Jiří Hulcr: Kůrovci (Wuwejův zápisník)

obálka knihy Kůrovci Příběh největšího vyvrhele říše hmyzu, jak zní podtitul, je mimořádně zapálená, zajímavá a bohatě ilustrovaná kniha o kůrovcích. Když se o kůrovcích někde v médiích dočteme, je to prakticky pokaždé stejné – kolik kilometrů čteverečních porostů je zničených, jak se proti němu bojuje, jak se kříží koncepce (kácet nebo nekácet?). Jenže to je zavádějící, přemnožení kůrovce je symptom jiných problémů. A o tom, jak nesmírně zajímavá a pestrá skupina brouků to je, se nedozvíme nic.

Tedy až dosud, díky knize Kůrovci je všechno jinak.

Kůrovci jsou krásní, malincí, chlupatí… a jsou jednou z nejzvláštnějších, nejlegračnějších a nejvíc pomlouvaných skupin hmyzu. Většina z nás slyšela o lýkožroutu smrkovém, ale kůrovců je na světě přes šest tisíc druhů. Vlastně ani přesně nevíme, kolik jich je – taxonomové pořád ještě počítají. Jisté je jen to, že druhů kůrovců je na světě víc než druhů savců.

Stejně jako savci existují v nejrůznějších tvarech, velikostech a podobách, i kůrovci se mezi sebou liší. Honosí se různými účesy (o módě kůrovců se rozepíšeme v následující kapitole), minimálně třináctkrát objevili zemědělství (mezi savci se to podařilo jen jednomu druhu, hádej kterému… ), některé druhy kůrovců dotáhly do extrému způsoby rozmnožování, výchovu potomků a dědičnost (zatímco my savci máme všichni jeden stejný, nudný genetický systém). (Str. 12)

Třeba to zmíněné zemědělství – brouci si ve stromě nasadí houby a pak se živí jejich tkáněmi a produkty. Brouci jsou pojmenovaní jako „ambrózioví“ a s houbou jsou to symbionti. Jejich houby dokonce ztratily schopnost tvořit plodničky a šířit se samy. Otázka ovšem je, jak je vlastně brouci transportují? Dlouho trvalo odhalit, že na to mají speciální kapsy, mykangia, dokonce se žlázkami vyměšujícími potravu právě a jen pro ten správný druh houby.

Mykangií existuje spousta typů. U některých ambróziových brouků jsou napojená zevnitř na hltan, jako u rodu Premnobius na obrázku. U jiných se otvírají na zádech nebo v broučím podpaží, někdy jsou to jen maličké dutinky v čelistech (jako nějaký úmyslný zubní kaz). U mnoha druhů brouků se nám nepodařilo zjistit, kde svůj houbový poklad nosí. Bude to muset odhalit až nová generace badatelů. (Str. 49)

Jedna zajímavost za druhou – tvarové speciality a jejich smysl; informace, že kůrovci mohou produkovat až tři druhy zvuků; mykokleptismus čili kradení hub; dokonce zavrtávání do plastových kanystrů… to vše je samozřejmě součástí koncepčně rozložených kapitol:

Úvod: Proč je vůbec na světě kůrovec? Odkud přišli
Kůrovci krásní a oškliví – Hlavičky a zadečky; Krása a bizarnost kůrovců; Extrémy
Život kůrovce – Smrádek a teploučko; Svět plný vůní; Těžký život kůrovce; Symbióza s houbami; Pokrm bohů; Metasymbióza; Zloději hub; Galerie galerií; Gurmáni
Holky a kluci – Rodinný život kůrovců; Ještě podivnější kluci
Vrah stromů – nebo oběť médií? Konec legrace: kůrovec jako škůdce; Zdroj uhlíku místo jeho zásobárny; Mysleli jsme si, že je to jednoduché, pak se to zkomplikovalo a stejně je to jinak; Kdo je tedy vrah? Je vrahem houba? Invaze brouků;
Kůrovec versus člověk – Otázky (zatím) bez odpovědí; Nevyřešené záhady; Kůrovcové kontroverze; Lesy budoucnosti; A jak tedy dál? Studium kůrovců v budoucnosti

Vše je fantasticky dokumentováno, mikroskopické fotky, preparáty, pohledy na obydlená bludiště chodbiček:

Opravdu mimořádná kniha!

Odkazy:

HULCR, Jiří. Kůrovci. Brno: Kazda, 2024. ISBN 978-80-7670-119-9.

Jiří Hulcr: Kůrovci

Informace

Kontakt

Vyhledávání

Kategorie

Archiv