Wuwejův zápisník

Co je a není vhled je asi subjektivní, mně to tak tehdy připadalo a znovu ten rozhovor číst zatím nebudu. Ale trocha nekompromisnosti občas neuškodí :)

Co se týče Noiry samotné, traumatizace, terapie (i autoterapie) a pouštění se do všeho možného... to je ovšem přesné. Sleduju její projekty a proměny zhruba patnáct let a bylo toho opravdu hodně.

Brr, četla jsem ten rozhovor a o vhledu bych nehovořila. Popracdě ten, kdo ten rozhovor dělal, kdo se ptal, mi připadal zajímavější než dotazovaná.

O tu bych se spíš bála, vzbuzuje ve mně dost lítost a přesvědčení, že je před ní bohužel ještě hodně trápení. Má to těžký. A není soucitná s druhými, to asi zatím nezná. Snad to získá. Ale pořád má blíž k manipulaci a používání sebe jako prostředku, nejde jí nějak se k sobě vztahovat jako k člověku, mi připadá. Prostě dost brutálně traumatizovaná mi připadá, no.
Takoví lidi chodí střídavě do psychoterapie a pouští se do všeho možnýho řadu let, než se jim žije snesitelně.
Toť můj dojem.