Wuwejův zápisník

Jenže v záplavě konzumerismu je jich pořád málo :(.

Díky bohu, že jsou na světě lidé typu V.Cílka. Svět má více rozměrů než tři, a lidé, kteří je vidí a sdělují nám o nich svědectví, nás nutí občas přehodnotit naše priority.

jm: Jo, hlídání je blbost, uvědomil jsem si to až dodatečně. A i celkově s Tebou souhlasím, je přínos, že se počítá s kočárky, invalidy nebo důchodci. Rodinnou solidaritu jsem uváděl v souvislosti s tím středověkem a středověkou uličkou.

ještě k těm středověkým uličkám:

- kojence Ti nikdo hlídat nemůže, právě proto, že se každých pár hodin kojí;

- popravdě řečeno považuju za přínos, že se ve společenském životě začíná aspoň trochu počítat s rodinami s dětmi, ale třeba i s invalidy a podobnými skupinami, s nimiž se v minulosti nikdy nepočítalo a měly být někde schovány. I když stačí jen vyjet si s kočárkem a člověkovi dojde aspoň trochu, jak strašně pofiderní je ta možnost třeba pro invalidu se jakkoliv pohybovat na vozejku po českých veřejných prostorách;

- a ohledně těch babiček - výpomoc od rodičů nebo tchánstva sice vítáme, ale přeci jen bych od nich nečekal takový zapojení ve smyslu služebnictva obstarávajícího nákupy...:-) Navíc dneska jsou prarodiče často dost mladý lidi, který mají svůj život.

Tím ale nechci polemizovat s významem rodinné solidarity, kterou ale dle mého nahlodává spíš nabobtnalý státní sociální systém, který bere lidem důvod mít děti, tak na to reagují logicky, že v dlouhodobém trendu je nemají, protože na stáří je až tak životně nutně nepotřebují, aby jim to stálo za celoživotní trmácení se s výchovou a živením potomstva.

JM: Za málo, ale opatrně, člověk se tam zanoří a objevuje jednu perlu za druhou :)

Tak tohle jsou velice užitečné odkazy. Doma se do nich pustim.
Dík!

Rozhlas i televizi jsem také zachytil; v rozhlase mi připadalo, že redaktor se úplně míjí svými otázkami s tím, čím se Václav Cílek zabývá (duší a krajinou). Marek Eben byl o poznání lepší. Kniha ale rozhodně překonává obojí ...

Pro zájemce, rozhlasový pořad je ke stažení v archivu českého rozhlasu (http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv) "Jak to vidí..." ze dne 08.09.2006: http://www.rozhlas.cz/radionaprani/archiv/_audio/00438719.mp3

A Plovárna je zase v archivu České televize: http://www.ceskatelevize.cz/vysilani/1093836883-na-plovarne/25045-s-vaclavem-cilkem.html

S Václavem Cílkem jsem před pár dny viděla rozhovor Marka Ebena - Na plovárně. A před tím jsem ho slyšela v rozhlase. Mluvil výborně, je sympatický, příjemný. Při tom rozhovoru jsem si říkala, že si musím jeho nějakou knížku koupit. Takže si určitě koupím tady tuto. Dík za typ.

kryska:
To jsem přesně chtěl :) protože ta kniha opravdu stojí za přečtení a vstřebání...

jm:
Asi ano, a také ti, kteří se cítí nějak krajinou ovlivněni, ať už s ní zápasí, nebo se s ní objímají. Pak to hraje na jejich strunu. Je to tak asi se vším, iniciační knihy většinou čtou ti, kteří už iniciováni jsou.

Ta paušální kritika, no nevím, přiznávám, že z tohohle pohledu jsem se na hypermarkety nedíval. Ba dokonce jsem si nikdy žádné přebalovací a kojící místnosti nevšiml. Myslím, že ve středověké uličce a s tím spjaté kultuře a společnosti by v klidu přebalovat a kojit nebylo třeba, protože by v domácnosti byla babička, která by během nákupů miminko pohlídala. Nebo nákupy obstarala. Jenže takhle uvažovat nemá smysl, žijeme v jiné době.

Mně osobně hypermarkety taky vyhovují - když jdu z práce, v malých krámcích je už zavřeno, i kdyby nebylo, obcházet jich deset nechci, jejich vesměs pultový prodej krátkozraké nekomunikativní zákazníky spíš udolá než by je potěšil sociálním kontaktem, na zboží se v hypermarketu v klidu podívám...

ty ukázky vypadají skvěle!

Cílek je skvělý esejista. Jenom si říkám, jestli paradoxně možná nejvděčnějšími čtenáři jeho textů o krajině Středních Čech nejsme právě my, divoká náplava na polích Prahy-západ a podobných zoufalých okresů.

Polemizoval bych možná s tou paušální kritikou těch dnešních předměstských samoobsluh, považuju ji za nedomyšlenou. Možná autorovi středního věku to tak nepřijde, ale ty sámošky jsou dělaný mj. pro rodiny s velice malými dětmi. A s kočárkem je to naprosto ideální: lze jít mezi lidi, ale mimino tam nenastydne, protože tam nefouká, ani se nespálí na slunci. A každých pár metrů jsou tam poměrně čisté přebalovací a kojící místnosti. Kde by chtěl p. Cílek ve středověké uličce s malými krámky v klidu přebalovat a kojit?