Wuwejův zápisník

lojzo: dobře. Ještě jeden dva takové komentáře, a přidám k devětadvaceti rozečteným knihám třicátou ;).

Ad Pratchett:
Ja som kedysi začal ôsmym dielom (Stráže, stráže!). Ten ma navnadil tak, že potom som to už bral pekne od začiatku.
A čo sa týka máp, súhlasím s fialkou. Je to milý bonus, ale potrebné nie sú.

Jago: tak jo, raději od začátku. A čím déle se o něm budeme bavit, tím větší chuť budu mit se čtením začít :)

fialka: parádní schéma, začnu určitě zleva, díky

Lafi: s tím válčím pořád, pořád jsem ve skluzu, pořád se mi nechce do toho důkladně říznout - co kdyby z některých zdrojů vypadla nějaká perla :)

Pravdu díž. Před časem jsem řešil podobný problém, ale z internetovou čtečkou. Bylo tam deně tolik nových záznamů, že člověk nedělal nic jiného, než se tím prodírat. A nebyl čas na knihy. Pomohlo radikální ořezání Readeru omezení "počítačového času".

Dost informací, až skoro nepřehledně, je tady: http://www.discworld.cz/

Tady je taková myšlenková mapa s hlavními postavami a přibližnou časovou linií:
http://www.discworld.cz/zemeplocha/o_zemeplose/

Já bych raději začala těmi tituly vlevo (úvodní kniha je naznačena barvou) než dejme tomu Vědou. A pak podle zájmu. Něco se poznat dá - Pohyblivé obrázky jsou o filmu, Poslední hrdina o Barbaru Cohenovi atd. Já mám přečtenou tak polovinu, tak tady nebudu machrovat. Pro začátek stačí nastudovat mapu Zeměplochy (Ankh-Morporku, Lancre, Smrťovy říše, Neviditelné univerzity...)a můžeš začít :-))) (Obešla jsem se zatím bez map a nebloudím v tom.)

P.S. Vetinari je skvělý. Zuzana taktéž. A Zavazadlo!

Pokud se mohu přidat s doporučením ohledně Pratchetta, tak souhlas, že každá ta dějová a stylová linie má něco do sebe. Mně se docela líbily ty "městské" díly o moderních institucích, často s rostoucí rolí Lorda Vetinariho jakožto osvíceného tyrana. "Pravda" je o novinách, "Nadělat prachy" o centrální bance, "Zaslaná pošta" o poště. Též mi utkvělo pochopení pro policii, kterou projevil v díle "Buch!" - hlavně na jednom místě, kde píše, jak policie vlastně jen sílu předstírá, ale proti skutečnému naštvanému davu nemá šanci.

Když se dívám na blog, tak mimo městských témat mě pobavil též "Carpe jugulum", což je upírská komedie, případně poslední díl "Obléknu si půlnoc" - o obětavých ženách, které se starají o přestárlé a bezmocné.

Wu: Já ti nevím. Kvůli reáliím asi budeš muset muset začít od začátku. On se pak ten cyklus jaksi větví a v každé větvi akcentuje jiné hrdiny (mágové, Hlídka, čarodějky, Smrť & Zuzana Stohelitská, malý národ). Spíš by se dalo specifikovat, která pozdější díla vynechat, ale to by bylo na esej. Bohužel zrovna ve Zloději času se hodně těch hrdinů sejde a kdo je nezná, může být zmaten.
Osobně si myslím, že postupem času jsou Pratchettova díla až na výjimky lepší a lepší, od srandiček se dostává k závažnějším tématům.

Dobrá dobrá, takže co radíte na začátek? Toho Zloděje času?

to Jago: Kobercové jsou výborní a patří myslím do raného období a ještě mimo cyklus. Totéž Jen ty můžeš zachránit lidstvo nebo jak se to jmenuje. Hlavní je nehltat ty knihy hned jednu po druhé. Já jsem začala po řadě, ale až na pár koupených si je půjčuju z knihovny a tak je spíš důležitý seznam, co už mám přečteno. Taky jsem váhala pár let, jestli vůbec začít, protože jsem se spíš obávala postupného snížení kvality. Není nic horšího pro čtenáře, než když už si nějaké hrdiny oblíbí a pak bezmocně sleduje, jak degradují. Sherlock Holmes například, o Watsonovi ani nemluvím.

Wu: Číst Pratchetta od začátku je sice chvályhodné, ale myslím, že jeho zeměplošské prvotiny nedosahují kvalit pozdějších prací a mohly by tě i odradit od dalšího čtení.

bb: neřekl jsem to úplně přesně, mě rozčilují křesťanští autoři (identifikovatelní mimo jiné tím, že používají hodně odkazů na biblické postavy), protože až na vzácné výjimky dříve nebo později použití argument "protože bible" - a to argument není.

fialka: to je dobrý tip, rozdělit čtečku podle důležitosti. Já to tam mám jen do kategorií, ale protože nestíhám číst všechno, chtělo by to (kromě odhlašování postradatelného) rozvrstvit.

Pratchetta v plánu mám, ale chci začít od začátku :)

fialka: paní Kosmopilíková byla vskutku obdivuhodná žena :-))

Vyváženost jin-jangu, jednoduchost zenu a důsledné uplatňování zásady "oko za oko" ve všem. Tedy i "činnost za činnost".
Taky bych chtěla dělat mnohem víc věcí než zvládnu.

Ad internetové diskuse: Mně trochu pomohla taková maličkost. Protože čtu články i zprávy jenom přes čtečku (ne ze záložek a oblíbených a tak), mám je tam rozdělené do skupin podle druhu. První z nich se jmenuje "Nej", obsahuje 12 kanálů (12 je maximum) a jedině u těch lze diskutovat. Všechno ostatní je jenom čtecí.

A pokud nezabere nic, pak Cesta osvícení realizovaná koštětem paní Kosmopilíkové je velice účinná! Ještě máš v plánu toho Pratchetta?

supr, pak můžeme konzultovat Tvoje objevy ze Tvé literatury a moje z mé :-)
Btw: proč by Tě vlastně rozčilovaly??

Kojot:

Tak to jsi udělal opravdu to nejlepší, co jsi udělat mohl. Gratuluji.
(A že k tomu přispěl tenhle článek mě obzvlášť těší.)

Povinná literatura, ech, o kolik skvostů jsem kvůli ní nejspíš přišel...

Diskuze na internetu jsou obzvlášť zákeřné, hodiny času, emoce a výsledek většinou marný, snad kromě vytříbení argumentačního stylu. Kolikrát jsem někoho přesvědčil, že mám pravdu? Kolikrát někdo přesvědčil mě?

bb: asi to přichází ve vlnách. Syndrom vyhoření, taky už jsem párkrát byl blízko :). Biblické odkazy by mě asi rozčilovaly, takže tohle vynechám. Na téma vyhoření si ale asi něco přečtu, možná je ta pravá chvíle.

Díky za článek. Čel jsem jej předvčerem a chtěl jsem ti napsat reakci, ale raději jsem otevřel láhev vína, pustil si muziku, co jsem už dlouho neslyšel, rozvalil se na židli a hodinu koukal do zdi (jsou na ní obrazy). Bylo to krásné a nebýt tohoto článku, nikdy by k tomu nedošlo. :-)
---
Co se četby týče, opravdu ji dokáže zkazit především pocit, že člověk tu věc číst musí. Dobrý důvod proč zakázat povinnou literaturu!
---
Ad internetové diskuse: Musím přiznat, že jim propadám, docela mě to baví, ale také to unavuje. Budu se víc krotit.
---
A ještě jsem si v této souvislosti vzpomněl na jeden starý vtip, ale třeba jej někdo nebude znát:
- "Víš, se řekne maďarsky důchodce?"
- "Ne."
- "UŠTVÁN LÉTY."

Vítej do klubu...
Na tohle téma v posledních dnech řvu do tmy kudy chodím....
A krom jiného... Co bys řekl.. Skočila po mně kniha...
Hmm, jasně!... nááááhoda.......... :-D
Je to psané z pozice křesťansky smýšlícího autora, a tedy s mnoha odkazy a kontexty na všeliké biblické postavy....
Nicméně tak jako tak.. jsem v jedné třetině a už jsem se sama o sobě stihla dozvědět několik velmi zajímavých věcí, které mě, upřímně řečeno, ani trochu netěší :-( :-)
Nu, doporučuji Tvé případné přízni:
http://www.paulinky.cz/obchod/detail/Syndrom-vyhoreni

Ne, v hodnocení problém není. Volný čas jsem vyplňoval věcmi, které jsem hodnotil jako pozitivní, jenže to byla neustálá aktivní činnost.

Když koukám na článek, není úplně analyticky přesný, míchám tam uštvanost, neodpočinek, neustálé dělání něčeho, což se sice točí kolem téhož, ale totéž to není. Což asi vede k nedorozumění.

Jo, Pratchetta mám pořád v plánu :)

Wu: Je otázka, jak se díváš na "totální vyplněnost času" a co pod tím chápeš. Čas máme všichni a je vždycky něčím naplněn, i třeba tím nicneděláním. Tvůj problém zřejmě bude v hodnocení určitého naplnění času - zda je pozitivmí, nebo negativní a jak to negativní naplnění nahradit pozitivním. BTW: Pro pozitivní naplnění doporučuji přečtení knihy T. Pratchetta Zloděj času. :)

Tribun: jo, to je další věc, nad kterou také přemýšlím. Zrovna tuhle na jedné sociální síti jsem dokonce smazal rozepsanou odpověď - málem jsem se sám chytil do pasti reakcí, formulací, rozporování. A přitom jediný výsledek by byla ztráta mého času (a notné rozladění).
Ale odlišit snahu o diskuzi od pouhého vyvěšování "pravd" je tak těžké...

Bohdan Dlouhý: nejvíc mě překvapilo, jak snadno do toho člověk vklouzne, aniž by si toho všiml. Každodenní malinkatý ústupek - a jednoho dne je to hotové.

Jago: fakt těžko. Ale uvědomit si to je zásadní předpoklad.
Čtení odpočinek je, rozhodně, dokonce životní nutnost, pro mě (viz. http://blog.wuwej.net/2012/05/09/vliv-cteni-na-pocit-stesti.html). Tohle je ale trošku jiná věc, to je totální vyplněnost času (i čtením) a z toho plynoucí pocit, že čas nemám.

Bohdan Dlouhý: a nejhorší je, když si člověk vezme oddechovou knihu, beletrii, a pak se u ní trápí hůř než u nějaké té normy.

Ono asi záleží na tom, co čteš. U Harryho Pottera (nebo Kulhánka či Žambocha) si odpočinu. U nové normy na výsadbu dřevin ne. :)

Wu: A čtení není odpočinek? Pro mě určitě.

Pravda. Ale jak z toho tygra, na kterém jedeme, seskočit?

Do kamene tesat. :)
Uštvanost, permanentní stres a z toho plynoucí potíže a nemoci. A děláme si to sami.

Včera jsem shodou okolností přemýšlel nad tím samým - s tím samým výsledkem, že si za to můžu sám a že je to vlastně jen moje rozhodnutí, jestli budu chtít okomentovat každou blbost, nebo jestli prostě budu nad věcí. Lhostejnost a nadhled nejsou, byť to navenek ve výsledku tak může vypadat.