Wuwejův zápisník

Jasně.
Od té doby jsem měl Růži pro Algernon v seznamu knih k přečtení.
Bylo to tady: http://blog.wuwej.net/2011/04/03/kresby-tuzka-1996-cast-2.html

A pamatuješ, Wu, žes kdysi nakreslil obrázek modré růže, který někdo pojmenoval "Růže pro Algernon"?

barča: to věřím

Povídku jsem četla před lety a pobrečela si :-)

Ne ne, kdepak, ani tu. Jak jsem psal, knih je spousta a stresu taky - a já to moc prožívám.

aha.... nojo, já věděla, že jsme o něm byli vepři :-D
Ale on je zlateeej! :-) Teda... až na jednu příšernou knihu a několik rozporuplných vjemů. Já ho prostě tuze ráda, no... Ale necpu Ti ho.
Tady v tomhle případě jsem bojovala proto, že jsem pořád doufala, že to není tak blbý jak mi to připadá a jak všichni tvrdí.... a že přeci tam dozajista jednu maličkatou jiskřičku někde cestou objevím..... Hmm, a přiznávám, že to neklaplo, no :-)
...
Ps, ps, ps:..... ani Ukolébavku, jo?! ;)

To je právě to, bojuješ, bojuješ, a co z toho? Ano, je pár knih, které na konci mají překvapení, ale...
Palahniuka jsi hledala správně, ale na špatném místě :) - bavili jsme se o něm v mailech.
No. A zatímco před šesti lety jsem ještě připouštěl, že bych snad možná, někdy... tak dnes říkám: "Ani náhodou."
Nepotřebuju si přidávat stres ještě četbou ;).

Ano, kometa :-))) Jéé, tou jsi mě potěšil!
Njn, přečetla jsem si Tebou odkazovanou úvahu. Hele, už ze své profese odhazovat musím, jinak bych se fakt zbláznila .... Ale odhazuji jen v těch nejnezbytnějších případech. A dost často jen alibisticky odkládám na "někdyjednouaž" :-)
Zrovna asi před měsícem jsem s jednou knížkou bojovala od půlky až do konce. Při každé stránce jsem měla chuť jí odhodit :-D ... Ale protože to byl autor, pro kterého mám jakousi velmi zvláštní slabost, a kterému toho dost odpustím, protože zas mnohé další mu radostně žeru i s navijákem, tak jsem nakonec krom posledních cca 20 stránek pročetla celé :-D Statečně a bez nadšení! Být to kdokoli jiný, už by letěla a ten čas bych jí fakt nedala ...
Vidíš, mimochodem ... vždycky tudy projde nějaký ten mimochodník, že :-) ..... buď jsem nedbale hledala, a nebo jsem sklerotická a ještě k tomu jsem nenašla. Takže se rovnou ptám - co Ty a Palahniuk?

Jago: Iste, román je len rozšírením poviedky. Ale Keyes je výborný rozprávač, aj keď som samozrejme poznal pointu vopred, prečítal som tú knižku na jeden záťah.

Jago: chvílemi jsem měl pocit, že by to nemuselo jít do takových podrobností - takže souhlasím, povídka by (mi) stačila.

bb: a hele, kometa ;).
K odhazování knih více loni: http://blog.wuwej.net/2015/12/29/proc-otravne-knihy-necist-do-konce.html
Písnička je výborná, díky.

Ahoj Wu - zas jednou po sto letech :-) .....
Páni, docela mě to překvapilo, jak jsi knihu dokázal odhodit. Asi bych se u knížky i trápila, ale nedokázala bych se z ní takhle vymanit.
Algernon jsem jako knížku nečetla. Ale četla jsem kdysi dávno povídku a následně po té jsem viděla film. Obojí mě hodně zasáhlo. U filmu jsem i plakala - což běžně nedělávám. Empatie má tu nevýhodu, že někdy bolí k neunesení! A i přes tu bolest - nebo právě pro ni? - ten příběh patří k mým velmi oblíbeným.
Pokud se nemýlím, reverze nebyla Charlieho rozhodnutím. Lék doopravdy po čase začne ztrácet svou účinnost. Ten film jsem viděla někdy cca před 15 roky, ale pokud se dobře pamatuji, je tam scéna, kdy buď lékař, nebo přímo Charlie, s úděsem pozorují Algernon, která najednou začne ztrácet na tempu a chátrat.... a následně se příznaky začnou projevovat i na tom klukovi.
Nu, a snad tu vás příliš neznechutím, když se přiznám, že mě osobně hodně vzala i písnička od Aleše Brichty, kterou kdysi na tenhle motiv složil:
https://www.youtube.com/watch?v=9k_LbNaXxq0

Hm, já mám a četl jsem jen tu povídku, která vyšla před drahnými lety v sešitovém vydání (antologie Vlak do pekla). Je pěkná a docela mi stačila. Nevím, jak vypadá román, ale soudím, že námět bohatě stačí právě tak na tu povídku.

Hm, tak to by mě asi dostalo ještě víc. Dobře, že jsem se k tomu nedočetl.
(A těší mě, že to vnímáš stejně.)

Já to mám jako audioknihu, nebo snad záznam rozhlasové hry. Ale ani já jsem to nedoposlouchal celé, vlastně z velmi podobných důvodů. Musel jsem poslouchání přerušit a pro návrat jsem už neměl morálku. Skoro bych řekl. že to nejhorší tě minulo. Já jsem z toho měl ovšem takový dojem, že metoda nebyla dočasná, ale že Charlie se rozhodl raději zase zblbnout, protože svět, který jako superinteligentní poznal, byl nesnesitelný i pro něj.

Kamil: no právě, ty jsou silné.
Příliš silné.

Marek S.: jsem rád, že nejsem jediný, koho to dokáže tak silně oslovit.

Co se týče speciálních znaků - až vás takových bude hodně, podívám se na kódování formulářů, databáze a operací, co nad tím provádím, aby to pobralo všechny znaky... zatím holt s otazníky, no :(.

...ha: jestli se vám taky v mém posledním komentáři zobrazuje otazník na divném místě, vězte, že to měla být krátká (enková) pomlčka, tedy U+2013. Já vím, koleduju si takovými znaky.

Asi to znám ? v půlce seriálu jsem přestal sledovat Breaking Bad, protože mě až příliš dokonale týrali. Musel jsem si dát asi půl roku přestávku a na zbytek jsem se podíval, až ze mě vyprchala zúčastněnost s postavami.

O knížce jsem slyšel dobré věci, ale vlastně jsem pořádně nevěděl, co se v ní děje. Díky za recenzi. Těším se, až si ji přečtu.

Povídku jsem četl kdysi, román jsem přečetl asi před měsícem. Sice jsem věděl, jak to dopadne, ale i tak se mi ta kniha moc líbila. Asi nejsilněji se mě dotkly ty postupně objevované scény z dětství..