Wuwejův zápisník

Kojot: na rozpoznání logických chyb, nebo na omlácení o hlavu? ;-D

To víš, já mám na tohle prostě buňky ;-)
Nicméně to vlastně vedlo k zajímavé otázce - jak chápaly a jak chápou různé národy negaci? Třeba se k tomu někdy vrátím ;-)

bb - potěšení je na mé straně!

Konfucius se vyskytuje velmi v knihách o soudci Ti.

Nepíše; komentoval jsem to já, ne fundovaný komentátor. Protože jsem byl líný si výrok pořádně rozebrat, nechal jsem to tak, jak mi to na jazyk přišlo, ale tušil jsem, že mi to někdo omlátí o hlavu :).

Díky za opravu.

Wu, máš zde logickou (ale nejsem si jist, zda historickou) chybu. Nebo možná komentátor v té knize (bohužel ji ještě nemám, já ostuda):
---
„Ideální Člověk je důstojný, ale nikoliv pyšný. Malý Člověk je pyšný, ale nikoliv důstojný.“ (XIII-26, str. 109)
Poslední citát mimochodem ukazuje formu, typickou pro čínské knihy moudrosti - zdvojení výroku a negace. Říká se tak dvakrát totéž, ale má to své kouzlo.

To není z hlediska logiky pravda, neříká se zde dvakrát totéž.
První část výroku sděluje, že Ideální člověk je důstojný a(le) ne-pyšný. Negací toho výroku je, že Ne-ideální Člověk je ne-důstojný nebo (v nevylučovacím smyslu) pyšný, tj. že člověk, který není Ideální, může být: nedůstojný a pyšný, nedůstojný a ne-pyšný, důstojný a pyšný. Druhý výrok upřesňuje, který z těchto ne-ideálních lidí je "Malý Člověk" a definuje jej pomocí první možnosti.
---
Ale je možné, že staří Číňané rozuměli negaci tak, že nepřipouštěli jinou možnost negace než tu, která je uvedena v citaci. Nepíše se v té knížce na toto téma něco víc?

bb: památníky existují pořád, neboj.
Já Konfucia viděl nejednou citovaného v literatuře, jenom ve sci-fi to bylo v nejméně třech knihách.

Henry Psanec: tak ten je parádní!

Tribun: hehe, to je trefné shrnutí. Ano, Bible je takový slepenec, že se s ní dá dokázat prakticky cokoliv.

Henry - geniální citát!!!!
Jdu ho šířit světem!!!!!
DÍKY!!!!

Na podobných knihách je fascinující, jak málo se lidé za ta staletí lidé změnili. A pak jsem také vypozoroval, že asi nejkonfúznější tradicí disponují křesťané. Přečíst Bibli a odnést si z ní něco víc, než že když je člověk poslušný, může si dělat, co chce, chce minimálně dva semestry teologie. Východní filosofie je občanská, západní je kněžská.

Můj milovaný citát je (seznámil mě s ním Kojot): "Malý člověk nepovažuje malé dobro za přínos a tak je nečiní. Malé zlo nepovažuje za nic špatného a tak se jej nevystříhá. Proto se zlo hromadí tak dlouho, až jej nelze zakrýt, vina se stává tak velkou, že už nemůže býti prominuta." (I-Ťing - Veliký komentář, část 2., §5.)

uaaa...... nejen, že zapomínám dělat druhé čárky v nakousnutých větách...
ještě mi vypadl řádek v tom citátu...... sorrrrryyyyyy ....... Už bych měla jít fakt spát ;)
Tak znovu:
--->
"Učte se
jakoby ste se hnali za někým
koho nemůžete dohonit
Jako by to byl někdo
koho byste se bali ztratit.."

koukám, že na tohle asi zas mám moc malou hlavu.....
Ale mám jedno jedinké - velmi pozitivní setkání s panem Konfuciem...
Na základní škole.. v éře holčičích památníčků /pááni, to by mě zajímalo, jestli vlastně ještě v dnešní podivné době něco takového jako památníky existuje/.....
Zkrátka a dobře někdy koncem základky, jsme cpaly jak o život památníčky svým oblíbeným kantorkám..... Některé malovaly kvítka a pajduláky, jiné perlily moudra... Jedna velmi podivuhodná paní učitelka, kterou jsme měli na dějepis a občanku, a ke které jsem lnula neskutečným obdivem a láskou mi napsala, poměrně suše a stroze, jak bylo v její povaze Konfuciúv citát. Dodnes si ho pamatuji..
---
"Učte se
jakoby ste se hnali za někým
Jako by to byl někdo
koho byste se balá ztratit.."
---

Ten citát se mi obecně velmi líbí... a v kontextu s onou dámou, na kterou nikdy nezapomenu... je pro mě vcelku srdeční záležitostí...