Wuwejův zápisník

S těmi komiksy je to pěkný příběh. Tak trochu doufám, že u potomka k tomu přepnutí taky časem dojde :).

Jinak tedy s odstupem musím říct, že cílová skupina asi nebudou adepti na obrácení. Spíš bych to viděl na ty, kteří do kostela docházejí z tradice. Nebo ti, kdo si chtějí své pochopení procvičit.

Byla jsem na tenhle Tvůj článek moc zvědavá, tak jsem se na něj hned vrhla.
Na úvod bych ráda poznamenala, že i já sama jsem na škále stupnice nadšení o jeden schůdek nížeji než Ty, Wu, protože se přiznám, že v určitých okamžicích je mi ten živnostník z Nošovic zoufale málo, a tuze moc bych si přála, aby to jakýsi pel a grácii v sobě mělo. A v tomto bodu se přesně dostávám k JM a jeho nula bodov před obrazy v galerii... Ale jinak, když čtu JM a jeho námitky, uvědomuji si, že já jsem prachsakra podprůměrně vzdělaný amatér :-) .... Musela jsem si polovinu jeho kontextů pracně vygooglit,,,
Na druhou stranu, vždy, když skončím u podobných úvah, jaké jsem se dopustila v úvodu, vzpomenu si, jak jedna moje kamarádka, velká milovnice vytříbené literatury, před pár roky zoufale štkala a tloukla hlavou o zeď, že její 14 leté pachole odmítá číst cokoli jiného než komiksy, a že je dokonce považuje za jedinou dostatečnou literaturu... I zastříhala jsem tehdy ušima, a dotyčné dorostence jsem k vánocům nadělila, s velkým osobním sebezapřením!!!! :-) , několik svazků Shakespeareových románů převedených do manga podoby /-Ó hrůzo!!!, Já, která tak nesnáším mangu!!! / Asi po třech měsících za mnou do hnízda kamarádka přišla s blaženým výrazem na tváři, že dcerunka chce, aby jí vypůjčila nějakého Shakespearea, protože jí ta manga tak uchvátila, že se nutně potřebuje dozvědět, jestli ten Richard třetí byl fakt takovej hajzl, a jak to vlastně s tou Julií Kapuletovou teda bylo....
Nu, a dnes to ďouče, baj oko 21 jar staré hltá kvalitní literatůru jak o život. Protože zjistila, že to není "ó hrůzo, popsaný stránky", ale že se tam může ukrývat spousta neuvěřitelně zajímavých a důležitých příběhů ze života...
A ještě k té cílovce... Připadá mi geniální, že tímto způsobem se člověk /potažmo farář/ může začít bavit s partičkou omladiny, či tatíků někde v hospodě. A říkám to i proto, že sama mám jednoho kamaráda, který to tak podobně dělává.
Když za pubošema s malým pívem a zmačkanou krabkou cigaret přijdeš a budeš jim vykládat že:..... " ó kdysi kdesi, dávno tomu, převeliký ten a ten...." - po několika málo minutách se Ti buď vysmějí, zadupou tě do země nebo tě přestanou vnímat. Ale když s tím malým pivem sedíš vedle nich u stolu, a kdesi v kontextu věci začneš..... "a to si představ, že byl jeden takovej týpek, a von to byl děsnej borec. Von to fakt neměl lehký, a dost lidí mu házelo klacky pod nohy. Ale vobčas ho některý začali poslouchat, a najednou si říkaj, kurňa, dyk ten chlap řiká zajímavý věci, ta tak šli za ním....A já vo něm celkem rád čtu." - nezřídka se stane, že vážně někdo nastraží uši a zaposlouchá se o čem je vlastně řeč.

Jj, ale jen jako východisko pro vysvětlení více problémů v překladu. Úžasně vysvětluje jeden starý problém s "neuveď nás v pokušení", což je obsahově nesmysl. On tam ukazuje, že tento chybný překlad vznikl už při sepisu evangelií (zapomněl jsem, jestli to bylo řecky nebo jinak), přičemž p. J.K. však hovořil asi hebrejsky (nebo aramejsky? tyhle věci jsou často pro mě bohužel průtokové).

Online ho nevidím. Týká se to papežovy změny textu? (která platí jen v italštině)

P. Flek má dnes hezký text v lidovkách o překladech otčenáše.

Tribun: aha, takže historický kontext a s tím související nepatřičnost stylu. Rozumím.

jm + Tribun: díky za vaše pohledy, je to pro mě zajímavé, užitečné - a překvapivé obohacení. Překvapivé, protože jsem si neuvědomoval, jak důležitý je k ocenění parafráze i způsob čtení předlohy.

Úctou k posvátnému rozhodně netrpím. Jenže takovýmhle převyprávěním se úplně ztrácí historický kontext. Na Novém zákoně (o Starém nemluvě) je zajímavé právě to, jak je starý. A to vědomí věku se takovým převyprávěním ztratí. Číst Nový zákon má cenu jako něco starého, co ukazuje, jak jiní (stejní) byli tehdy lidé. Zasazen do současnosti už nemá co říct. Možná, že kdybych to vnímal jako náboženský (misijní) problém, viděl bych to jinak. Jenže tak to nevnímám. Navíc mi neseděl ani styl. Za každou cenu zachovat formu a nacpat do ní obsah, pro který se nehodí. Jako upéct sekanou ve formě na beránka. Neříkám, že Nový zákon je tabu, jen že tato adaptace se podle mě vůbec nepovedla.

jm: Nic ve zlém, ale vážně si myslíš, že průměrně vzdělaný amatér zná Publia Vara a všechny historické souvislosti, o kterých se zmiňuješ? Krom toho, historické souvislosti v poselství Nového zákona asi taky nejsou to podstatné.

Každopádně cílovou skupinu z pohledu autora neznám. Možná to zmiňoval v úvodu, zítra se podívám.

No a z pohledu mého jsem to minimálně já ;).

Pro mě z pohledu dospělého je nějakej finanční úřad v Berouně převyprávění, které nic nepřipadává, protože samo o sobě je nevěrohodné a zmatené, a ubírá téměř všechno z originálu. Ta jednoduchá velebnost a krutost antické římské okupační správy, zajímavý detail sčítání lidu - v čem je finanční úřad v Berouně lepší?

Když se průměrně vzdělaný amatér začte do Bible v původním prostředí a rekvizitách, tak má závratné souvislosti přes čas a prostor. Osobně mě vždy například baví uvědomit si, že Nový zákon bezprostředně navazuje na působení Publia Vara, který právě v době kolem narození J.K. jako místodržící Judeje potlačil židovské povstání a ukřižoval 2 000 Židů. Další job měl v Germánii, kde mu jak známo Cherusk Arminius uřízl hlavu a poslal ji do Čech, kde tuto hlavu náš první historický vládce Marobud nepřijal a strategicky ji poslal dál do Říma.

A když bych uvažoval o interpretacích, tak samozřejmě vždycky geniální Život Briana a spoustu nadčasových témat v něm, včetně památné debaty na téma národní autonomie vs. civilizačně pokročilé utlačovatelské impérium (Co pro nás vlastně Římané udělali?).

Nemluvě o mém oblíbeném JB Petersonovi a jeho biblických výkladech, kde si v podstatě z čehokoliv dovodí cokoliv, ale je to aspoň zábavné.

Pořád mi tedy není jasná ta cílová skupina. Snad puberťáci?

Tribun: a máš představu proč křečovité a vyumělkované? Jde čistě o estetiku? Nebo třeba o úctu k posvátnému textu? Nebo něco jiného?

Jm: hm, parafráze se dá pořádně docenit jen tehdy, když člověk zná předlohu. Takže pro děti rozhodně ne, to by nebyl dobrý nápad.

Ale pro všechny, kteří stará slova znají, ale jsou pro ně bez života? To by je dokázalo zažehnout, ne? A pak se můžou vrátit k těm původním.

Zajímalo by mě, na jaké obecenstvo autor mířil. Je to kazatel, tak určitě má konkrétní představu, kde takové převyprávění je užitečné.

Mně osobně ty aktualizované reálie spíš odpuzují, protože mi berou radost z historického poznání.

I když nejsme věřící, tak aspoň o svátcích dětem čtu buď z bible nebo z dětských převyprávění. Ale bojím se i tady, že by mi tenhle remake nepomohl. Děcka bohužel mají velký problém pochopit antické reálie; avšak bohužel princip finančního úřadu nebo daní jim úplně jasný taky není, takže bych to musel tak jako tak vysvětlovat. Rockyho neznají a je jim zcela ukradený. Takže nakonec, když si odpracuju vysvětlování, tak raději na Betlému než na Berouně, protože děcka se učí ráda, jsou na to nastavena, takže si leccos zapamatují, když to hezky podám. A biblické reálie pak nesou celoživotní dividendy v chápání umění, zvlášť starého umění.

Když budu bibli vykládat na start-upech z Nošovic a pak jednou za rok donutím děti do galerie, tak jsem před 90 % starých obrazů na nule.

Ale tím nechci zatratit ten záměr, jen komentuju, že nejsem publikum. Naopak obecně jsem zastáncem převyprávění a vykládání starých sdílených příběhů.

Mě by tedy takováto aktualizace a roubování na české parareálie dost vadily. Přijde mi to křečovité a vyumělkované. Vlastně jsem trpěl i u těch pár ukázek, které jsi uvedl. Vůbec netvrdím, že Bible kralická musí být poslední a definitivní verze, ale tenhle způsob postmoderny zdá se mi poněkud nešťastný.