude, Sedmikostelí vyšlo někdy kolem roku 2001, Záhir až 2005, ale souvislost s Borgesem by být klidně mohla. Miloš Urban ho určitě zná ... Posoudit to nedokážu.

Nejedna se o inzenyra Zahira z Urbanova Sedmikosteli?

Od Coelha jsem sice četl pouze Alchymistu, ale když teď čtu Wuovy zápisky, mám pocit, že jeho knihy jsou všechny na jedno brdo. Zjevení pro ty, kteří je berou do ruky jako svoji první či druhou knihu, ale postmoderní "směs podnětných myšlenek a banalit" pro zkušenější čtenáře.