... hmmmm ... :-)
... taky mám jednu:
Splývavá jíva je potemnělá jak kouř
Vířící květy se snášejí jak vločky sněhu
Muž žije v Kraji těch, kdo od ženy jsou odloučeni
Žena bývá v Okrese žen, jež postrádají manželovu něhu
Každý z nich na jiném kraji nebe
Kdypak se jim opět být spolu poštěstí?
Nechť dolehnou tato má slova do Paláce Jasné luny:
Ať méně je souzeno si něžných kachních párů,
jež se zas každý jinam rozletí
......................................
Chan Šan, dynastie Tchang, 8. století
......................................
... melancholie? ... cítím ji v celé čínské kultuře ... dokonce ji chutnám i čínském jídle ... je to ale melancholie jiná, než je třeba melancholie ruská, melancholie Sergeje Jesenina ... není romantická ... je "pevná" a "sebevědomá" ... jakoby nepramenila z nějakého "přání" být melancholickým, jako spíše z jakéhosi "tajemného poznání" ... :-)
~