Wuwejův zápisník

Já to zpívání myslel spíš symbolicky, jako že rýmy do vnímání přinesou něco dalšího, osloví větší část duše (nebo mozkových oblastí :)... ne že poezie má být píseň. A i kdyby, zase bychom se museli dohodnout, co je to "píseň", protože zpívaný text s melodií se do poezie vtěsná těžko.

Co se týče rozporu - možná trochu ano. Umím si představit rozeznění textu i jinými prostředky, ale vídám to tak zřídka (resp. vnímám - třeba je to problém jen můj), že zůstávám u požadavku na rýmy :)

Vaše hudební tipy si musím poslechnout, takhle podle názvu si je nevybavuju.

Ovšem akustická konstanta s tematickou modifikací "šup tam s nim" mě rozesmála nahlas :-D.

Ještě jednou jsem o tom v noci rozjímal a uvědomil jsem si, že pro tento případ nejsou standardní Cimrmanovy konstanty vhodné. Bylo by třeba přijít s nějakou tematickou modifikací, třeba "šup tam s nim" nebo něco podobného.
V tom případě by to znělo takto:

Až odvane den a prchnou stíny šup tam s nim,
půjdu si na horu myrhovou, pahorek kadidlový, šup tam s nim.
Vše na tobě je krásné, milá má, šup tam s nim,
a není poskvrny na tobě, šup tam s nim.


No ale jinak by možná také stálo za to zjistit, jestli v originále se to rýmuje, nebo taky ne. Což jednak nevím jak, jednak to možná bude zas složitější problém, protože bůhvíjak zní skutečně úplný originál.

Hm, já na písničky moc nejsem. Nesnáším operu, operetu a muzikál.
Ale mám pocit, že i Vy v tom máte nějaký vnitřní rozpor. Jestliže se shodujete s p. Pecinou v tom, že Vančura produkuje hudbu, tak k tomu evidentně ty rýmy nejsou třeba.

Nemyslím, že by poezie měla být píseň. Ale máte pravdu, že tohle se jmenuje Píseň, tak snad. Na druhou stranu, písně o lásce bývají doprovázeny strašnou hudbou (tzv. oplodňováky). Je jen pár výjimek:
Should I Stay or Should I Go od The Clash
This is Not a Love Song od P.I.L.
Die Die My Darling od The Misfits
Hollywood od Už jsme doma

Možná by Vám pomohlo, kdybyste si při čtení poezie s volným veršem automaticky za každý řádek pomyslně přidával Cimrmanovu dokonalou akustickou konstantu "dyjadyjadá" nebo "bač bač jucharé", čímž by bylo dosaženo absolutního rýmu.
:-)

Protože teprve rýmy (tedy dobré rýmy, samozřejmě) pro mě z toku myšlenek dělají něco víc, dělají báseň, dělají umění. Dobře, může tam být rytmus, ale to je mi málo. Chci aby text zpíval...


Že se tam dostala a že tam přežila mi připadalo jako zázrak. Ale jak vidím, zázraku bylo pomoženo :). Díky za doplnění.

Co pořád máte s těmi rýmy? Vždyť až s volným veršem začala být poezie hodnotnější než texty popových kapel.

Ale je docela zajímavé, že Píseň písní v biblickém kánonu přežila. Protože samozřejmě vždy byla považována za "ne tak úplně zbožnou". Její kanoničnost musel nakonec podpořit takový kalibr jako rabi Akiva bizarním výrokem, že ta píseň nic o tělesné lásce neobsahuje. Což až vzbuzuje podezření na to, že to ve skutečnosti tak nemyslel, že mu šlo o její kulturní hodnotu a o to, aby se zachovala (protože co jiného než texty náboženského kánonu se tehdy mohlo zachovat?), a proto v její prospěch argumentoval takovým způsobem, který si při jeho autoritě nemohl nikdo dovolit zpochybnit.