Tak pujdu do Reynka, co se da delat... :o)
A vezmu k tomu i nejakeho Bunina, na toho mam zalusk uz dlouho...
Zde neco od Reynka:
Mrtvá kočka
Vrak z bídy břehu,
vychrtlá, malá
kočka tu leží.
Teplou a svěží
rozdala něhu.
Smutně tu čeká
na krůpěj mléka
od luny a sněhu.
Noc po sobotě,
zima je, svítá
luna kamenitá.
Stydne mrtvé kotě.
Čí vina je smyta?
A neco od Bunina:
Vlci (Temné aleje)
Tma teplé srpnové noci, stěží je vidět matné hvězdy, blikající tu a tam na oblačném nebi. Hluboký prach, pohlcující každý zvuk, pokrývá měkkou polní cestu, po níž ujíždí bryčka s mladou dvojicí - slečnou z malého statku a studentem gymnázia. Co chvíli ozáří pochmurné blýskavice pár tažných koní s rozcuchanými hřívami, stejnoměrně uhánějících v obyčejné zápřeži, a čepici a ramena čeledína, sedícího v konopné košili na kozlíku; na okamžik se vpředu objevují pole, po práci už liduprázdná, a v dálce smutný lesík. Včera večer byl ve vsi velký poprask a křik, psi zbaběle štěkali a kničeli: s udivující drzostí, v době, kdy se v chalupách už večeřelo, zadávil vlk v jednom dvoře ovci a div že ji neodnesl - v poslední chvíli se vyřítili chlapi s holemi, zburcovaní psím štěkotem, a vyrvali mu ji, už zdechlou, s rozsápaným bokem. Teď se slečna nervózně a hlučně směje, rozškrtává zápalky, hází je do tmy a vesele křičí:
No vidite, Wu, ja vam zas mohu podekovat za Reynka, ktery me zcela minul.
Stara Rise, Svaty kriz, Dobre dilo...kdyz to slysim, pak si hned predstavim holomraz na Vysocine, nevlidnou fujavici, Floriana, Durycha...takovou tu katolickou az jezuitsky horecnatou klasiku... :o)
Jak bych je nazval...neobcanska spiritualni inteligence? :o)
Tahle knížka je pro mě hodně k úvaze, jestli si ji nepořídit. Nemám pro poezii bohužel dostatečný vnitřní klid, abych ji dovedl vnímat. Pamatuju si, že básně p. Krchovského mi ukázali spolužáci z gymplu a tehdy se mi líbily. Nedávno jsem si jednu malou sbírku půjčil z knihovny a též OK.
Rozhodně bych tenhle sebraný spis chtěl mít doma...
lojzo: :) rozumím. Možná by stačil nějaký menší výbor.
sax: tak po 15 letech je to opravdu velmi přijatelné procento.
Mně se kolikrát stane, že se divím, jak jsem to tenkrát vůbec mohl číst.
Mimochodem mě čtení Krchovského naladilo na Reynka :)
Gotickou duši zkusím, díky za tip.
Po 15 letech mi jeho basne prisly asi o 20% mene uderne (smerem k me osobe), coz je dle meho dost prijatelne procento...takze Krchovsky palec nahoru.
Novy vyber mi prijde vice lyricky, basne nejsou tak zkratkovite a vice se "rozpusti"...to ale muze byt jejich razenim, anebo i moji osobou.
Kdyz uz jsme u dekadance, tak Krchovsky (precteno ted na jare) me navnadil sahnout do knihovny po Karaskovi:
zde byl dojem opacny, Karasek s mym vekem nabral na sile, ta kniha je neuveritelna (a malo znama): http://www.bookfan-static.eu/images/cover/book/9/0/7/8/4/Goticka-duse-Jiri-Karasek-ze-Lvovic---w-340-h-533.jpg
Z toho odvozuji, ze Krchovsky nebude "velkym autorem", ze bude spjat se svoji epochou "dvoji normalizace" (te komunisticke a neoliberalni) a ze s case bude ztracet na autenticite...no ale stejne diky za nej... :o)
Nie je to presne moja šálka kávy, ale Krchovský je postavička neprehliadnuteľná a básne má premakané. Takže takto: Túto knižku si asi nekúpim, ale prečítať si ju skúsim. ;-)