Wuwejův zápisník

To asi platí univerzálně, nejen o historii.

Ještě taky záleží na tom, o co jde čtenáři.
Jestli je už dopředu zaujatý a nastavený na vyhledávání tendenčnosti, zkreslování a selektivního výběru faktů, tak si tam možná něco najde. Nehrozí mu, že by se dozvěděl něco nového anebo že by nedejbože změnil názor.

To máš pravdu. A ještě je tu další rozměr, osobní zainteresovanost.

Nejošidnější je skutečnost, že se jedná o historii stále živou a konstituční moment nového režimu. Jedni nesmějí připustit žádnou pochybnost či jinou interpretaci (viz Blaive nebo Pullman), druzí si zase libují v akcentování "konspiračních" momentů. Trochu se bojím, že číst dnes něco o Sametové revoluci je to samé, jako číst za normalizace něco o Vítězném únoru - o historii jde až v poslední řadě.