Že je pohyb zdravý a potřebný, o tom asi nikdo nepochybuje. Ale propojení lidské mysli a pohybu, které Caroline Williamsová čtenářům ukazuje, je úplně jiná úroveň. Začíná už od samotného mozku a vědomí; nervová soustava se podle autorky vyvinula především proto, aby organismus uměl účelně jednat a pohybovat se v okolním prostředí, a toto propojení je v ní stále přítomné.
Lidský způsob lovu je zkrátka také odborná ne-fyzická práce, která zahrnuje vystopování a přechytračení kořisti a předvídání jejího dalšího pohybu, přičemž je potřeba spolupracovat, hlídat si čas, vyhýbat se nebezpečí a pamatovat si cestu domů. Úspěšný sběr zase předpokládá, že si jedinec pamatuje, kde najde kvalitní potravu, a zvládá se ubránit jiným zvířatům, která jej při tom chtějí ulovit, případně mu jeho nalezenou potravu ukrást. Proto je základním biologickým předpokladem člověka být na nohou, pohybovat se a myslet zároveň. Pokud tak nečiníme, náš mozek se logicky rozhodne uspořit energii tím, že sníží mozkovou kapacitu. Dobrou zprávou naopak je, že pokud se zvedneme a pohybujeme, náš mozek zpozorní a začne se znovu učit. (Str. 40)
Celý tento komplexní systém zkrátka funguje lépe, když se pohybujeme. A díky tomu můžeme pohyb využít ke zlepšení kondice nejen fyzické, ale i psychické.
Tělesný pohyb mění nejen propriocepci, ale dokáže také ovlivňovat informace, které přicházejí do těla skrze smysly, a stejně tak i interocepci, a to skrze změny uvnitř těla. Pohyb mění chemický a fyzický základ toho, jak se cítíme, a tak nám umožňuje změnit vjemy tvořící „globální emocionální moment“, což následně vyústí v odlišný pocit „jak se cítím teď“. (Str. 35)
Jednotlivé kapitoly se věnují důvodům, proč se hýbeme, chůzi, síle, rytmu a tanci, středu těla, protahování, dechu a odpočinku. Přehled:
Kniha na konci zařazuje ještě shrnutí Hýbat se, myslet, cítit
a Manifest pohybu
.
Styl propojuje autorčiny zkušenosti, výklad studií a jejich zjištění a doplňuje rozhovory s jednotlivými výzkumníky. Každá kapitola je zakončena krátkým souhrnem rad a doporučení, co začít dělat, jak toho využít v každodenním životě.
Fascinující je třeba to, jak fyzická síla a kondice ovlivňují psychiku:
Už po nějakou dobu se v oblasti psychologie hromadí důkazy, které ukazují, že ten, kdo má fyzické schopnosti na to, aby se dostal z prekérní situace, je zároveň mentálně i emocionálně odolnější vůči životním výzvám různého druhu. Jinými slovy, když ovládnete své tělo, může vám to zároveň pomoci ovládat i vaši mysl.
Už studie v roce 1988, která se soustředila na dospívající dívky, ukázala, že dvanáctitýdenní posilování, které zlepšilo jejich fyzickou sílu o 40 procent, jim zároveň zvýšilo sebedůvěru ve zvládnutí situací v životě obecně. Dále u nich došlo k posílení schopnosti řešit společenské konflikty, které nijak nesouvisejí s fyzickou výkonností. (Str. 64)
Nebo souvislosti kolem zvládání stresu – dřeň nadledvin (tedy ta část nadledvin, která při stresu uvolňuje hormony připravující tělo na rychlou reakci) je spojená s mozkovými oblastmi pro řízení pohybu (zase!), takže pohyb a cvičení opravdu může mít podpůrný účinek. Stejně tak má vazby na oblasti kognitivní a emoční, které se aktivují při meditaci všímavosti. Ale to pořád není všechno:
Je zajímavé, že se stresovým systémem komunikuje i mozková oblast, která zpracovává senzorické vjemy ze zad, což by zase mohlo vysvětlovat, proč plácání nebo hlazení po zádech uklidňuje a uspává plačící děti a proč nám masáž zad přijde tak úžasně uvolňující. (Str. 133)
A několik spojení dokonce vede do motorické oblasti mozkové kůry, která ovládá mimické svaly, což zase může znamenat, že úsměv a smích umožní lepší vzpamatování se ze stresu.
Zkrátka jedna informace zajímavější než druhá. Během čtení zaručeně dostanete chuť se rozhýbat. A to je dobře! Tělo a mysl jsou mnohem víc propojené, než se zdá.
Odkazy:
WILLIAMSOVÁ, Caroline. Pohyb!. Brno: JOTA, 2022. ISBN 978-80-7565-950-7.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.