Čekali byste, že věřící lidé, křesťané především, budou už z podstaty své víry orientováni protiválečně a proti rasovým předsudkům? Chyba. Nejvíce proválečné postoje měli v Hamiltonově výzkumu v USA (1968) protestanté, dále katolíci a židé, ateisté byli na posledním místě. Také rasových předsudků měli věřící více než ateisté, jak v USA, tak v Anglii. Předpokládá se, že by to mohly ovlivnit jednak skupinová mentalita věřících (my versus oni), jednak jejich potřeba jasných pravidel. (podle str. 77)
Petr Bakalář se ve své poslední knize soustředí na náboženství z hlediska memetiky. Memetika je disciplina, která přenáší poznatky o šíření genů do informační oblasti. Tak jako gen je základní jednotka genetické informace a přenáší se mezi lidmi, je mem základní jednotka informace, informační vzor. Napadá mysl člověka, modifikuje jeho chování za účelem svojí replikace. Spousta analogií z genetiky dává perfektní smysl. Memy jsou jednoduché (melodie, kterou nedostanete z hlavy) i složitější, dokáží se lavinovitě šířit (vzpomeňte virální reklamu), mohou tvořit celé komplexy, memplexy. Náboženství je jedním z nich - a je to memplex velmi houževnatý. Svého nositele dokáže změnit v membota, který smysl své existence přemění v šíření memplexu, někdy dokonce v memoida, který tak činí na úkor vlastního života, zvyšuje odolnost proti nákaze jiným memplexem a protože napadá emocionální složku osobnosti, je rozumem těžko vyvratitelný.
Kniha se věnuje třem náboženstvím - křesťanství, islámu a judaismu. V první kapitole rekapituluje memetiku a základní pojmy (v příloze č. 2 je pak stručný memetický lexikon), druhá je věnovaná kognitivním a evolučním teoriím vzniku náboženství, pokračuje se obecnými otázkami (demografie, náboženská tolerance, totalitarismus, škála teismu a ateismu), morálkou ve svatých textech a jejím dopadem na současnost (podle textové analýzy bylo např. „miluj bližního svého“ namířeno na Izraelity, nikoliv na příslušníky jiných národů).
Cokoliv, co Nietzsche napsal, je obtížné. Obtížné formou i obsahem. Tahle drobná kniha je sice podstatně čitelnější než 
Moderní pohanství je hnutí lidí, žijících převážně ve městech. Lidé na vsi většinou buď mají jiné starosti, nebo jsou v tak těsném kontaktu s přírodou, že bohy, bohyně nebo principy uctívají intuitivně a nevědomky. Bohužel ve městě je příroda silně potlačená, žít v souladu s kolem roku je obtížné, stejně tak tradiční pojetí živlů - což vede k těžko překonatelným rozporům a snaze z města utíkat.
Blízká budoucnost, Evropa, Česká republika. Lidstvo začalo dbát na péči o planetu; naftou poháněná vozidla už nejezdí dobrých patnáct let, od plynových se pomalu upouští, ačkoliv jízdenka na zelený elektrobus je třikrát dražší. Dražší, ale bezpečnější - ekoteroristé na něj pumové útoky nedělají. Proto jedním takovým jede Maxmilián strávit zaslouženou dovolenou na chatu, ukrytou hluboko v lese, dědictví po strýci.
