Wuwejův zápisník

Aneta Štěpánková: díky za obsáhlý a pěkný komentář.
A ano, pohled na něj se mění - pro mě upozornění, že bych román za pár let měl zkusit číst znovu...
(U povídek se mi to nestalo, ty mi připadají skvělé odjakživa a pořád.)

Robert Fulghum je prostě moje citová záležitost. Četla jsem Třetí přání někdy v té době, kdy vyšlo. Mohlo mi být zhruba patnáct. A nebavilo mě to. Pasáže z Max-Polovy Kretské kroniky mi připadaly nekonečné. Byla jsem strašně zklamaná a smutná. Přečetla jsem od Fulghuma všechny jeho "povídkové" knížky, díky němu se dívám na svět tak, jak se dívám.
Ke Třetímu přání jsem se po pár letech vrátila. Všech díly jsem zhltnula. Dospěla jsem k tomu. Už jsem chápala, co tím chtěl říct. Viděla jsem Fulghuma ve všech třech hlavních hrdinech. Naprosto jsem se do té knížky zamilovala. A do jejich autora ještě více než předtím.
Teď jsem dočetla první knihu potřetí. U určitých pasáží se mi chtělo jásat. Vyskočit že sedadla v tramvaji a křičet "Ano! Přesně! Užasný!"
Myslím, ze pohled na Fulghumovu tvorbu se mění podle rozpoložení, věku a dospělosti čtenáře. Možná, že za pár let se na to budu koukat zase jinak. :)

Veľmi.

lojzo: :).
A jak se Ti kniha líbila?

Prečítal som to len nedávno (v lete tohto roku), takže na druhé čítanie je zatiaľ skoro. Snáď časom zabudnem, napokon s pribúdajúcim vekom sa mi to darí stále ľahšie. ;-)

No jo, už jsem se k té vizitce taky pročetl, teď se těším na třetí díl, včera jsem si ho přinesl. Jeho psaní (nebo spíš hraní) mě taky fascinuje; atmosféra románu je dokonalá, jen do něj vklouznout...

Alicina vizitka je podrobně vysvětlená ve druhém díle. Jinak mě ten román úplně dostal. Myslela jsem si, že jsem už z Fulghumova stylu psaní "vyrostla", že jsem ho mohla dostatečně chápat jen v pubertě, ale kupodivu mi píše z duše i dnes po tolika letech.

Díky za podrobnosti o chystaných knihách, máme se na co těšit.

...na autogramiádě jsem byla...místo podpisu mi Fulghum namaloval sám sebe s fajfkou(z profilu)...myslím, že netřeba víc vysvětlovat:)... pro J.P.: za "Třetí přání" bych Fulghumovi klidně řekla "miluji Tě"...dozvěděla jsem se, že v květnu vyjdou poslední díly(v jedné knize). Novela bude uzavřena...pak se chystá vydání, kde budou všechna místa kde se odehrává děj, atributy z knihy, hádanky atd...vydány souborně v jedné knize.Navíc dopsal eseje-povídky, kde se rozloučí s hlavními hrdiny příběhu...(ve stylu útlých knížeček)...

Jasně, našel jsem i názory, že je to nic moc, školometské seznamování s evropskými reáliemi a křečovitá snaha o pestrost, např., ale já to tak nevidím. Ovšem jako skeptikovi Ti doopručuji nejdřív si to půjčit v knihovně, kniha není levná :)

Já nevim, tohle jsem nečet', ale vim, že Fulghum plánoval vydat něco souvislýho... Třeba to zkusim číst, ale osobně mám k americký literatuře docela odstup. A Fulghum je amík na druhou. Obdivuju ten jejich entuziasmus a to, že si dokážou říct: "Miluju tě" pokaždé, když jdou na nákup. Leč já jsem přeci jenom racionální a přiměřené skeptický obyvatel světadílu jménem Evropa, a tak nezažívám při každý příležitosti to, čemu Abraham Maslow říká vrcholné zážitky, tudíž jsem k tomu opatrnější, ale třeba se to povedlo, i když skepse pracuje... :-)