Wuwejův zápisník

Asi to tam je, jenže ono to nefunguje, děti ty hračky moc neberou.
Naštěstí jsou pořád přirozené.

Já mám tak nějak čímdál víc pocit, že tyhle hračky jsou tu pro to, aby se dítě zabavilo víc samo a rodič si mohl jít po svých .... A ten rodič bude mít spokojený pocit, že pro rozvoj svého pacholátka udělal přeci to nejlepší. má interaktivní hračku, tedy se rozvíjí ....
Dřív se děti rozvíjeli přirozeně - a už jen tím, že byli stále s rodičem a pozorovaly a napodobovaly všechno co ten dospělák ..... Viz přirozené potřeby hrát si s tím, co má rodič často v ruce - klíče, ovladače, kuchyňské náčiní ..... A my jim nacpeme perfektní, bezpečnou, načančanou hračku, ať si s ní sami cinkaj a šustěj ....
Jasně, teď to příliš zobecňuji. Mnoho skvělých rodičů to takhle nemá. Ale tuším, že někde to tam v podtónu marketingu stejně je..

Gyd: u nás teď slouží jako stavební materiál při stavbě kopce, chýše, domečku, jako palivo pod kotel, krmivo pro zvířátka a tak podobně. Nakonec se tedy použití našlo :).

Gyd: u nás teď slouží jako stavební materiál při stavbě kopce, chýše, domečku, jako palivo pod kotel, krmivo pro zvířátka a tak podobně. Nakonec se tedy použití našlo :).

Dobrý postřeh, mám doma 4měsíčního chlapečka a sledoval jsem i na starších dětech, že tyhle super-udělátka moc nezabírají.

:) jo. Mně nezbyla ani stopa - a to jsem to četl nedávno.

a jooo :-)))))) Taky už jsem ho totálně zazdila :-)

co je rústúv ručník?.... No nic, jdu nebýt líná a najít si to sama :-D

Lafi: ale jasně, nedá se to generalizovat, a ty žiletky jsou nesporně mnohem jednodušší na použití než obtahování břitvy a snaha nepořezat se. Ale možná bychom našli opravdu příklady, kdy se jednalo o uměle vytvořenou "potřebu" a její následné uspokojování.

Jago: přesně tak, vštípit, vzbudit touhu, a pak ji uspokojit a zároveň neuspokojit, takže kolotoč pokračuje.
Rústův ručník ... Rústa mi úplně vypadl, musel jsem ho dohledat. Jo, takhle nějak ty hračky vypadají :D

Tribun: nečetl jsi knížku Eutopie? http://www.extra-levne-knihy.cz/kniha/54506/2099-Eutopie

Wu: Ta tebou popisovaná hračka mi jaksi připomíná Rústův ručník. :-)

Pozor, heslo "dřinu strojům" razili ti, o nichž se nesmí mluvit slušně. On je totiž dost podstatný rozdíl, jestli mají stroje lidem pomáhat, nebo je mají nahradit. A pak je zde otázka, co se stane s lidmi, kteří díky strojům nemusí nebudou muset dělat to, co dělali doposavad? Budou uvolněné kapacity nějak tvořivě využity, nebo budou ti lidé "uspořeni", hození přes palubu, ať se starají sami o sebe, a perzekvováni za to, že nemají práci? Je rozdíl, jestli mají stoje ušetřit lidem dřinu, nebo snížit náklady kapitalisty.

Lidem je třeba vštípit, že to neb ono naprosto nezbytně potřebují, i když to vlastně nepotřebují nebo se bez toho obejdou. A nejsou to jenom ty sofistikované hračky.

A kolik lidí by mělo práci, kdyby nebyly stroje :-D
Hurá zpět na stromy.

A přitom kolik holičů by mělo práci, kdyby žádné žiletky nebyly.

kryska: divná určitě není, beru tenhle článek jako podnět do spontánního mikrovýzkumu, zatím je to zhruba vyrovnané :). Dobré jsou taky zipy, ty nás baví doteď.

Tribun: akorát ten dobrý pocit má trochu hořkou příchuť. Někde jsem vidět zhodnocení, že jedním z nejlepších nápadů v tomhle směru bylo naučit muže holení žiletkami (namísto břitvy nebo chození k holiči).

hurri, Bára: vždycky když vidím, na jak dlouho se zabaví třeba s ruličkou od kuchyňských utěrek, vzpomenu si na tyhle super hračky :)

jm: ale jo, taky bych měl spoustu jiných věcí, mnohem dražších a mnohem méně použitých, ale na žádnou z nich jsem si nevzpomněl tolikrát, jako na tuhle.

Nevidím to tak úplně kriticky. Když bych vzal celkově, za co jsem vyhodil peníze a nepotřeboval jsem to, tak ty hračky někde hodně vzadu jak ve vyhozené částce tak v bezužitečnosti.

S některými si naše dítka hráli/hrajou docela dost.

Klasická hračka mého dětství bylo pro to první období patrně chrastítko. Což se jim i dnes celkem líbí, ale musím mu ho držet a podávat. Ty moderní hračky jsou dobré myslím hlavně v tom, že se dají pověsit pohodlně na postýlku, na kočárek nebo na různé ty hrazdičky. Takže se mu to dobře chytá atd.

Souhlasím ale v té zkušenosti, že většinu těch zvláštních funkcí nevyužije. Je to ale spíš výzva pro rodiče to využít, že úplně samo to nejde. Protože mám dojem, že suštění má třeba rád - tak na něj šustím pytlíkem, když ho zrovna držím v ruce. Tak s moderní hračkou bych mu mohl zašustit časteji, přímo nějakým tím uchem nebo tak:-)

Moc hezký článek. Ani já neodolala úžasné hračce, ale klíčky od auta jsou naprostý favorit, ještě i teď.

Drahý hračky nekupuju, pro děti do 3 let je to úplně zbytečný. Neříkám, že nic nedostali :), ale skoro vůbec si s tím nehrajou.

Gratuluji, právě jsi odhalil princip moderní kapitalistické ekonomiky. Nobelova cena z toho asi nebude, ale na dobrý pocit by to stačit mohlo, ne?

No, Finka je asi nějaká divná, ale ona si s těmahle hračkama vydržela hrát docela dlouho. Na druhou stranu je pravda, že jednu dobu ji nejvíc bavilo mé černé, umělohmotné, naprosto nudné, pouzdro na PDA.

Jo a co měla hodně ráda, dokonce se k tomu občas vrátí ještě teď, jsou takové malé leporelka (tak deset krát deset centimetrů) ve které jsou postavičky olepené různými látkami, zrcátky a tak.