Pico Iyer je známý svými cestovatelskými články a knihami; přispívá do prestižních časopisů a novin jako je Time nebo The New York Times. O to větší překvapení vzbudil svou přednáškou pro TED a posléze touto knihou – protože mluví o cestování do Nikam, o vnitřních cestách a dobrodružství vsedě. O meditaci a klidu.

Kniha je soubor několika esejí či zamyšlení, ve kterých ukazuje, proč se vydal hledat spočinutí v tichu, mluví o svých průvodcích – ať už skutečných (jako byl Leonard Cohen):

„Pobyt na tomto odlehlém a tichém místě nemá nic společného se zbožností nebo čistotou, jak mě ujistil, je to prostě nejpraktičtější způsob, který objevil a který mu pomáhá vyrovnat se s chaosem a děsy, jež ho dlouhodobě pronásledují. Tiše sedět se svým japonským přítelem, usrkávat lahodný koňak a poslouchat noční koncertování cvrčků – to mu pomáhá nalézt trvalé štěstí, stav, který se nezmění, ani když musí začít čelit životu a jeho obvyklým překážkám a komplikacím.“ (Str. 4)

nebo literárních, jako Marcel Proust nebo Emily Dickinsonová. Ukazuje, že meditaci stojí za to podstupovat, i když je to těžká práce:

Kapitoly jsou doplněné a oddělené od sebe pomocí fotografií islandsko-kanadské fotografky Eydís Einarsdótirr. Ty opravdu stojí za pozornost, protože klid, ticho a jemné barvy meditativnost z nich přímo září.

Jako celek je Umění ticha hezké doplnění meditační praxe. Meditovat se podle ní nenaučíte, ale příjemným způsobem si připomente, proč se to naučit chcete.

Odkazy:

• stránka knihy Umění ticha na ČBDB
• recenze Jana Lukavce na iLiteratura

nakladatelství Noxi, Bratislava 2016, ISBN 978-80-8111-372-7, cena 69 Kč (levné knihy)