Wuwejův zápisník

Já jsem nakonec rezignoval a koupil si Gruberovu knihu "Rychločtení, rychlostudium, info management" (a to i přes to, jak je mi jeho sebechvála protivná). Mám ji rozečtenou - a je to skutečně použitelná učebnice, s postupy a cvičeními.

Můj kamarád čte fakt rychle a nemá problémy přečíst celou knížku třeba ve vaně. Hlavně ví, o čem to bylo a celkově je opravdu velice chytrý. Beru ho jako svůj vzor! Před dvěma dny jsem narazil na tuhle knížku a taky jsem ji bral bez rozmýšlení. Ale jak již bylo napsáno, chybí tam informace o tom, jak často to opakovat, jestli vždy před čtením nebo pravidelně každý den atd. Hledal jsem kontakt na Mr.Hornera, ale nic jsem nenašel. Máte někdo jeho email? Rád bych se ho na tyto "detaily" zeptal
Děkuji

Já toho ve slovenštině moc nepřečetl, jen první čtyři díly Harryho Pottera - ale taky zvykl jsem si tím na ni dobře.
Ano, internet obírá o čas na čtení knih a co je horší, je takový chytlavý. Člověku se nechce odcházet :).

Nic jí po tom nebylo, jen byla zvědavá, jestli to fakt čteme, když ona to musí tahat ze skladu. Taky to bývali třeba Walter Scott nebo Angelika ve slovenštině (díky tomu nemám se slovenštinou dodnes problémy).
Snad s výjimkou 1. třídy ZDŠ jsem vždycky měla rozečteno víc knih najednou, k tomu nějaké časopisy, něco v němčině... Co je na světě internet, už jich za měsíc nepřečtu ani těch 10, spíš 5-8. Kolik dneska třeba vychází sci-fi! A dřív jsem měla přečtené skoro všechno, co vyšlo.

Takovou knihovnici bych nesnášel (co je jí po tom?).
S tím nepřečtením všeho, co bych chtěl, to mám přesně naopak. Čím jsem starší, tím víc mě to štve a tohle http://blog.wuwej.net/2008/07/04/tajna-nocni-mura-otazka-co-prave-ctes.html se mi stává častěji.

Wu, tím "v módě" jsem myslela, že to za mých mladých let prostě nebylo. Když jsem v knihovně po týdnu vracela 5 tlustých knih, neváhala knihovnice jednu otevřít a přezkoušet, jestli jsem ji opravdu četla.
Co se týká mé rychlosti, tak běžný text v normální knize v průměru 664/min. Pokud ovšem není spojka "a" slovo, tak to opravte nějakým koeficientem, já to přepočítávat nehodlám. Jinak to počítám přibližně taky jako 2 stránky/min., abych věděla, kolik knih si vzít na cestu.
Paradoxně čím jsem starší a čím víc je mi jasné, že už asi nepřečtu to všechno, co bych chtěla, tím víc si čtení vychutnávám a zpomaluju se.

Zajímalo by mě, jestli si Bergier psal čtenářský deníček neviditelným a zašifrovaným písmem :-).

Vidíš Wu - staň se chemikem, špiónem a spisovatelem (vykonávat naráz), třeba pak budeš mít na čtení čas.

fialka: čtení řádku pozpátku je také jedna z technik, popisovaných Hörnerem. Bohužel opět bez jakéhokoliv vztahu nebo výukového plánu.
Titulky, to mě nikdy nenapadlo. A když jsem byl zvědavý na nějakou píseň, stejně jsem buď nevydržel čekat, nebo správný okamžik prošvihl.
Rychločtení v módě? nemám z toho doufám odvodit, že jsem ve své snaze o rychlejší čtení veden snahou být in, že ne? ;)

Henry Psanec: Tobě bych 650 věřil. Nevím to jistě, ale myslím že běžná kniha má kolem 300 slov na stránku. To Ti vychází 2 za minutu, 120 za hodinu, kniha za něco přes dvě hodiny, 6 knih tak 13 hodin.
Bergier byl kouzelník ;)

jm: asi řeší i nesoustředěnost, mluví o tom Gruber a v téhle knize byla nějaká cvičení také.

Já si zkusil změřit kolik za minutu přečtu, na Wikipedii přes 650 za minutu, ale to jsem se snažil číst rychle. Mám vyzkoušeno, že není problém přečíst za den šest románů lehčího žánru okolo 250 stran jeden. Ale čtu tak, jako kryska - vychutnávaje každé jednotlivé slovo a krásu jazyka. Jacques Bergier četl do konce života 4 - 10 knih denně ve víc než deseti jazycích. Kde na to bral čas, maje asi tři prace naráz, netuším.

Kryska: Ono je to čtení podobné třeba pletení. Někdo víc utahuje a plete pomaleji a těžko se to mění, mně například nepomohly ani roky praxe. Prostě to jinak neumím a líp se mi dělají hutné vzory. S rychlostí čtení je to stejné, proč se nutit do něčeho jen proto, že je to v módě? Jako spisovatel bych měla mnohem radši čtenáře, kteří si to opravdu přečtou.

Wu: já se při vyhledávání nevracím po řádku jen tak naprázdno, ale "čtu" ho pozpátku. Sloupce jedu shora dolů, zdola nahoru atd. Ale hledat najednou víc jak 2 pojmy nezvládnu. U hromadného čtení povídek mi nevznikne guláš, ale základní schéma, jaké autor používá. Někdy to vadí, no.
Ale u detektivek, které čtete pár dní, zapomenete, jaká stopa byla významná. To se u rychločtení nestane ani při mírné skleróze. Taky ohromně praktické, že? :-)
Bohužel si nedokážu vybrat, co si zapamatuju. A přečíst si pomalu a důkladně nějakou smlouvu nebo normu je pro mě za trest - a stejně si z toho nic nezapamatuju.
Zkusím spočítat, kolik slov za minutu přečtu.
Jo a kdo zvládáte přečíst závěrečné titulky u filmů nebo seriálů? Výborné cvičení, jestli můžu doporučit :-).

Přidávám se k Tribunovi, že mě též ještě nenapadlo, že by bylo užitečné pracovat na zrychlení čtení. Ale jak píšeš, není asi důvod - jako u každé činnosti - nechat si poradit, jak to zlepšít.

Záleží asi na okolnostech, co každý máme, ale mně nenapadá, v čem by mi větší rychlost čtení pomohla. Cítím jako problém často nesoutředěnost a že mi unikne detail. Ale to asi rychločtení neřeší.

kryska: ne ne, to jsem si původně myslel taky, že klesá požitek ze čtení, ale (jestli nekecají) jde jen o vyšší rychlost bez vlivu na kvalitu. Žádný závod a už vůbec ne stres. Prostě v klidu čteš, akorát že nedáš za hodinu šedesát stránek, ale třeba trojnásobek.

Tribun: jde o zrychlení příjmu, ne o závody ani horší kvalitu. To máš jako psaní všemi deseti prsty. Kvalita psaní tím neutrpí, ale rychlost se zdvojnásobí.

Mordemy: souhlas, definice nezní úplně seriózně. Mne o takto definované rychlé čtení nejde, chci - třeba rozšířením zorného pole a zrušením běhu očima po řádku - prostě zvýšit rychlost zpracování textu. S dosavadním rozlišování důležitého jsem celkem spokojený.
Ad Gruber - škoda mluvit. Víš že dělá i do vztahů mezi muži a ženami? http://blog.wuwej.net/2008/10/24/david-gruber-proc-zeny-muze-ne-chapou.html

Fialka: to máš možná náběh na fotočtení. V knize to znělo jako sci-fi, ale možnosti lidského mozku jsou bezbřehé, takže kdo ví.
Mně se daří hodně rychle vyhledávat v textu - taky nějak podvědomě a graficky, nečtu to, hledám tvar písmen a celého slova.
Povídky, to je přesné. Přečtením celé sbírky vznikne, alespoň u mě, guláš postav a motivů, který se rozplétá jen opravdu těžko.

Martas72: u trénovaného rychločtení se údajně dá zvýšit množství přečteného textu až na 1000 slov za minutu (běžný čtenář kolem 200 slov, když jsem si to měřil na cvičení v této knize, měl jsem kolem 330). Měřil sis, kolik to vychází Tobě?

Grubera taky nemusím, "ukradl" mi rychločtení :-). Pravda je, že předtím mě nenapadlo, že normální je číst pomalu, po jednotlivých slovech.
Ale začít se s tím musí zřejmě včas a mít vhodné podmínky. Já měla k dispozici velkou rodinnou knihovnu a samostatný pokoj, k tomu jsem ranní ptáče, což mi umožnilo číst si hodně brzo ráno bez jakéhokoliv podezření ze strany rodičů. O prázdninách mezi 6. až 8. třídou jsme s kamarádkou hladce zvládaly "100 knih za prázdniny", ovšem bez zápisů do čtenářského deníku.
Techniku popsat neumím, text bez odstavců se čte špatně, kurzíva kupodivu taky. Dost často si pamatuju umístění textu (např. levá strana dole) a sním o zákonu, že každé další vydání knihy musí být přesně podle toho prvního...
Podvědomé zpracování textu - to jsem si všimla u osmisměrek, že si je přečtu po řádcích a hledaná slova začnou sama vyskakovat. Velice užitečné, to mi věřte :-). Samozřejmě dokážu "přelítnout" text, vyhodnotit ho a zároveň vychytat pravopisné chyby, které si často pamatuju mnohem déle než to, o čem se psalo, takže taky žádný přínos.
Závěrem - nikdy nečtěte povídkové sbírky na jedno otevření knihy a NIKDY rychlonečtěte poezii.

Definice rychločtení dle Wiki: "Rychločtení je speciální metoda vnímání textu očima a jeho myšlenkové zpracování, při němž dochází současně se zvyšováním rychlosti i k lepšímu zapamatování přečteného a k lepšímu odlišení podstatného a druhořadého."

Myšlenka samozřejmě velice hezká (budete nejen číst rychleji, ale SOUČASNĚ si text lépe zapamatujete a vyberete z něho to podstatné) a byl bych velmi rád, kdyby něco takového fungovalo. Bohužel míra zaplevelení pseudovědeckými metodami je ve všech oblastech lidského sebezdokonalování stejná.
Konkrétně Gruber registruje své pavědy přímo u "Úřadu průmyslového vlastnictví ČR" a posléze je vydává za fungující a "vědecky certifikované" metody, staví sám sebe do pozice moderního guru a na všem velmi efektivně vydělává.

K čemu je rychločtení dobré, jaký má smysl? Nejde snad při čtení více o kvalitu, než o kvantitu. Dostihy v počtu přečtených knih jsou - dámy prominou - blbost.

Taky jsem o rychločtení přemýšlela, ale pak jsem to zavrhla. Jsem totiž tak trochu labužník a i texty, které mě až tak neberou, čtu přímo rozkošnicky. Dělat si i zečtení (mé nevětší relaxační pomůcky) závod a stres, tak to už by mi nezbyl vůbec žádný požitek.

Taky čtu rychle a nikdy jsem nepřemýšlel nad nějakou technikou.... je to prostě ve mně. Jako má někdo absolutní hudební sluch, já mám rychlé čtení.