Prohlásí: Každou cestou někdo šel.
Odvětíš: Já však je všechny neviděl.

O čem to je? Přece o lidech. O lidech, kteří hledají způsob, jak se vyrovnat se sebou, svými traumaty, svou minulostí a jak ovlivnit svou budoucnost. Američan Max-Poll, prchající před osobní tragedií, Aleko, který se bál vrátit na Krétu a konfrontovat se se svou minulostí, Alice...

Dodají: Každé slovo vyřčeno.
Odpovíš: Však svoje neřekl jsem já.

Největší část se odehrává na Krétě, fascinujícím způsobem se dozvídáme velmi mnoho o mentalitě Kréťanů, jejich životě i víře, historii blízké i dávné. A kdo na Krétě byl, i jako pouhý turista, ví, jak si tenhle kouzelný ostrov dokáže získat.

Řeknou ti: Každý čin byl už vykonán.
Odpovíš: Cesta má však ještě nekončí.

Technicky je kniha pestrá, pasáže textu jsou proložené obrázkovým deníkem, objevují se notové zápisy skladeb a melodií, které si hrdinové prozpěvují, střádají se místa, děj plyne v krátkých kapitolách, ale přímo plasticky vystupuje.

Varován jsi: Dlouhé a těžké všechny cesty jsou.
Buď bez obav. Sám branou jsi - i dveřníkem.
A projdeš jí a dáš se dál...
(Pokyny pro poutníky, Alexandros Evangelu Xenopuludakis)

Mistr drobných textů dokázal, že romány také umí. A možná ještě lépe... Recenze: Knihovnice.cz, iLiteratura, Neviditelný pes.

P.S. Pár otázek na čtenáře:

• Nepodařilo se někomu převést ty skladby do MIDI? Rád bych si je poslechl...
• Nevyluštil jste někdo Alicinu vizitku?
• Knihu mám od autora "podepsanou", ale ani z toho podpisu nejsem moc moudrý, nebyl jste někdo na autogramiádě? Prý tam význam svého hieroglyfu podrobně rozebíral...