Wuwejův zápisník

Jiří T. Kotalík, David Vávra, Pavel Frič: Drobné perly české architektury

RSS komentářů

Napsat komentář

Formátování Markdownem: **tučně**, *kurzíva*, [odkaz](https://example.cz), citace > a bloky kódu. HTML ani obrázky nejsou podporované.

Komentáře (14)

Wu
Vlastně jsme si tím dokázali, že negativní reklama je také účinná :)
#
kryska
aha, Tak to potom beru tu odbytost zpátky. No a nakonec si tu knihu chci minimálně prostudovat, abych si ohodnotila, jak se verše a text doplňují. Takže vlastně jsou básně přínosem :o)))
#
Wu
kryska: pardon, no, ale ten punč si o citování prakticky řekl sám :)
S kontrastem oproti zbytku knihy souhlasím, ale odbytě na mě nepůsobí. Jak psal Lojzo, ony se opravdu snaží podstatu zachytit, a leckdy to asi dalo hodně přemýšlení. Ale výsledek nic moc; nedokážu posoudit, jestli je to opravdu záměr, nebo David Vávra takto veršuje pokaždé, žádné jiné jeho básně jsem nečetl.
#
Bunda
Vyzera byt zaujimava kniha, mam rad aj take menej zname miesta, objekty...urcite sa pojdem pozriet do knihkupectva a ak zaujme na prvy pohlad, mozno ju aj kupim
#
kryska
Chvilku mi to trvalo, než jsem na to přišla. Ty verše-še mi totiž pořád nešly z hlavy (hlavně ten kamennej punč mě uzemnil, nedík ;o) ). Pořád se mi vracely a mě vrtalo hlavou, proč mě tolik popuzují. Konečně mi to dnes ráno docvaklo. Nejde jen o to, že rytmus mají zubařská vrtačka na vadnej setrvačník, že příměry kulhají na všechny tři nohy atd. To, co mě na tom rozčiluje je to, že působí naprosto odbytě.
A to je ono - celá ta kniha stála spoustu práce a úsilí a vypadá překrásně. A pak tohleto. I kdyby tam přilípli nahodile vybraný verš z nějakého obrozeneckého lyrika, dopadlo by to líp. Je to jako krásný obraz, který má v rohu přilepený ptačí trus.
#
Wu
Bára: architektura a obývání, zabydlování světa, zároveň prostor, pomůcka i nositel významů... není divu, že působí tak silně (ačkoliv nad hudbu bych ji asi nepovýšil).
Mně začala připadat zajímavá až před pár lety; asi to souvisí s nějakým ukotvením, větším zájmem o prostor a okolí. Mimochodem teď mám rozečtenou Psychologii architektury :)

Lojzo: ano, všiml jsem si, že veršům jde o zachycení podstatného, jenže... pro parodii tady nemám pochopení, často je to křečovité a když už se to povede, informační obsah opakuje to, co je v popisu. Od básní v odborné knize bych čekal protiváhu faktům - estetičnost, dojem, obrazy s přesahem.

kryska: geniální přirovnání. Jo! Přesně takové jsou. Knihu nezprotivily, ale oči v sloup jsem měl mockrát :)

jm: já ji koupil až napodruhé. Když už jsem si uvědomil, že ji vlastně chci :), byla vyprodaná a čekal jsem na dotisk.
#
jm
Řeknu zcela přízemně, že těch šest kilo mě prostě odradilo... Zatím.
#
kryska
No nazdar, ty verše jsou, jako když hrbatej padá ze schodů. A to nemluvím o obsahu. Obávám se, že by mi to knihu totálně zprotivilo.
#
lojzo
Tak ešte k veršom: Mne sa vo väčšine prípadov páčia. Nie sú to teda nejaké básnické perly, aj recesia je zrejmá (čo by človek iného aj čakal od Davida Vávru), ale ten pán má talent nájsť v nich zaujímavé súvislosti či priam vystihnúť podstatu dotyčnej stavby či detailu.

Napríklad pri renesančnom dome v Slavoniciach:
Diamantové krystaly
v mázhausu přetrvaly
Pavel Janák s Mánesem
jsou si jistí těmito místy
Zde zrodilo se
tvarosloví kubisty

Alebo pri Božích mukách:
Kdo kroky lidí spojuje?
Na českou zemi Bože sviť
Santini hranou sleduje
barokní triangulační síť

- a to som knižku otvoril fakt len tak náhodou.

Bára: Pekne si to napísala - "architektura mi umožňuje ty nejsilnější niterné prožitky, je to silnější než hudba, obrazy, sochy, poezie".
Akurát som prekvapený, že nie každý to má takto, naivne som si myslel, že takéto vnímanie architektúry je všeobecné. ;-)
(Kecám, samozrejme. ;-) Ale ako som sa už kedysi vyznal (citujem sám seba): "Moje najsilnejšie umelecké zážitky boli doteraz spojené s architektúrou ? návštevy katedrály v Remeši, Corbusierovej kaplnky v Ronchamps či Gaudího Sagrada Familie. Od soboty sa k nim priradila Watersova Stena (a až keď som to teraz napísal, prvýkrát v živote, ma napadlo, že vzhľadom na ten názov to tiež nemá od architektúry ďaleko 8-O ).)
#
Bára
Díky za typ! Knihu si určitě koupím.
Nedávno jsem přemýšlela, odkud se bere moje slabost pro architekturu, jsem v tomto oboru docela nevzdělanec, ale teď, po přečtení tvojí recenze mi to docvaklo. Architektura mi umožňuje ty nejsilnější niterné prožitky, je to silnější než hudba, obrazy, sochy, poezie... Domy, ale i třeba obyčejné kapličky, mnohdy vyprávějí příběhy, které mi v mysli rezonují i několik dní, některé domy jsou "moje" už celé roky... na tu knihu se vyloženě těším!
Verše mě kupodivu nepohoršují, vnímám je jako recesi.
#
Wu
Jago: to je fakt, ale reflektuje to intenzitu prožitku. Ano, knížka je to moc pěkná - jen kdybych se závěru každé kapitoly postupně nezačínal bát :).

Tribun: nevím, ale rozhodně to nezkoušej na Bunči, kdo ví, co by se stalo :)

lojzo: námět na seriál na blog? ;)
#
lojzo
Mne tú knižku kúpil tuprítomný Jago, a je skvelá. Odkedy ju mám, vždy pri potulkách nejakým slovenským mestom rozmýšľam, čo z neho by som do takého výberu zaradil. ;-)
#
Tribun
Jestli já nedělám někde chybu, když se pokouším punč pít?
#
Jago
Wu: Verše páně Vávrovy skutečně nejsou nijak skvostné, ovšem začínat jejich kritikou jinak příznivou recenzi knihy mi nepřipadá nejšťastnější. Kdybych se nezúčastnil vernisáže v NTM, asi bych si tuhle knížku nekoupil a pak bych litoval. Je skutečně pěkná a jsem rád, že se ti nakonec docela líbila.
#