Poslední číslo týdeníku pro sociální otázky Sondy přináší na titulní stránce článek "Hodnotová krize české společnosti". Zabývá se novým mediálním hitem, který ovládá českou republiku (reality show, kdyby někdo nevědel). Zaujala mě popisovaná studie Libora Prudkého a Pavla Friče, která identifikovala v české společnosti jedenáct generací. Každá taková generace je v období svého dospívání formována osudovými zážitky, každá je nějak vstřebá a nechá se jimi ovlivnit. Např. generace obrodného procesu (naděje v osmašedesátém a kruté vystřízlivění), generace normalizace (konformita a strach), generace svobody (sametová revoluce). Všech jedenáct najdete ve zmíněném článku.

Jaká bude generace dvanáctá? Myslím, že bychom se mohli porozhlédnout jinde, kde konzum vládne už pěkných pár let. Napadají mě Bobos, buržoazní bohémové, jak je popsal David Brooks. Stručný obsah knihy najdete zde. Popis je výstižný, jenže tito bohémové se rekrutují z nejbohatší vrstvy, popř. se do ní dopracují, tudíž nepostihují celou společnost. Jaký bude mít prostředí generace peněz na střední a chudší vrstvu? Vždycky to bude protest (mladí nikdy nesouhlasí se staršími), pak tu máme dostupnost informací, duchovní hlad a ekologickou krizi.

Dost šancí pro vznik "generace spolupráce". Ochrana přírody, ekofarmy a ekozahrady, občanská sdružení, spolupráce lidí v místě bydliště ... všechno jako důsledek jiného hodnotového žebříčku. To dokáže změnit i "nezměnitelné". A že to není čirá spekulace dokazuje fakt, že pro celých 15% generace peněz jsou důležité osobní odpovědnost, trvale udržitelný rozvoj a skutečná výkonnost. (viz. odkazovaný text).

Co si o tom myslíte vy?