Apokryfy bionického mesiáše

Sir Morfius je trochu záhadná postava, zčásti organický, zčásti bionický tvor. Žije v honosném sídle daleko v džungli Indočíny, plném duralových věží a vzletnými klenbami a oblouky z kevlarových vláken.

Oporou při záchvatech bahenní zimnice mu jsou jeho věrní služebníci a zároveň jediní přátelé – mumifikovaný pygmejský šaman Pogo Suicider a konkubína a břišní tanečnice, přesličná Anofeles. S nimi pak celé noci rozpráví o mnohých úrovních reality, z nichž každá je stejně opravdová jako sen, co se zdá před probuzením. Tak prožívají svá existenciální dobrodružství, dokud nad ránem před kuropěním neupadnou do mdlého a neklidného spánku, zmoženi modrými obláčky omamného dýmu z perských vodních dýmek a mnohými sklenkami lahodného Molotovova koktejlu.

Spolu se svými společníky tráví čas rituály, oslavami a dokonce i občasnými návštěvami dalších podivných entit, jako například řeckého filozofa, zoofila a pyromana Infernita z ostrova Ekrazitonu. Nejčastěji ovšem překonávají bariéry a noří se do vyšších úrovní vnímání:

Svým vnitřním zrakem náhle viděl jak zástupy tibetských mnichů v oranžových hábitech s modlícími mlýnky na nukleární pohon defilují ulicemi Vatikánu, kambodžské a čínské dívky ozdobené květinami nesou na nosítkách mumifikovanou mrtvolu Vladimíra Iliiče Lenina, Noe pálí slavnostní salvu ze své Archy zatímco nad Sodomou a Gomorou se zvedá atomový hřib. Všichni ožehnutí úprkem utíkají a dívky s nosítky háží mumii do průrvy Pekelné zpívajíc vysokými exaltovanými hlasy mantru Prozření. Varjanam samah namantah čandra, varjanam samah namantah Samádhí! Očistná katarze vrcholí, vesmír se zakřivuje a stáčí do smyčky. Informace v čiré dematerializované podobě proudí rychlostí světla do zahlcujících se logických obvodů a neuronových sítí. Na několik okamžiků se stal Sir Morfius součástí kolektivního Vševědomí.

Často jsou to vize apokalytické a surrealistické

„Promarnili jste čas našeho života,“ volají v záchvatech kašle děti, ale geronti se jen senilně pochechtávají a jěště zuřivěji pokračují v radovánkách. Archanděl Gabriel se obřadně holí v podpaží svým plamenným mečem a apoštolové Industrializace spouštějí Perpetuum Mobille. Pterodaktilové krouží nízko nad zemí, to znamená že bude pršet H2SO4. „Ať žije Kostěj Nesmrtelný,“ skandují burlaci na Donu a skáčou do kalných vod veletoku. Nad kráterem Krakatoi se zvedá zlověstný sinný dým a lední medvědi opouštějí svoje brlohy, aby se vydali na křížovou cestu.

nebo

Rytmus se poněkud zjednodušil a nabral na rychlosti asi 180 bpm. Když stupeň exaltace zúčastněných překročil Lochmannovovu mez Soudnosti, otevřela se v souladu s teorií Interaktivních halucinací šestá úroveň skutečnosti. Najednou se objevují přední hodnostáři Křesťanské církve sborově rapující texty z Kamasutry, londýnská Královská filharmonie a její drtivé smyčcové riffy, nahé tříoké odalisky s křidélky na kotnících zmateně pobíhají mezi všemi a rozptylují mlhu. Dochází k dilataci časoprostoru a zmnohonásobení identity všech přítomných, a to i těch, kteří jsou přítomni jen zdánlivě.

Téměř vždy je přítomná hudba nebo rytmus (Moyo je hudebník).

Anofeles vystoupila na schody kouřové fontány, uklonila se a začala produkovat fujaré zvuky na flétnu ze zatvrdlé traversonální žlázy machora velepícha. Po chvíli se přidal Pogo na svůj cabasový xylofon z žeber mrákoně placatohlavého. Pozvolnou improvizací začal vznikat postupně akcelerující čardášovitý progresong. Napětí v lebkách účastníků se stupňovalo až k devátému bodu Rollinsovy škály a poté nastal za zvuku trhajících se prostěradel průlom do kolektivního nadvědomí.

Rychlojebné poběžnice škádlí svými fialovými důtkami excitační perceptory všech zúčastněných a jejich šudlice se lascívně chvějí ztěží potlačovaným zrušením. Bolest, strach a chandra vysublimovaly do neexistence a večírek dostává tu omračující atmosféru delirického deja-vu, kdy čas plyne v klikatých smyčkách hudby a vše je podřízeno rytmu pětirozměrných vibrací uvolněné energie.

Velmi významný je erotický aspekt jejich rituálů.

V přesně stanovený okamžik vstoupila do výhně Anofeles a pohled jejích rozšířených zornic postrádal onu pro ni tak typickou laskavost. Několika účelnými a přesnými pohyby obejmula Virtuálního monarchu a jejich tkáně začaly překotně penetrovat. Dvě podkritická množství mozkové tkáně splynula a nastal mohutný výron Hadí síly, umožňující průlom do kýžené nadskutečnosti. Jejich duplicitní individualita koordinovaně rotovala a usměrňovala Karmické proudy nadsvětí, tak jako přehrada usměrňuje tok řeky. Teď konečně přišla ta chvíle, kdy budou psychicky znásilněni všichni falešní proroci a odporní narušitelé prastarého řádu.

Ale stejně mě pořád nejvíc fascinuje ta nespoutaná imaginace; chrlení napohled náhodných slov, která ale dávají smysl, i použití odkazů na historická fakta.

Psalo se tam že na Psích ostrovech existovala jakási tajná Kočičí strana jejíž členové se většinou rekrutovali z řad bývalých prominentních oprudentů. Byli to dogmatičtí Eunuchiáni. Tito lidé by velice rádi jebali kozla mezi rohy, ale toto potěšení jim osud odepřel. Proto zatrpkli a kompenzovali si svou hemeroidální psychózu cílenou oprudencí okolí, skrývajíc svoji bezuzdnou závist za axiomy Vědeckého Klimakterialismu, popsané v díle Benglsíny Maxové „Kapitán“. Tato autorka se stala kultovní postavou hnutí a mezi její další známá díla patří „Veřejná kastrace jako prostředek výchovy mas“, „Bez varlat k novým zítřkům“, „Feminimalismus proti kočkování“, „Dějiny Eunuchiánství na Psích ostrovech“, „Klistýrem k rodinnému štěstí“ a v neposlední řadě i kniha „Mlácení prázdné slámy v teorii a praxi“. Náš Virtuální Monarcha nevěřil svým očím když četl o tom, jak se tito zlovolní impotentáti snažili svými kontinuálně-violentním ataky vnést alespoň trochu umprdence do mysli každého občana a učinit ho tak neodůvodněně neklidným. Toto jejich spiknutí bylo dobře koordinované degenerálním průjemníkem jejich organizace.

Každopádně tahle divoká, fantaskní, magicko-techno-surrealistická koláž stojí za (opakované) čtení.

P. S. chtěl jsem nechat vygenerovat ilustraci, nejdřív k ukázce, pak k celé knize, ale ani jeden pokus v ChatGTP neprošel. Pak jsem se frustrovaně zeptal, proč proboha nedokáže vykreslit vůbec nic… odpověď je myslím nejlepší upoutávka pro knihu :)

Protože kniha je v podstatě nonstop směsí násilí, drog, rituální sexuality a groteskního tělesného humoru, systém nedokáže vygenerovat obrázek aniž by riskoval vizualizaci něčeho nevhodného.

Ilustrace tedy budu muset pro příště nakreslit sám…