Wuwejův zápisník

eko: nebyla to tahle? http://books.google.cz/books?isbn=8024724448
hm, asi ne, tahle není menší, ale obsah mě zaujal

O modelu 4 uší slyším poprvé, je to zajímavé (http://www.skoropsycho.cz/tag/komunikacni-model/) , díky

Knihu jsem četla před deseti roky, dostala se ovšem ke mně v němčině Spiele der Erwachsenen a hodně mne nadchla a bavila. A nedávno před pár dny jsem narazila na menší knížku (bohužel nevím název), kde byl takový přehledný výcuc z několika autorů, každému věnována kapitola, Berneho, dítě-rodič-dospělí s modely chování, kdy k nim dochází, Schulz von Thun model 4 uší, slyšíme to, na co jsme momentálně naladěni. Schulz von Thun mě dostal už kdysi na uni, studovala jsem komunikaci, a neskutečně to sedí a lze pozorovat, když se na to zaměříme v každodenní komunikaci. Samozřejmě není to vždy snadné, ale když se člověk stane pozorovatelem, i sám sobě, pak si začne mnoho věcí uvědomovat.

jm: díky. U nás poprvé vyšla už dávno, i tohle vydání obsahuje předmluvu M. Plzáka z roku 1970.

VojtaR: ne, neměl jsem dojem, že by jakkoliv hry nebo stereotypy prohlubovala. Zjednodušení tam jistě je, ale už samotné rozkrytí mechanismů, jaké se uplatňují v interakcích, otevírá oči.
Doporučený odkaz je skvělý, díky.

Není kniha toxická v tom, že by prohlubovala stereotypy a zužovala vnímání. Není kniha anti-zen?

A když jsem zmínil zen, dovolím si odpočit a doporučím ukiyo-e.org

Pekný článek. Tuto knížku jsem četl na gymplu (mám dojem, že nám o ní říkali a četl jsem ji možná už před převratem) a byla pro mě tehdy jako zjevení. Mám ji zase na seznamu, že se k ní chci vrátit po čtvrt století.