Wuwejův zápisník

Se tu scházíte :).
Díky za doplnění dalších slov!

Ahoj, jsem další Mates ze Železného Brodu (jinej, než předchozí pisatel z roku 2011), u nás se říká komprda (což je název jedlé houby ale u nás se název používá taky jen pro nejedlé) :-). Šolky jsem pravě povecerel. Vacka taky znám názvem, ale nikdy si nejsem schopný vybavit jídlo.

Skvělé, díky za doplnění!

gREAT PLACE FOR ME

Na sv. Moravě se pro bramboráky používá například: trinčky, trnčky, hňupy, placky, přičemž se název liší od obce k obcí.

Pišta: vida, další možnost. Díky za doplnění!

Domnívám se, že výklad nesouvisí se suchými plackami, ale opravdu odvisí od slova šouchat (tzn. tahat, ve smyslu po zemi.... např. šouchat podlahu = vytírat).
Protože když se placka smaží a potřebuje obrátit na klasické pánvi (neteflonové), pánví se hrká do té doby, než se placka uvolní a cestuje po pánvi...tedy se po mí šouchá.

Taky mi to připadá divné - hlavně proto, že sladká přísada přerazí chuť podkladu a ta by mi u bramboráku chyběla.

Ad bramboráky s marmeládou
Poprvě jsem na ne narazil v knize Péťa Vařič a přišlo mi to naprosto zhůvěřilé. Pak jsem to jednou zkusil - na bramboráku více moučnatém a vajíčkovém, a nebylo to špatné. Na trautenbergovský bramborák, co je moc bramborovej a plnej česneku jsem to zatím nezkoušel.
Blizzy.

Mates: opravdu zajímavé, ani jedno jsem neslyšel - vacka, šolky ani halušky jako placky ze syrových brambory, díky za doplnění.

Koncprda zní výborně, ale je to asi opravdu unikát, na googlu není ani jeden výskyt :).

U nás v podkrkonoší se smaženým plackám ze syrových brambor říká běžně "halušky" (hanušky jsem nikdy neslyšel, ale neodporuji, náš jazyk je nádherně variabilní), i když pod tímhle jménem zná každý asi úplně jiné jídlo (slovenské halušky s bryndzou atp.), smaženým plackám z vařených brambor (brambory, mouka, vajíčko, sůl) říkáme "šolky" nebo "šolíčky" (když jsou malé) a pak děláme ještě ze syrových brambor jedno jídlo, o kterém jsem se nikde nedočetl: "vacka" (těsto podobné jako na bramboráky ze syrových osolených brambor, ale hustší a peče se na pekáči asi v 1-2 cm vrstvě, někdy i se švestkami, což je prazvláštní, ale výborná věc, asi moje nejoblíbenější jídlo. Jo a je to "ten" vacka - nechápu proč, ale všichni mí předci to tak vyslovovali). V Polsku mají podobné jídlo, kterému říkají "babča" (myslím že se to píše babcza, ale jistý si nejsem), ale to je trochu něco jiného (jsou to nastrouhané brambory, hromada cibule, mouka, vajíčko, česnek a koření a peče se to ve formě cca 10 cm vysoké a po upečení se krájí na plátky).
Pocházím ze Železného Brodu a pokud někdo znáte i jiné verze těchto jídel, tak je sem připište :) Budu moc rád za osvětu.

p.s.
Jinak u nás máme překrásné slovo, které jsem nikde jinde neslyšel: "koncprda" :-D
Víte, co to znamená? Používáme to obecně pro prašivky, houby, které nesbíráme nebo neznáme... Prostě koncprdy.

No dobře, no, Tebe mohlo, mě rozhodně ne ;).

Wu: Napadnout mě to mohlo, náslovné w- je v hornolužické i dolnolužické srbštině doma. A že ho píšou jako dabljů? Jednoduché V prostě v jejich abecedě není (ale zato mají Ř). Když nás poprvé navštívil papež, přijeli se na něj podívat i Lužičtí Srbové a na transparentu měli nápis, který začínal slovy Swaty Wotče...

Tomáš Pecina: to nebude nutné, vošouchy žijí i jinde, ale díky

Jago: šmarjá, ledabyle? Že by to mohlo začínat dvojitým w by mě nenapadlo ani ve snu! :) Výklad slova wosuch ovšem pěkně zapadá do obrazu.

Liška: no jo, s tím ou jsi měla pravdu.
K suchosti - to není blbost. U etymologie nemůžeš moc spoléhat na tak detailní vlastnost, významy slov se mění a leckdy dost výrazně - kupříkladu volovina už s volským masem moc společného nemá, ve slově stručnost by bohatost na struky čili lusky nehledal nikdo a slovo šukat od doby Boženy Němcové také doznalo jistých změn. To, že osúch byl placaté sušené pečivo, zatímco vošouch je bramborová smažená placka, je pro mě rozdíl zanedbatelný.
A když to posvětil ("Staré slovo osúch žije dosud v Merklíně u Přeštic (píše p. odb. uč. V. Vacek) jakožto vošouch") i Machek, autorita nejpovolanější, pak nemám pochybnosti.
Tvůj geniální tip vedle těchto zjištění již nemělo smysl ověřovat :).

Liška: Nevím, nevím - brambory (a tudíž i bramboráky) se u nás začaly požírat v širším měřítku až ve druhé polovině 18. století. Řekl bych, že kořeny vošouchů sahají dál do minulosti.

Vždyť jsem říkala, že to -ou- pochází od základu -u- !
Mě teda to tvoje pátrání neuspokojilo; repsective pátrání vzdávám hold, ale jeho výsledku ne. Na bramboráku totiž není pranic suchého, to je blbost! Ani těsto není suché, natož bramborák smažený na sádle.

Pokud je vošouch od suchý, tak to původně musel být název pro bramborové placky z vařených brambor, které se pečou nasucho na plotně. To bych brala úplně jasně. Možné je, že to tak bylo a později se název přenesl na jakékoli bramborové placky, i bramboráky ze syrových strouhaných rambor, které ovšem ¨nejsou suché ani vzdáleně.

A moji geniální stopu "ošuchaný" jako olezlý, roztřepený (ale původně zřejmě oschlý, to jo, v původním významu ve chvíli vzniku :-) ... tu stopu už zavál sníh, co? :-)

Tak vošouch souvisí se suchem! Ledabyle jsem hledal, vůbec mě nenapadlo hledat wosuch u Machka v rejstříku slov z lužičtiny. Píše se tam: původně pečivo s děrou uprostřed, jež se navlékalo na žerď a sušilo nad pecí - tak kdysi u Poláků - v trvalé suchary.

V Merklíně u Přeštic mám známou, takže se mohu zeptat...

Kynuté těsto a marmeláda? To rozhodně vošouch není (a ani nevím o tom, že by se vdolek plzeňsky jmenoval jinak).
Výcuc rozhodně pošli, jsem zvědavý.

Wu: Včera jsem četl článek o plzeňské gastronomii, kde se vošouch také zmiňuje, ale kupodivu má být z kynutého těsta a s marmeládou. Jsou tam ještě další pěkné názvy jídel a jestli chceš, pošlu ti mejlem výcuc. (mlsný chcechták)

Miky: je to neuvěřitelné (a téma na článek už jsem zařadil do seznamu ke zpracování)

To je neuvěřitelné kolik má bramborák místních názvů. U nás na táborsku se bramborákům říká stejně jako na vimpersku cmunda.

Jago: zkusil jsem se zeptat knihovny, uvidíme (http://www.ptejteseknihovny.cz).

Kryska: trepky? Čekal jsem nějaké jídlo :). Cveky se do článku budou taky hodit, díky.

to Vojta: Nádherná řeč!

to Wu - no, dost dlouho mi trvalo, než jsem sivzpoměla na nějaké synonymum :o) Takže: cukle = trepky. V podstatě to má i podobný základ...

Moje babička říkala bramborákům cveky, ale vždycky dodávala, že to je vlastně špatně, protože cveky jsou placky z vařených brambor.

Wu: Nedalo mi to a jal jsem se ještě jednou zkoumat toho Machka a zjistil, že se vyhýbá slovům považovaným za nemravná, i když je třeba použila i Božena Němcová. Jsou-li vošouchy odvozené od nějakého takového slova, mají smůlu.

Vojta: páááni, to zní nádherně! .... ta blízkost k té polštině je pro mě fascinující...
Nikdy jsem se Polsky neučila, ale ta řeč mi zní tuze libozvučně!

Wu: Velmi dobrý odhad! Jedná se o příhraniční nářečí. Bohužel v Polsku se s tímto domluvit nejde :).

Kryska: jasně si pamatuju, jak jsem v prváku na kolejích ptal spolubydlících angličtinářů, co znamená "cucumber". Dostalo se mi promptní odpovědi, že "ogurek" - a byl jsem, kde jsem byl. U nás je to odjakživa okurka.
Cukle mi mimochodem taky nic neříkají :).

Liška: vošuchaný, dobrý tip, zkusím se po tom podívat, díky.

Liška, tomáš Pecina, Jago, D. n.: žasnu, kolik názvů pro bramborák existuje, to by dalo na samostatný článek! Díky za materiál :).

Vojta: pane jo, to už je spíš polština, ne?

Jago: spoléhal jsem na Tvou knihovnu :). Nu, aspoň vím, že se to běžně neví. Díky.

D.n.: neznám, vidím poprvé, to jsou věci

A škramplata znáš? Tak bramboráku říkala babička mé ženy. Pocházela z východních Čech.

Vošouch nemám ani v Machkově Etymologickém slovníku jazyka českého a není ani v Českém slovníku věcném a synonymickém. Kismet. Snad potěší sdělení, že v jakémsi nářečí se bramboráku říká halapáč.

U nás je nářečí značně svérázné. "Beje padač" - "Bude pršet", "Bedymy jutro kopač žymňoki?" - "Budeme zítra kopat brambory?", "Šeł žech přes glajzy" - "Šel jsem přes koleje". Taky mi to trvalo, než jsem se naučil spisovně česky (nebylo zbytí, spolužáci na střední škole mému nářečí nerozuměli :).

Na Turnovsku se bramborákům říká "hanušky".

Slovo vošouchy neznám, v rodině říkáme bramboráku "cmunda," to je slovo ze Šumavy, ale ne od Klatov, ale od Vimperka.

Ke vzniku slova mě napadá jen jedna možnost: totiž že bramboráky jsou roztřepený, takový vošuchaný. Slovo "vošuchaný" používám, nevím odkud. Určitě pokud by se ke slovu "vošouch" dělalo / hledalo sloveso, muselo by tam být "u", a ne už "ou" - vošuchat, to je jasný. Takže bych pátrala podrobněji, co znamená "vošuchaný."

Mě takhle vůbec nepřišlo divný slovo "cukle". Dokud jsem nechtěla, aby mi je kamarádka na kolejích podala :o))))

Mně to taky nepřišlo divný, dokud jsem to nevyslovil někde mimo rodný kraj :).
Zvuk by mohl být inspirací, to je, ale je divné, že by byl použitý jen u bramborového těsta, stejný zvuk určitě vydávají i jiná smažená jídla.

Na vošouchách jsem nikdy nic zvláštního neviděl, u nás to bylo zcela běžné slovo. Po původu jsem nikdy nepátral, ale teď mne napadlo, že by to třeba mohlo souviset se zvukem, který udělá těsto, když se kydne na pánev.