Poté, co jsem zveřejnil první dávku knih ve svém antikvariátu, setkal jsem se s pobavenou reakcí na titul "Mnich, který prodal své Ferrrari". Protože dílo je ještě větší perla, než samotný název, zalovil jsem ve čtenářském deníku a vytáhl své poněkud nesouvislé poznámky z dubna 2003. Sice touto recenzí významně snižuji šanci, že by si Mnicha někdo chtěl pořídit, ale nešť - stejně na tom vydělávat nechci a možná zaujme sběratele kuriozit.
Vyprávění o prestižním právníkovi, Julianu Mantleovi, který ve svém hektickém životě dostane infarkt a zhroutí se přímo v soudní síni. Potom prodá všechen svůj majetek a vydá se do Indie. Po třech letech se objeví u vypravěče, svého tehdejšího žáka, aby mu předal co se naučil, dodal smyslu jeho životu. Vypadá mladě, je plný elánu, klidu, vyrovnanosti, zkrátka dokonalý. Vypráví svůj příběh, s originální myšlenkou, že se v Indii doslechl o mudrcích ze Sivany, v Tibetu, kteří znají recept na plný život, žijí nesmírně dlouho a nikdo je neviděl. Tak se tam vydá a samozřejmě je brzo najde [úsměv]. A oni mu všechno předají, své rituály, pět tisíc let staré a ověřené recepty a to vše jen pod podmínkou, že to naučí všechny, kdo to mohou potřebovat, neboť uzrál čas pro rozšíření. A tak se vrátil na západ a povídá to svému někdejšímu žáku. A ten fascinovaně poslouchá.
Podstatu učení vyjadřuje podobenstvím nebo spíš obrazem: „Sedíš uprostřed skvostné, svěže zelené zahrady. Tato zahrada je plná nejnádhernějších rostlin, které si jen umíš představit. Kolem tebe je jen ticho a klid. Vychutnej si tuto zahradu všemi smysly, jako bys měl všechen čas, co jej na světě je, jen k tomu, aby ses kochal touto oázou. Jak se tak rozhlížíš kolem sebe, povšimneš si, že uprostřed této kouzelné zahrady stojí vysoký červený maják, vysoký přes šest poschodí. Naráz je ticho přerušeno hlasitým zavrzáním dveří, které se otevřou ve spodním patře majáku. Ven vystupí dvoumetrový, třísetkilový japonský sumo zápasník, a jakoby nic odpochoduje do středu zahrady. Je skoro úplně nahý. Má na sobě jen růžovou drátěnou spirálu kolem pasu jako bederní roušku. Sumo zápasník jde zahradou, až přijde ke zlatým stopkám, které tam někdo před pár lety zanechal. Uklouzne na nich a s velkým žuchnutím se svalí na zem, upadne do bezvědomí a leží bez jediného pohybu a zvuku. A když už si říkáš, že musí být po něm, naráz se probudí, možná poté, co ucítí vůni žlutých růží, které kvetou nedaleko, najednou vyskočí na nohy, jako by byl znovu plný energie a podívá se podvědomě doleva. A to, co uvidí, jej doslova uzemní. Na samém konci zahrady, mezi keři, se vine dlouhá stezka, pokrytá miliony zářících diamantů. Něco mu řekne, aby se po té stezce vydal, a tak to taky udělá. A stezka jej zavede na cestu nekonečné radosti a věčné blaženosti.“ (str. 40)
Zahrada reprezentuje kultivaci mysli, maják následování cíle, sumo zápasník umění kaizen neboli neustálé sebezdokonalování a "10 starověkých rituálů nádherného života", růžová spirála sílu disciplinovaného života, stopky respekt ke svému času, růže nesobecké pomáhání druhým a diamantová stezka soustředění na přítomnost. Uff.
Mnich, který prodal své Ferrari, je ubohý pokus o iniciační román. Celý děj se odehrává na prvních několika stránkách, zbytek je výklad Juliánovy filozofie. Obsahuje plno nesmyslných dějových obratů, které jsou značně zprofanované. Tibet, mniši v horách, ukryté společenstvo které neznámého okamžitě vezme mezi sebe, tak ukryté, že ho zápaďan lehce najde, mniši, praktikující prastaré ezoterní učení... Podstata vlastního učení (autor je lektor seminářů osobního rozvoje) je také značně rozporná - směs meditativních technik a egoistických metod pro získání všeho co chceme, uvolnění potenciálu. Je to jak dort od pejska a kočičky, čtěte, meditujte, poslouchejte hudbu, dělejte to co vás baví, dělejte to čeho se bojíte, meditujte, špatné myšlenky vytlačujte dobrými, představujte si to, co chcete dosáhnout, na hladině jezera, rekapitulujte si den, zpívejte nebo předříkávejte mantry, spěte méně a kvalitněji, sestavte si seznam toho, zač jste vděčni, pečujte o své tělo, dýchejte správně, vytvořte si svou knihu snů, kultivujte myšlení atd.
Zvláštní pozornost zasluhuje frázovité vyjadřování mladšího právníka, posluchače. Mluví jak idiot - „takhle jsem nikdy neuvažoval“, „Juliáne, snažím se převelice zachovávat svůj šálek čaje prázdný“, „to je čtení opravdu tak důležité?“, "dýchání je tak důležité?", „A jak je to vůbec možné?“, „A proč vlastně?“, „A to je celé? Chceš říct, že je tak snadné začít čerpat z plných rezerv mé vlastní vůle?“ Už by se mohl jenom zeptat: „A kde se beuve?“. Učení ho ale tak uchvátilo, že po perném pracovním dni prokecá s Juliánem celou noc, tedy spíš proposlouchá, a prodělá přitom satori.
Jinak všechno je nej: „moji sivanští přátelé byli bezpochyby těmi nejzdravějšími, nejspokojenějšími a nejvyrovnanějšími lidmi (...) a také nejdisciplinovanějšími“, „opakováním oné mantry, spolu s (...), získáš nesmírnou sílu“, „naučím tě deset velmi starých, ale neuvěřitelně účinných rituálů, které ti budou dobrým průvodcem na stezce k sebezdokonalení. Budeš-li je používat denně a budeš-li věřit v jejich účinnost, zpozoruješ výrazné výsledky za pouhý jeden měsíc (taková rychlokvaška). A budeš-li pokračovat (...) není nemožné, abys nedosáhl stavu perfektního zdraví, neomezené energie a trvalé spokojenosti a vyrovnanosti. A nakonec dosáhneš svého božského osudu, protože na něj máš nezadatelné právo.“
Jinými slovy, snaha svézt se na vlně módního zájmu o vše ezoterní a prezentovat svůj mix jistě účinných technik "zajímavou" formou.
Hodnocení hvězdičkami používá jako prevenci
opakovaného kliknutí anonymní cookie.
Pokud s tím nesouhlasíte, neklikejte.
Další podrobnosti k cookies zde.