Určitě ano; číst jenom to, s čím souhlasíme, je z dlouhodobého hlediska jen málo užitečné. Nepomůže to změnit chybné názory, ani si pro ty správné najít argumenty.
#Tomáš Sedláček: Ekonomie dobra a zla
Napsat komentář
Komentáře (11)
Knihu mám od vánoc, i s věnováním autora. Musí se to číst po kapitolkách, moc mi to připomíná "dějiny ekonomických učení", což byl jeden povinný předmět na VŠE, kdysi dávno. Každý máme svoji víru, ale seznámit se s názory jiných mi přijde vždy zajímavé, někdy i inspirativní na přemýšlení /i když se říká, že to někdy dost bolí/.
#To jo, to se nedivím, taky by mě to vytočilo. Nebo by mi to bylo k smíchu. V knize jsem ale - naštěstí- podobné nesmysly nenašel.
#V rozhovoru pro nějaký z mainstreamových deníků, které sleduju (takže Mladá fronty, Právo nebo HN). Řekl to, páč mě to vytočilo, a od té doby mu to nikdy nezapomenu omlátit o hlavu: a vlastně už ta hláška pěkně zlidověla.
#Winter: proboha to zase bylo kde?
Aha, odkaz v článku. Četl jsi ho? Já teď, když jsem hledal, co o bifteku řekl opravdu... A neřekl nic. Je to jen v titulku. Myslím, že je to jen stupidní bulvární upoutávka.
#Aha, odkaz v článku. Četl jsi ho? Já teď, když jsem hledal, co o bifteku řekl opravdu... A neřekl nic. Je to jen v titulku. Myslím, že je to jen stupidní bulvární upoutávka.
No, chlápek, který svou vrozenou skromnost ukazuje na tom, že v restauraci nežere víc jak jeden biftek je pro mě komik.
#HC: nevěděl jsem a překvapuje mě to. Ale na vysokých školách je tolik politiky a zákulisních strkanic, že to o jeho kvalitách nevypovídá téměř nic.
Úplně neřešitelné to není. Jedna cesta je třeba odhazování potřeb, a postupná změna toho, co člověka uspokojuje.
Václav: možné je všechno, když se nějaký docent (profesor ne, to už bývají lidé moudří a pokorní) vlastnící Pravdu zasekne...
ratka: prý ano, vědečtější verzi knihy: http://ekonomika.ihned.cz/c1-38640550-sedlacek-narazil-s-kecaci-ekonomii-neobhajil-dizertaci
jm: tyhle věci my dokážeme posoudit jen těžko, středověký svět byl na křesťanství založen, bylo jeho středem. Vlastně mě ani nenapadá přirovnání ze současnosti, dnes snad žádný takový středobod nemáme.
"Chci něco chybně" - jenže z toho, že užitek definuje každý člověk podle sebe, svých hodnot, chutí a nálad, vyplývá, že žádné správně nebo chybně neexistuje.
Ekonomické modely založené na užitku jsem ještě nestihl prostudovat, takže nedokážu posoudit, jestli všezahrnující pojetí užitku model narušuje, nebo ne.
#Úplně neřešitelné to není. Jedna cesta je třeba odhazování potřeb, a postupná změna toho, co člověka uspokojuje.
Václav: možné je všechno, když se nějaký docent (profesor ne, to už bývají lidé moudří a pokorní) vlastnící Pravdu zasekne...
ratka: prý ano, vědečtější verzi knihy: http://ekonomika.ihned.cz/c1-38640550-sedlacek-narazil-s-kecaci-ekonomii-neobhajil-dizertaci
jm: tyhle věci my dokážeme posoudit jen těžko, středověký svět byl na křesťanství založen, bylo jeho středem. Vlastně mě ani nenapadá přirovnání ze současnosti, dnes snad žádný takový středobod nemáme.
"Chci něco chybně" - jenže z toho, že užitek definuje každý člověk podle sebe, svých hodnot, chutí a nálad, vyplývá, že žádné správně nebo chybně neexistuje.
Ekonomické modely založené na užitku jsem ještě nestihl prostudovat, takže nedokážu posoudit, jestli všezahrnující pojetí užitku model narušuje, nebo ne.
Napřed mě rozesmál ten Jan Hus jako sobec maximalizující posmrtný užitek.
Ale na druhé zamyšlení mi to připadá už méně absurdní a na třetí ještě méně: posrmtný užitek může připadat legrační mně, bezvěrci, ale pro něj to mohl být ten naprosto rozhodující a podle toho, co jsem o něm slyšel, tak to skutečně pro něj rozhodující bylo.
Takže tohle mi vůbec nepřipadá jako nějak moc slibná cesta k napadení té základní ekonomické teorie o maximalizaci užitku, že totiž někdo by rád ten užitek definoval nějak víc, než je to prostě cokoliv, co jeden konkrétní člověk zrovna v nějaké chvíli chce a je ochoten za to něco v nějaké chvíli vyměnit.
A že někdy chci něco chybně, to není argument proti. To ví každý mariášník a podprůměrnému mariášníkovi jako mně se to stává párkrát za večer, že něco chtít, a zahrát to optimálně za tím účelem, to jsou různé věci.
Však až v nebeské komisi se ukáže, kdo se s tím užitkem bude smát naposled.
#Ale na druhé zamyšlení mi to připadá už méně absurdní a na třetí ještě méně: posrmtný užitek může připadat legrační mně, bezvěrci, ale pro něj to mohl být ten naprosto rozhodující a podle toho, co jsem o něm slyšel, tak to skutečně pro něj rozhodující bylo.
Takže tohle mi vůbec nepřipadá jako nějak moc slibná cesta k napadení té základní ekonomické teorie o maximalizaci užitku, že totiž někdo by rád ten užitek definoval nějak víc, než je to prostě cokoliv, co jeden konkrétní člověk zrovna v nějaké chvíli chce a je ochoten za to něco v nějaké chvíli vyměnit.
A že někdy chci něco chybně, to není argument proti. To ví každý mariášník a podprůměrnému mariášníkovi jako mně se to stává párkrát za večer, že něco chtít, a zahrát to optimálně za tím účelem, to jsou různé věci.
Však až v nebeské komisi se ukáže, kdo se s tím užitkem bude smát naposled.
Jestli neobhajil doktorskou praci, tak smekam pomyslny klobouk. je to format a asi fakt obhajoval to, cemu veri. to je dnes vzacne. vetsina se prizpusobi potrebam a pak bhaji i kulicku z nosu.
#no ta historie s vyloučením,že by neudělal ani na opravný termín.....
#Nevím, jestli víš, že Sedláček v dubnu 2009 neobhájil svou doktorskou práci na Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK a byl z fakulty vyloučen.
Zneuznaný génius nebo šarlatán? Čas ukáže.
"Zdá se však, že konzumní studna štěstí je již vytěžena a že dalším navyšováním bohatství šťastnější nebudeme." Jistěže nebudeme. Problém je, že lidé nedokáží trávit svůj volný čas bez utrácení (hraním s dětmi, procházkami...). Čím více volného času, tím více je třeba peněz na to, aby ho lidé dle svých představ a ke své spokojenosti využili. Čím kratší pracovní doba, tím méně vydělaných peněz a tím více výdajů na volný čas. Neřešitelné.
#Zneuznaný génius nebo šarlatán? Čas ukáže.
"Zdá se však, že konzumní studna štěstí je již vytěžena a že dalším navyšováním bohatství šťastnější nebudeme." Jistěže nebudeme. Problém je, že lidé nedokáží trávit svůj volný čas bez utrácení (hraním s dětmi, procházkami...). Čím více volného času, tím více je třeba peněz na to, aby ho lidé dle svých představ a ke své spokojenosti využili. Čím kratší pracovní doba, tím méně vydělaných peněz a tím více výdajů na volný čas. Neřešitelné.