Wuwejův zápisník

Záchranářský nůž NKM 8504

21.10.2017 23:40, Wu, celý text | nože | komentáře  -

Na záchranářský nůž NKM 8504 jsem narazil náhodou a přihodil ho na e-shopu do košíku spíše pro zajímavost, protože v autě pomůcky na nouzové přeříznutí pásů a rozbití okna dávno mám. Jenže vypadal tak elegantně a přitom masivně, a za cenu skoro směšnou (253 Kč).

NKM 8504

Čepel je ocelová (10 cm), střenka z hliníku (12,5 cm), vše v černé barvě. Řezač pásů jsem už zmínil. Další užitečná věc je pojistka proti nechtěnému otevření:

Pokračování příspěvku

Thomas C. Foster: Jak číst romány jako profesor

19.05.2017 14:01, Wu, celý text | knihy | komentáře  -

obálka Jak číst romány jako profesorJednoznačně nejlepší kniha o knihách, jakou jsem dosud četl. Ve více než dvaceti kapitolách autor prochází všechny složky příběhu, zejména románu, samozřejmě, a vysvětluje jejich smysl a fungování. Nedělá to ovšem nijak suchopárně, jak by možná název naznačoval, naopak – text přímo srší radostí z čtení a porozumění a je mimořádně svižný. Vlastně ani nečtete, spíše nasloucháte zapálenému vypravěči, promluva je protkána řečnickými otázkami, zvoláními a tak dále. Dokonale vás vtáhne a už nepustí.

Páni! Měli bychom zmínit, že ne všechny tyto informace zjistíme na první stránce každé knihy, ale většina z nich se na ní objeví a pár dalších se dá z těchto střípků celkem slušně poskládat. První strana tedy musí odvést fůru práce. Je to celý román? Samozřejmě že ne! Jinak bychom nepotřebovali těch dalších sto tisíc slov. A navíc jsou všechny tyto prvky pouhým úvodem. Je třeba toho vykonat ještě mnohem více, to ale napřed musíme otočit na další stránku.“ (Str 56)

Pár názvů kapitol a ukázek:

  • Úvodní řádky a okamžité svádění čtenáře aneb Proč mají romány první stránky
  • Kdo to tady vede?
  • Nikdy nedůvěřujte vypravěči, který mluví o sobě
  • Hrdinové (a hrdinky) vytvoření ze slov aneb Můj Pip není jako tvůj Pip

Pokračování příspěvku

Fotobáseň Pohlcený dům

18.05.2017 22:42, Wu, celý text | tvorba | twitter | komentáře  -

Pohlcený dům
Jenom vrata mrkají
Pozdrav sousedům
#haiku
Pohlcený dům
(7. 8. 2016)

Rob Preece: Příprava na tantru

16.05.2017 22:22, Wu, celý text | knihy | komentáře  -

obálka Příprava na tantruPokud očekáváte, že vám kniha poskytne přípravná cvičení pro pozdější cestu k osvícení skrze sexuální energii, tak… jste se nechali napálit. Stejně jako já. Pojem tantra je mnohem širší a vyskytuje se jak v hinduismu, tak buddhismu, a i v hinduismu je sexuální tantra jen jedna část (vizte heslo Tantrismus na Wikipedii).

V knize je řeč o tantře buddhistické, která je poněkud známější pod jménem vadžrajána neboli tibetský buddhismus. Myslím, že český překlad měl zohlednit běžné povědomí o pojmech a místo tantry použít některé z jednoznačnějších synonym. To je hlavní problém knihy, a možná jediný – z pohledu výuky tibetského buddhismu je velmi srozumitelná, civilní a vychází z dlouhé a bohaté praxe. Rob Preece je navíc psychoterapeut a to dává jeho radám a pokynům další rozměr.

Pokračování příspěvku

Proč se v televizi nedívám na zprávy?

14.05.2017 23:32, Wu, celý text | duše | komentáře  -

No, po pravdě, já se v televizi nedívám skoro na nic, protože je tolik zajímavějších věcí a je mi líto investovat čas do tak pasivního příjmu reklam, ale u zpráv je to cílené, těm se vyhýbám aktivně.

Důvody mám dva.

Za prvé si nechci zdeformovat pohled na svou realitu. Protože tím, jak zpravodajství shrne události z celého světa a celé republiky, „zahustí“ je do takové koncentrace, která nemá s okolní realitou nic společného. Kolikrát se člověk za svůj život setká s dopravní nehodou? Kolikrát s vraždou? Válkou? Není to strkání hlavy do písku; dobře vím, že těch událostí je spousta – ale nechci nabýt dojmu, že jsou všudypřítomné a každodenní, že nebezpečí hrozí na každém rohu, že sotva člověk vyjde ze dveří bytu, je ohrožený.

Pokračování příspěvku

Petr Kukal: Předposlední vlak

11.05.2017 23:20, Wu, celý text | knihy | komentáře  -

obálka Předposlední vlakSbírka začíná zlehka, chvilkovými obrázky z vlaků… Těch vlaků tam je možná až moc, některé jako by byly jen do počtu (ale možná jsem jen jako zocelený drážní harcovník už pozapomněl na okouzlení). I další z metra nebo z pěších cest do práce a z práce – lehké a polétavé momentky.

A jako je nálada vrtkavá, stačí mžik a je pryč, stejně takový dojem nechávají. Na první pohled v nich chybí síla prožitku ze sbírky Bůh mezků, ta pod kterou se třásl svět. Ale je to omyl; vespod pořád je. To když zachytí věčnost, která je v té chvilkovosti zakotvená.

Je pondělí. Venku se sbírá
k dešti. A vítr chladně dých.
Co už nám zbývá nežli víra,
že když se nebe uzavírá,
andělé
chodí po parcích?
(Kampa, str. 20)

Nebo když vyjádří – tak vzletně – trýznivou krásu dívek a žen:

Pokračování příspěvku

Kresba - Hvězdomet

10.05.2017 19:29, Wu, celý text | tvorba | komentáře  -

Kresba Hvězdomet

(únor 2017, A4, pastelky)

Robert Fulghum: Už hořela, když jsem si do ní lehal

08.05.2017 22:07, Wu, celý text | knihy | komentáře  -

obálka Už hořela, když jsem si do ní lehalKratičké Fulghumovy příběhy, fejetony, mají kouzlo bezprostřednosti. Zamýšlí se nad běžnými věcmi – ale ukazuje, jak se v nich projevuje lidskost. Láska, víra, touha i obyčejné (obyčejné?) sdílení a vzájemnost. Věci, které člověk zná, aniž by si uvědomoval.

Třeba to o dospělosti. O uklízení pozvracené podlahy, odčerpávání septiku, prošťouchávání ucpaného záchodu:

Dokud je člověk dítětem, má pocit, že jestli ho mají opravdu rádi, nemůžou po něm přece nikdy chtít, aby šel se smetím. A když se zařadí mezi dospělé, jde se smetím, protože má ostatní rád. Těmi ‚ostatními‘ nemyslím jenom členy vlastní rodiny, ale rodiny celého člověčenstva.
Otřepaná pravda stále platí.
Být dospělým je špinavá záležitost.
Ale někdo to dělat musí.
“ (Str. 52)

Pokračování příspěvku

Fotobáseň o depresi

04.05.2017 23:11, Wu, celý text | tvorba | twitter | komentáře  -

Deprese nocí a
deštěm se plíží
Já však jsem připraven
Mně neublíží
Deprese
(14. 12. 2016)

Albert J. Bernstein: Citoví upíři

02.05.2017 22:50, Wu, celý text | knihy | komentáře  -

obálka Citoví upířiKdo jsou to citoví upíři? Osoby z vašeho okolí, které z vás vysávají sílu a energii, které vás zpočátku okouzlí, pak ale přijde zlom a vy budete platit a cena bude vysoká.

Mají tvář zdánlivě srdečných a milých sousedů zaplavujících nás úsměvy, jenže za zády o nás vyprávějí krvelačné pomluvy. Citové upíry najdete i ve svém sportovním týmu. Jsou skvělí a prostě úžasní, ovšem pouze do chvíle, než na ně namíříte kritický prstík. Pak předvádějí uvřískané scény, za něž by se nemusel stydět kdejaký tříletý capart. Citové upíry pochopitelně najdete i u sebe v zaměstnání. Zpravidla zahrnují luxusně placené manažerské typy aktivně se nořící do zákulisní politiky a zdánlivě nenápadných intrik. Mají s tím vším tolik starostí, až jim na samotnou práci nezbývá moc času. Citové upíry najdete dokonce i ve vedení firmy; patří k nim šéfové, kázající o podpoře profesních zdatností a pozitivní zpětné vazbě, ale ani se nenadějete a už kdekomu vyhrožují, že ho vyhodí za sebemenší chybu.“ (Str. 8)

Nejsou ale jen v práci, najdete je i v rodině:

Pokračování příspěvku

Recyčlánky duben 2016

01.05.2017 23:29, Wu, celý text | recyčlánky | komentáře  -

Před rokem jsem se svěřil s ambivalentními pocity ohledně prodeje zralého ovoce. Pokračoval jsem s archivací z twitteru, jednak třetím výběrem fotek zvířat, jednak výběrem tweetů z dubna až května 2015.

Dominovaly samozřejmě knihy. Putování za Kelty na Chrudimsku je stručný úvod do keltské kultury vhodný pro děti a mládež.
Výbor textů Krajina a revoluce by měl přinést nový pohled na vývoj krajiny a je vhodný pro… to nevím, ale vím, pro koho vhodný není (pro mě).
Umění jako terapie od Alaina de Bottona a Johna Armstronga je opět skvělé – hledání smyslu a využití umění pro život.
Také etymologické pátrání po původu slov Zákulisí slov podruhé se mi líbilo.
Na Fišmeisterův výběr ze starších básní Od agamy po Zuzanu jsem si musel trochu zvykat, zato Mytologie zahrádkářské kolonie Václava Vokolka a Richarda Čermáka, byla bomba už od první stránky. Fascinující kombinace mytologie a každodenního zahrádkářského pachtění; znovuprožívání a zpřítomňování mýtů.

(...)

Celý příspěvek

Jarmila Hannah Čermáková: Drsné tresti

28.04.2017 20:18, Wu, celý text | knihy | komentáře  -

obálka Drsné trestiPro sbírku je typické hraní s podobností slov, toho jsem si všímal docela pravidelně:

  • vesluji ve slujích“ (str. 63, Lžičky)
  • U nor úmorný únor“ (Str. 54, Slota)

A pak samozřejmě obsah – básně jsou opravdu drsné, jsou až k jádru věci, nebojí se komentovat hnus a deprese, rozklad otevřený i skrytý, plané plkání, revoluce i utečence… Připravte se, že některé básně zabolí.

(...)

Celý příspěvek

Divočina ve městě

26.04.2017 23:40, Wu, celý text | twitter | příroda | komentáře  -

Vzpomínka na strom. #pardubice
Vzpomínka na strom
(24. 12. 2014)

(...)

Celý příspěvek

Garr Reynolds: Prezentace a zen (aktualizace článku)

25.02.2010 20:03, Wu, celý text | knihy | produktivita | komentáře  -

obálka knihy Garr Reynolds: Prezentace a zenHledat nebo aplikovat zen v nejrůznějších oblastech života, namátkou v bydlení nebo při opravě motocyklu, může být poněkud násilné a pokud jste k podobným knihám rezervovaní, vězte, že Reynoldsova kniha ten případ není. Sám to v úvodu podotýká: „Toto není kniha o zenu; je o komunikaci a o trošku jiném pohledu na prezentace, o pohledu, který je v souladu s naší dobou. I když se během výkladu několikrát budu k zenu a k jeho umění odvolávat, bude se jednat spíše o spojení symbolická než doslovná. Zenové tradice nebo praktikování zenu nemají přímo nic společného s dnešním 'uměním' prezentovat.“ (Str. 7)

Souvislost je především na úrovni zenové estetiky, prostoty a jednoduchosti, v pečlivé přípravě nebo soustředění na přítomný okamžik.

(...)

Celý příspěvek

Fotobáseň o tapetovaném poli

23.04.2017 22:36, Wu, celý text | tvorba | twitter | komentáře  -

Rolník těžkou práci má -
Zjara pole tapetuje
V létě strhává
Tapetované pole
(31. 3. 2016)

(...)

Celý příspěvek

Miloslav Nevrlý: Karpatské hry

19.04.2017 23:02, Wu, celý text | knihy | komentáře  -

obálka Karpatské hryNevrlého Karpatské hry, kde jsem na ně jen mohl narazit? Někde na webu, v článku o toulání a lehké duši. Citace byla tak poutavá, bratříčku, že jsem si knihu hned zapsal a začal shánět. Marně. Kdo ji má, nemá důvod se jí zbavit, v antikvariátech nebývá, nově nevycházela. Celé roky, deset určitě, trvalo, než jsem se dočkal. Ale čekání za to stálo.

Formálně snad cestopis po rumunských Karpatech, fakticky ale cestopis po duši. Nejen obsažené Hry, což jsou vlastně uvědomění si pocitů, motivací a sil, které v duši vládnou, ale i jednostránkové charakteristiky jednotlivých pohoří mluví především o dojmech:

(...)

Celý příspěvek

O následcích

17.04.2017 19:31, Wu, celý text | duše | komentáře  -

Kolikrát už jsem v životě narazil na koncepci toho, že zlo bude nakonec potrestáno. Odmalička nás to učí pohádky a příběhy. Slýcháme, že boží mlýny melou pomalu (ale melou a nakonec semelou). Když zabloudíme do východních učení, dozvíme se o karmě a převtělení do nižšího stádia vývoje, to v té vulgárnější podobě, nebo o karmě jako činech a zásluhách a jejch hromadění.

Je to jen odvěká touha po odplatě a smysl pro spravedlnost, který máme v sobě zakódovaný, které nás vedou ke konstruování metafyzických sil, Boha, principu, co zajistí nulový součet, a tak dále?

(...)

Celý příspěvek

Ovidius: Umění milovat

13.04.2017 22:42, Wu, celý text | knihy | komentáře  -

obálka Umění milovatMalý rest ze školní docházky, kdy nám Umění milovat prezentovali jako nestárnoucí příručku zásad svádění… Jenže znáte to, doporučení ve škole nebo nedejbože povinná literatura, to je pro knihu polibek smrti. Trvalo patnáct let, než jsem si ji koupil, a to jen proto, že byla za pakatel v Levných knihách, a dalších pět let, než jsem se do ní pustil. A víte co? Stejně jsem ji nepřečetl.

Jak je to možné? Když Ovidius slovy Evy Stehlíkové
není jen magister amoris, učitel lásky, který by podával pouhá praecepta, naučení. Jako artifex umělec, je dokonalým mistrem svého oboru, a čerpaje z božské inspirace stejně jako ze své (nezanedbatelné) praxe, podává systematicky pojatou (a zcela adekvátně realizovanou) rukověť. Chytře i zlomyslně paroduje principy didaktického eposu i soudobé rétorické praktiky. Prostřednictvím této parodie pak podává dokonalé utřídění své nauky, předváděje způsoby, jak nalézt, získat i udržet předmět své lásky, a to jak mužům, tak ženám. Probírá všechny závažné aspekty problematiky – od výběru vhodného partnera až po intimní techniku milostného aktu. Je vskutku odborník. Za jeho hluboké znalosti psychologie by se nemusel stydět ani náš současný humorista v rouše psychiatra, který, stejně jako on, nepojednává o lásce, ale spíše o milování, ne-li o milkování.
(Str. 14, úvodní slovo Nezodpovědný básník v době normalizace)

(...)

Celý příspěvek

Dvě jarní fotohaiku

11.04.2017 15:06, Wu, celý text | tvorba | twitter | komentáře  -

Pondělní ráno
Potichu usmívá se
z pupenů jaro
#haiku
Pupeny
(22. 2. 2016)

(...)

Celý příspěvek

Marek Janáč, Pavel Tumlíř, Milan Harvalík: Proč se to tak jmenuje?

09.04.2017 22:51, Wu, celý text | knihy | čeština | komentáře  -

obálka Proč se to tak jmenuje?Kniha probírá 101 místních jmen, která jsou nějakým způsobem mimořádná. Znějí zvláštně, ba divně, vyskytují se vzácně, kolikrát je to jediná osada toho jména. Posuďte sami z krátkého výběru: Bransouze, Brčekoly, Cikháj, Drštěkryje, Honsob, Hylváty, Kryry, Mcely, Oflenda, Palupín, Pihel, Přišimasy, Rpety, Rumchalpa, Saladín, Tytry, Únehle… Jedno jméno lepší než druhé, že?

Každé obci je věnovaná jedna dvoustrana, bohatě ilustrovaná fotografiemi.

(...)

Celý příspěvek

Další příspěvky

Kategorie

Informace

Kontakt

Sledujte také

Archiv

STRÁNKY ARCHIVOVÁNY NÁRODNÍ KNIHOVNOU ČR

CBDB.cz – Databáze knih a spisovatelů, knihy online