Wuwejův zápisník

André Pulgar: to nic, nikam nespěcháme.
Tatarák jako paleo+raw, to je výborné :-D
Nu, on i pocit z jídla (a světa a života a vztahů) má velký vliv na zdraví.
Co se týče makrobiotiky, tak můžu jen poznamenat, že to je jeden z mála systémů, ke kterému mám instinktivní nedůvěru. Hned od začátku mi to přišlo... divné.

SV: hehe, ale pokud byly špekáčky bez chleba, není to tak zlé :)

no nazdar, tak s tou haldou špekáčikov, čo som zožrala minulý víkend na chate, som asi podzemné hovado ;-)

Omlouvám se za pozdní odpověď (kterou jsem přislíbil dávno, no ale nějak se to tento a pak jsem zase dlouho nemohl najít ten článek).

Vlastně by se dalo říct, že jsem veliký přívrženec paleo+raw, protože mým nejoblíbenějším jídlem je tatarský biftek :-)

Ale jinak nesoudím nic, protože já se tomu nijak nevěnuji. Jsem přízemní hovado, co pije, kouří a posnídá klidně i špek. Většinou se spíš nestíhám najíst, takže jsem vlastně rád, že do sebe aspoň něco dostanu. Když už, tak se spíš soustředím na to, aby mi to chutnalo, než jestli je to zdravé. Možná to bude tím, že jeden můj kamarád se kdysi zbláznil a stal se z něj makrobiotik. A ruku v ruce s tím samozřejmě šla i jeho osvětová činnost - několik let se s ním nedalo bavit, protože furt pindal něco o tom, co by se jíst mělo a nemělo a proč (což bylo občas dost srandovní, protože o biologii věděl kulový). Takže možná má pravdu, ale mě dokonale odradil.

Vojtarek: no to jsou mi věci. To jsi to s tím genetickým přizpůsobením vzal ještě o pár milionů let nazpátek :).

Wu: Zajímal jsem se o to, tři měsíce to zkoušel a skončil jsem jako vegan :)

André Pulgar: to by byl :).
A co vy vlastně soudíte o paleo dietách?

Bára: Tak to si taky ráda přečtu.

Ano, když začnou tihle aktivisté používat nějaké odborné termíny, je to většinou dost odrazující, protože až na výjimky jim chybí příslušné vzdělání. Ale možná je to i dobře, protože kdyby věděli, že pečivo je vlastně výsledkem nejstarší známé události vedoucí ke GMO, to by teprv byl šrumec...

Tři měsíce naplno? To je skvělé.
Mně se dílčí věci osvědčily, ale skočit do toho naplno se mi ještě nepovedlo.
Spíš tak postupně. Ubírat nevhodné, přidávat vhodné potraviny a sledovat, jak na to tělo reaguje...
Těším se na článek!

Musím reagovat. Jako první se ke mně dostala kniha Dallase Hartwiga a M. Hartwigové Jídlo na prvním místě. Zaujalo mě to a po týdenním zkušebním rozjezdu jsem šla do toho. Chtěla jsem víc informací, takže PB byla další kniha v řadě, ale to už jsem na tomhle režimu byla asi měsíc, když jsem z ní čerpala. Rozhodně je to jako podpora započatého lepší než listovat časopisem Apetit :). Vydržely jsme s dcerou 3 měsíce (loňský květen až červenec). Pak jsme jeli na dovolenou a my nebyly schopny to dodržovat, konvenční strava nás semlela... Zkušenost velmi dobrá a chtěla bych to v současnosti znovu nastartovat. Asi to více popíšu u sebe, do komentáře je to dlouhé.